Hudebník musí mít hlavu otevřenou inspiraci a nestrkat do toho pazoury, usmívá se frontman skupiny Jelen Jindra Polák
Jindra Polák je frontman známé kapely Jelen, která letos vydala novou desku Všechno bude dobrý a v prosinci ji čeká velký koncert v O2 Areně, kterým oslaví 10 let existence. Ačkoli se na desce objevují písně jako Na špatným hrobě a v textech se objevuje loučení i smrt, její poslání vyznívá optimisticky. Jaké umělce na desce uslyšíme? Poslechněte si celý rozhovor včetně malého koncertu ve studiu.
Píseň Miluju tě nazpíval Jiří Pavlica. Jak jste rozhodovali, který umělec zazpívá jakou písničku?
Snažíme se jít vždy po tom, o co si říká muzika. V muzice Miluju tě, se kterou přišli kluci z Přibyslavi, kteří mají k folkloru blízko i tím, že ho mají za kopcem, jsme ten zvuk cimbálovky slyšeli.
A protože Juru Pavlicu známe dlouho, protože jsme se potkávali na Velehradě a jedná se přesně o ten případ, kdy se potvrdí, že velký umělec a velká osobnost je naprosto v pohodě a milý člověk, byla Hradišťan první volba, koho oslovit. Od začátku jsme si padli do noty.
Je pro autora hudby a textu překvapení, když ta píseň nakonec ožije hobojem a cimbálem?
Musím říct, že je. Navíc jsme měli možnost ji s Hradišťanem nahrávat naživo ve velkém studiu, takže musím říct, že být u toho a pozorovat ty pány muzikanty při práci – ale nemyslím teď akademické muzikanty, ale ty, kteří to mají přirozeně a od srdce– je obrovský zážitek.
A my jsme Juru nikdy předtím takto při akci neviděli, takže jsme nevěděli, jestli pro něj nebude nahrávání včetně dojíždění náročné, přece jen má sedmdesát. No ale z dodávky vyběhl mladý, lehce prošedivělý kluk, opláchl si obličej v umyvadle a říká: „Tak jo, hoši, jdeme na to!“ A už se to dělo.
Čtěte také
Píseň Miluju tě je o loučení muže s mrtvou ženou. Jak vás to napadlo?
Já nevím. Mám dlouhodobé podezření, že mě to nenapadá, že písničky odněkud chodí a člověk se tomu nesmí bránit. Musí mít otevřenou hlavu a zachycovat, když jde inspirace. Nesnažit se do toho strkat pazoury.
Vaše babička Jaroslava Kischová byla operní pěvkyně, ale v minulém režimu zpívala více na pohřbech. Chodíval jste s ní?
Ano, proto asi mám ke hřbitovům a hrobům hezký vztah. Normálně se chodí lidé procházet hájem, my jsme se s babičkou procházeli urnovým hájem. A ten klid a pohoda, že jsem tam se svou babičkou, ve mně zůstaly a dodnes se po hřbitovech rád procházím.
Kam sahají kořeny kapely Jelen? A doplní nástroje v kapele i cimbál?
Související
-
Miloš Vacík: Pořád žiju v rytmu samby. Vášnivě jsem se ale zamiloval i do skla. Je to dobrodružství
Bubnovat toužil už jako dítě. Naplno k hudbě ale vystudovaný výtvarník Miloš Vacík zběhl, až když objevil krásu brazilské samby. Může samba léčit? A čím ho uhranulo sklo?
-
Založit v 65 letech kapelu je nádhera. Na počátku byl netradiční dárek od syna, vzpomíná Imran Zangi
Medicína, hudba, kaligrafie, malování, film a skladatelství. To jsou aktivity rodinného dua hudebníků Imrana a Filipa Zangiových. Kde čerpají inspiraci? A jak znějí konga?
-
99 Zvířat bez Kaliny. Věnoval nám život, teď nás tu nechal jako sirotky, říká zpěvačka Jelínková
Bez předčasně zesnulého frontmana Jana Kaliny vyráží kapela Sto Zvířat na tour křtít jeho poslední album. Jak se s jeho odchodem kapela vyrovnává a co bude se Zvířaty dál?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
