Hrady a zámky online. Kam se můžete vydat i v čase koronavirových omezení?

Online prohlídky slibují fantastické možnosti. Na vernisáže Národního muzea se připojí i tisíce lidí

„Online prohlídky výstav a památek rozhodně neskončí s lockdownem. Zvednout totiž ze židle i ty, kteří by možná na prohlídku vůbec nešli,“ myslí si generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Do virtuálních výstav, vernisáží a prohlídek vkládá velké naděje a také hodně peněz. Národní muzeum už dnes na webu nabízí řadu možností, jak zkoumat historii a chystá další – včetně aplikací na míru pro každého návštěvníka.

„Kdybych na tomto místě stál před více než 130 lety, sevřen v těchto obřích čelistech, tak bych rozhodně neměl chuť si s vámi takhle povídat,“ začíná online prohlídku ředitel Přírodovědeckého muzea Ivo Macek, který stojí pod obrovskou kostrou plejtváka myšoka. „Největší exemplář je právě tady v Národním muzeu. Je to jedna z největších koster tohoto druhu na světě.“

Jak se kytovec do Čech dostal, kolik to stálo a třeba ve které pražské hospodě transport z Norska mecenáši vymysleli, je obsahem velmi naučné prohlídky. Školený hlas vypravěče, kterým je vědecký publicista a byvší reportér Českého rozhlasu Marek Janáč, poutavě odhaluje divákům jednu zajímavost za druhou.

Nahlédněte do kuchyně Národního muzea

Expozice v Národním muzeu se už dokončují

Video trvá ideálních osm minut a nabízí přehršel zajímavých detailů, na jejichž četbu by návštěvník muzea neměl přímo v břiše velryby a v davu dalších návštěvníků vůbec čas. Právě proto považuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš online prohlídky za užitečné už dlouho.

„Můžete divákům ukázat i to, co se děje za scénou – jak pracovníci muzea exponáty připravují, vidíte do kuchyně. My proto s onlinem pracujeme dlouho, a hodláme v tom pokračovat. Je to cesta, jak zvednout lidi ze židlí a přivést je do muzea,“ vysvětluje Michal Lukeš.

Že by online prohlídky nahradily tradiční rodinný výlet do Národního muzea se ale nebojí „Je to naopak. My zájemce našimi online projekty nalákáme. Už dnes máme online aktivity pro různé skupiny, třeba pro děti nebo pro lidi se speciálními potřebami, kteří se z různých důvodů nemohou do muzea fyzicky dostat.“

Čtěte také

Sociální sítě podle Lukeše slouží dobře k marketinku, propagaci a ke komunikaci s návštěvníky muzea. To se projevuje například tím, že na vernisáže se přihlašují desetitisíce zájemců. „To bychom samozřejmě tady v muzeu nikdy nedokázali, to nejde. Měli jsme tu vernisáž, kterou vidělo dvacet tisíc lidí.“

Podcasty i nová mobilní aplikace

Kromě virtuální návštěvy symbolické velryby nabízí Národní muzeum online prohlídky i desítky dalších exponátů nebo obecně zajímavých témat, jako je třeba Století trampingu, Hudební zvěřinec, České národní povstání nebo třeba Import/export Rocknroll.

Svižné jsou Muzejní jednohubky, tedy krátké zajímavosti z oblastí archeologie, historie, přírodovědy a hudby. „Naše možnosti jsou nekonečné. Ale samozřejmě se těším, až konečně otevřeme a ukážeme návštěvníkům, co jsme během lockdownu připravili.“

Michal Lukeš bere virtuální realitu vážně, a proto vytvořil dvacetičlenné IT oddělení, které společně s vlastními techniky všechny online prohlídky vytváří a teď chystají i vlastní aplikaci, která bude provázet návštěvníky v okamžiku, kdy se muzeum otevře. „Postavíte se k exponátu a v aplikaci vám nabídne informace, které se k němu vážou. Bude vás navigovat a prohlídka bude mít úplně jiný rozměr.“

Online projekty pokračují tím, že Národní muzeum spouští i historicky první podcasty. Moderovat je bude popularizátorka umělé inteligence Sara Polak a prvním hostem je právě generální ředitel Lukeš. V následujících týdnech je v plánu i podcast o výjimečném vědeckém úspěchu a to o sestavení genomu lebky ženy staré 45 tisíc let z naleziště Zlatý kůň v Koněpruských jeskyních.

autoři: Ľubomír Smatana , vla
Spustit audio

Související