Badatel Petr Polakovič obeslal přístavy, aby našel stopy prvního brazilského Kubíčka

V jihobrazilském městě Nova Petrópolis se skupinky místních dětí už léta učí česky. Jsou to potomci českých Němců, kteří sem přišli před stoletím a půl z okolí Jablonce nad Nisou nebo Nového Boru.

Potomci dalších českých přistěhovalců žijí ve městě São Bento do Sul. Zesláblé vazby mezi českými předky a jejich brazilskými potomky posiluje pan Petr Polakovič. Dnes už profesionální badatel, ale hlavně velký nadšenec. Jinak by těžko vybudoval muzeum vystěhovalectví do Brazílie.

Muzeum vystěhovalectví do Brazílie založil Petr Polakovič v Náhlově v roce 2014.|foto: Jaroslav Hoření

To dnes stojí v bývalém vojenském prostoru Ralsko, v Náhlově. Uvnitř budovy bývalé školy je sál a v něm visí mimo jiné brazilská vlajka. „Dá si někdo dobrou brazilskou kávu?“ ptá se obligátně Petr Polakovič, správce muzea. O osud Čechů, kteří v 19. století odešli do Brazílie, se nezajímá náhodou. „V roce 1996 jsem byl pracovně v Brazílii a moc se mi tam líbilo. Pak jsem si vzpomněl, že mi babička tady v Náhlově vyprávěla, že máme v Brazílii nějaké příbuzné. Začal jsem hledat a za rok jsem je našel v Blumenau.“

Čtěte takéJmenujete se Kubíček? Možná jste příbuzným brazilského prezidenta

Ze zájmu o daleké příbuzné se stal koníček a vášeň. S vervou se pustil do příběhu bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitschka. Jeho kořeny mapoval i pro výstavu České stopy v Brazílii, která se dostala mimo jiné na Pražský Hrad. Svou část expozice má dnes v náhlovském muzeu. Vypráví, jak se už syn přistěhovalce, tedy z první generace narozené v Brazílii, stal senátorem a viceguvernérem bohatého státu Minas Gerais. A další potomek pak prezidentem.

Nadšený „detektiv“ Polakovič ale nepátral jen v místě Kubíčkova původu. Obeslal také přístavy, odkud mohl na daleký jihoamerický kontinent vyplout. A pátral i tam, kde se kdysi imigrant Kubíček usadil, a kde podle dostupných informací vyráběl nábytek. A jednu takovou historickou skříň otevřeme v dalším díle seriálu.