Hraju na vše, co se namane. Ozvučit se dá kelímek od jogurtu i zahradní hadice, směje se hudebnice Klára Boudalová

Příčnou flétnu nazýváte dlouhou dírou obalenou dřevem. Nečepýří se flétnisté?

Možná trochu, ale já si z nich nedělám legraci, neznevažuji jejich umění. Nikdo si ale nebude um vážit, pokud nerozumí tomu, v čem tkví. A když si lidi uvědomí, že to je těžké, fyzicky náročné, ale také krásné – a ještě je u toho legrace, nakonec se baví i muzikanti.

Prosazujete hudební školu hrou, ale cvičení je dril...

To záleží na tom, jak se se rozhodnete. Pokud plánujete profesionální dráhu a trénujete technickou dovednost, nebo obecnou kreativitu, přístup k životu, emoční rozvoj dětí. Vzdělávání v hudbě je široká záležitost: hude by měl být schopen napsat popovou písničku a zároveň hrát na hudební nástroj na mistrovské úrovni. Pokud se pro to rozhodne. V hudebních školách jde o sólové hraní a o dril, ale všichni nebudou virtuosové. Je škoda, že se zapomíná na větší a podstatnou část: budování radosti a vztahu k hudbě.

S bratrem, sociologem Jiřím Boudalem, jste založili kapelu Mint Planet. Co hrajete?

Děláme pop, ale vymýšlíme spoustu zajímavých zvuků, kytara nám nestačí. Myšlenka na odpadkový orchestr vznikla, když jsme vyráběli písničku I'm Done, kde hraju na vysavač. Dlouhodobě hraju na vše, co se dá ozvučit: kelímek, kávovar, láhev, cokoli se namane. Idea odpadkového orchestru je, že hudební nástroj se dá vyrobit z čehokoli. V rámci Kreativní Evropy odstartuje na jaře projekt ve Francii pro děti ze sociálně vyloučených lokalit. Nemají přístup k ničemu, ale kelímek od jogurtu nebo zahradní hadice tam bude.

Pro Rozhlas jste vytvořila pořad Vlnohraní. Víte, kolik tlačítek je na mixážním pultu?

To by měli vědět rozhlasoví zvukaři! Vlnohraní by mělo mluvit nejen o hudbě, ale i jak to chodí v rozhlase. Vždy se snažím vycházet z toho, co má instituce „doma“. Při práci se symfonickým orchestrem mě zajímá, co chce říct dirigent. Nebo jak fungují pomáhající profese? Vidíme to, co je na pódiu, ale neuvědomujeme si zajímavé věci po povrchem. Hudební produkce vyžaduje spoustu profíků – a mě samotnou zajímá, kolik tlačítek je potřeba.

Jak se dají vyrobit housle z krabičky od čaje? Čeho se bála při chemickém pokusu se symfoniky? A proč není třeba dokonale hrát na hudební nástroj, když chce člověk dělat hudbu? Poslechněte si celý rozhovor.