Gross končí ve funkci předsedy ČSSD, hurikán Rita, problémy fotbalové Sparty

Přehled příspěvků

Hana Hikelová: Stanislav Gross dnes překvapivě oznámil, že končí ve funkci předsedy sociálních demokratů a nebude kandidovat ani ve volbách do Poslanecké sněmovny. Proč, na to se přímo Stanislava Grosse budeme ptát za malou chvíli.

Hurikán Rita dnes dorazil na jižní pobřeží Spojených států, na pomezí států Texas a Luisiana. Kde silný vítr a déšť přeruší dodávky elektřiny a hrozí rozsáhlými záplavami. Příčiny a intenzita hurikánu, to je téma pro Marka Kašpara z Akademie věd.

Fotbalová Sparta má problémy. Vedení dokonce vyřadilo největší hvězdu, Karla Poborského kvůli tomu, že veřejně kritizoval práci trenéra Hřebíka. Co na to říkají fanoušci a bývalý útočník Sparty Horst Siegel, to se dozvíte v dnešním Týdnu v tahu.

Takový je stručný souhrn témat 38. Týdne v tahu v tomto roce, ve kterém samozřejmě nebude chybět ani fejeton Jana Pokorného. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím provede Hana Hikelová.

Rozhovor se Stanislavem Grossem

Hana Hikelová: Ve studiu teď vítám, teď už téměř bývalého předsedu ČSSD, expremiéra, bývalého ministra vnitra, asi i bývalého politika Stanislava Grosse. Hezký den.

Host (Stanislav Gross): Hezký den vám i posluchačům.

Hana Hikelová: Za 13 let, co jste strávil v politice o vás komentátoři často mluvili jako o mistru taktiky a zákulisního vyjednávání. Ten váš dnešní odchod z politiky byste vy sám označil za spíše věc taktiky nebo zákulisního vyjednávání?

Host (Stanislav Gross): Tak určitě ne zákulisního vyjednávání, protože já jsem si dal docela záležet na tom, abych, doufám, že mi to odpustí, překvapil i své kolegy v Sociální demokracii, protože, protože to jsou věci, prostě jsou rozhodnutí, které člověk musí udělat sám a já jsem hodně samozřejmě přemýšlel po těch měsících štvanice o tom, co smysl má, co nemá a zase jsem samozřejmě nechtěl odcházet v době, kdy by si každý to mohl vykládat jako přiznání nějakých obvinění, které, které prostě se na moji hlavu padaly každý týden. Protože jsem čekal na nějaký vhodný okamžik a myslím si, že docela dneska přišel.

Hana Hikelová: Takže spíše věc taktiky.

Host (Stanislav Gross): No, taktiky, já už moc taktizovat ani nechci, protože já teď budu mít trochu jiné starosti, ale v každým případě to prostě nebyla záležitost nějakých zákulisních vyjednávání. Já jsem o tom informoval kolegu Paroubka a Sobotku před několika málo dny, nejbližší spolupracovníky prakticky vlastně až dneska.

Hana Hikelová: Proč jste dnes překvapivě oznámil, že končíte. Ještě tento týden jste právě v rozhovorech například pro BBC tvrdil, že neuvažujete o tom, že byste nekandidoval. Uznávám, že vy jste to teď částečně vysvětlil, nicméně, stalo se něco od toho úterka tak zásadního?

Host (Stanislav Gross): No, když připomínáte ten můj rozhovor pro BBC a jestli ho máte před sebou, přepis, tak se podívejte na úplný závěr a já jsem v úplném závěru toho rozhovoru se trošku panu redaktorovi vnutil a trošku bez souvislostí jsem tam hovořil o tom, že budu dělat všechno pro to, aby Sociální demokracie v příštích volbách zvítězila, a to bez ohledu na své osobní zájmy. Já samozřejmě už jsem si zvykl na to, že prostě lidé nevěří tomu, že ty věci myslím upřímně, ale já je skutečně myslím upřímně i v tomto rozhovoru na BBC, a měl jsem na mysli právě toto své rozhodnutí, které už jsem tu v pondělí nebo kdy to bylo, věděl, že učiním.

Hana Hikelová: Premiér Paroubek dnes řekl, že se nebrání předčasným volbám, právě vaše strana se jim ale v případě obou předešlých vládních krizí velmi bránila. Proč taký obrat teď, 8 měsíců před regulérním termínem konání voleb?

Host (Stanislav Gross): Víte, bránili jsme se z jednoho prostého důvodu. V tom prvním případě to byly věci kolem neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu a vlastně odchod Vladimíra Špidly, který mimochodem odvedl velký kus práce a myslím, že teprve čas to trochu docení, tak to tehdy bylo z toho důvodu, že my jsme nechtěli platit daň za to, že jsme jako první vláda se rozhodli dělat třeba i méně populární kroky, které tato země potřebuje. To byly věci kolem reformy veřejných financí a jestliže někdy v minulosti někdo říkal o Sociální demokracii, že jsme strana, která umí akorát rozdávat bohatství, které nahromadí pravice, tak to je nesmysl. My jsme dokázali během těch několika posledních let vyvést veřejné finance z problémů, do kterých se objektivně dostaly vývojem po roce 97, dneska jsme na konci září a mimochodem lidi nevědí, asi se jich to zas tolik netýká, že státní rozpočet, který má schválený deficit víc jak 80 miliard korun je stále v tuto chvíli ještě v přebytku, a to především díky růstu ekonomiky, takže ty plody přichází z těch odvážných kroků, které jsme se tehdy rozhodli udělat.

Hana Hikelová: Ale ty deficity přesto nejsou nemalé.

Host (Stanislav Gross): No, podívejte se, Česká republika je na tom nejlépe ze všech nových ekonomik, dám-li stranou ty úplně nově vzniklé státy. Mimochodem jestli nám dneska ODS dává za vzor Slovensko, tak Slovenská národní banka nedávno prezentovala studii, ve které konstatuje, že Česká republika je nejlépe připravená na přijetí eura. Takže já když se vrátím k té otázce ...

Hana Hikelová: Dobře, ale ta otázka byla proč ty předčasné volby teď, když jste se jim celou dobu bránili?

Host (Stanislav Gross): Tak a já říkám, v tom roce, před rokem a čtvrt nebo jak je to dlouho, tak z toho důvodu, že jsme nechtěli politicky platit za to, že jsme byli odvážní a že jsme udělali správné věci a tehdy bysme to zaplatili.

Hana Hikelová: A při té další krizi?

Host (Stanislav Gross): Při té další krizi to byly věci, které se týkaly mě. Myslím, že o tom dnes dost jednoznačně hovořil předseda vlády. Tak samozřejmě že v době, kdy tady dojde k vyvolání kauze, kdy já jsem samozřejmě udělal řadu nešťastných kroků, vůbec jsem netušil, že z toho, teď mi posluchači prominou, z toho hovínka se dá uplést takovýhle neuvěřitelný bič, tak samozřejmě v tý době by to pro Sociální demokracii bylo smrtící a mimochodem ten atak na mě si myslím, že kromě toho ekonomického pozadí měl samozřejmě ten motiv, že to byl atak na celou Sociální demokracii. A já měl odpovědnost za Sociální demokracii a za sociálně demokratické vládnutí, takže jsem nechtěl připustit, aby na tom došlo k nějakému oslabení pozice Sociální demokracie. Hledal jsem řešení, které umožní Sociální demokracii opět nabrat dech, myslím si, že to řešení se vynalézt podařilo i v osobě Jiřího Paroubka, který, jak jsem dneska uvedl, ještě před rokem, když jsem ho prosadil do vlády, tak byl v Sociální demokracii v roli jakéhosi psance, on mi snad odpustí a jsem rád, že jsem po něm tehdy sáhnul, protože jsem věděl, že sahám po velmi schopném člověku, to řešení jsem nalezl a ta situace je dnes jiná. Dneska prostě pokud někdo nám chce okopávat kotníky a bohužel KDU-ČSL prostě na tom má založenu svoji politiku, a pokud ODS chce volit politiku, že stále bude jenom vyvolávat chaos a oni na tom svou politiku založenou mají, tak my dnes říkáme, že toho prostě nebojíme. Pokud chtějí tuto věc dělat, tak ať to řeknou otevřeně a my se jim otevřeně postavíme. Jinak se budeme věnovat své práci.

Hana Hikelová: Vy jste dnes řekl, že doufáte, že vláda vydrží alespoň do prvního čtení projednávání rozpočtu na příští rok. Proč by měla teď koalice končit, lidovci z ní vystoupit nehodlají, není to, co se dnes dělo na ÚVV nebráníme se předčasným volbám, v jednu chvíli to bylo vláda vydrží do konce roku, potom do prvního čtení rozpočtu, potom padla i zmínka o tom, že by se dalo spojit hlasování o důvěře vládě s hlasováním o Zákoníku práce, ta aktivita k těm předčasným volbám teď vypadá, že je spíše právě ze strany Sociální demokracie.

Host (Stanislav Gross): Není, my chceme dodělat práci, kterou máme rozdělanou a o které jsem přesvědčený, že je dobrá pro tuto zemi a ty výsledky, které jsou o tom jednoznačně hovoří. My jenom říkáme, že jsme prostě dneska už v takové kondici, že se nenecháme vydírat a jestli si kolegové z KDU-ČSL v minulosti zvykli na to, že ta vyděračská politika a to okopávání kotníků je styl, který budeme snášet, tak sice to bylo nepříjemné, ale museli jsme ho snášet, ale dnes ho snášet nemusíme.

Hana Hikelová: ČSSD a KDU-ČSL proti sobě vystupovaly v tomto týdnu hodně razantně, nicméně ta první vlna byla možná částečně vyprovokována ne Zákoníkem práce, ale pondělním jednáním sociálních demokratů s komunisty, po kterém Michal Kraus, předseda klubu poslanců ČSSD, řekl, že nevylučuje, že by Sociální demokracie mohla podpořit zákon o majetkových přiznáních z dílny KSČM.

Host (Stanislav Gross): No, já za prvé musím říct, že jsem na tom jednání nebyl, takže nemám úplné detaily, ale já ...

Hana Hikelová: To by totiž bylo porušení koaliční dohody, protože majetková přiznání na rozdíl od Zákoníku práce jsou tím bodem, který by byl sporný.

Host (Stanislav Gross): No to je otázka, protože my v koaliční dohodě máme také věci, které se týkají ochrany ekonomických zájmů, boji proti šedé ekonomice a já nevím, mě bylo vyčítáno spousta věcí kolem majetku a já se nebráním zákonu o majetkových přiznáních, já nevím, proč se bojí někdo jiný a pokud jde o ten, o koaliční ujednání, tady nic nebrání tomu, aby Sociální demokracie se snažila ten návrh podpořit a podpořit ho i na půdě koalice. Tak ať řeknou kolegové z KDU-ČSL, že se bojí zákona o majetkových přiznáních, no tak si na to třeba veřejnost udělá svůj obrázek.

Hana Hikelová: Ale ta koaliční dohoda mluví o tom, že právě tyto věci by měly být dojednány v koalici, ne že se podpoří návrh KSČM.

Host (Stanislav Gross): Ano, a já říkám, že my přeci můžeme projevit vůli, že se budeme snažit, aby celá koalice podpořila návrh, který třeba vznikne z dílny někoho jiného. No jestli tady je třeba, já ho přesně neznám ten návrh, ale jestli tady bude dobrý návrh o majetkových přiznáních, tak proč se ho nesnažit na půdě koalice prosadit, abychom je podpořili všichni. Já znovu říkám, tedy kolem majetkových záležitostí se mi nasadila psí hlava, že jsem skoro nemohl chodit na ulici a my se tomu nebráníme a brání se tomu kolegové z KDU, no tak já si myslím, že to moc logiky nedává dohromady teda.

Hana Hikelová: Sociální demokracie chce prosadit Zákoník práce za každou cenu, i kdyby se měla spojit s komunisty. Jiří Paroubek dokonce řekl, že kdyby byli ve Sněmovně Marťani, spojí se klidně i s nimi. Vy jste se ale vždycky spolupráci s komunisty bránil, konec konců i na brněnském sjezdu strany jste byl spolčen s Petrou Buzkovou a Lubomírem Zaorálkem, těmi, kteří odmítali diskutovat o zrušení Bohumínského usnesení o spolupráci s komunisty. Vám teď ta rozšířená řekněme spolupráce ve Sněmovně nevadí právě ČSSD a komunistů?

Host (Stanislav Gross): Víte, to je, si myslím strašně složitá záležitost a není ji možné posuzovat jenom z toho pohledu, jestli mi to vadí, nevadí, jestli se mi líbí nebo nelíbí. Ale musíme ji posuzovat z toho pohledu, jak se kdo chová, kdo vlastně na té scéně zůstává schopen se bavit nějak věcně nad některými tématy. Já stále doufám, že více rozumu budou mít kolegové třeba i z KDU-ČSL, nežli komunisté, ale prostě pro mě to taky není nic příjemného, že za prvé komunistů je tolik ve Sněmovně a za druhé mi taky není nic příjemného to, že se chovají dnes relativně rozumně v tom, že prostě jsou ochotni jednat o návrzích a priori, neříkají taky třeba o ODS, že budou mít nulovou toleranci a že nepodpoří ani to, kdybychom řekli, kdybychom napsali, že v červenci je léto, to prostě je taková politika strašně zužuje prostor pro to, aby se dalo nějak rozumně manévrovat a chceme-li dělat nějakou rozumnou politiku a myslím si, že lidé v této zemi si zaslouží, aby tady politici dělali věci, které tahle země potřebuje, no tak pak už, když vám takhle zúží ten prostor tu nulovou tolerancí, no tak tam zůstávají třeba jenom ti komunisté, no. Dělají to chytře, ale přeci kvůli nulové toleranci, kvůli postoji KDU-ČSL nepřestaneme pracovat.

Hana Hikelová: Já se vrátím k tomu zdůvodnění toho vašeho dnešního ukončení v podstatě politické kariéry. Vy tvrdíte, že nechcete škodit ČSSD v době, kdy čelí jak vy říkáte nesmyslným kauzám, kdy nejste schopen efektivní obrany. Vy zpochybňujete jednání třeba polské parlamentní vyšetřovací komise, co se týká právě té zmiňované kauzy Unipetrolu, PKN Orlenu?

Host (Stanislav Gross): A co řekla polská vyšetřovací komise?

Hana Hikelová: Polská vyšetřovací komise závěr zveřejní v pondělí, víceméně ty závěry, přepisy vyšetřovací komise jsou k dispozici volně na internetu. A to vaše jméno tam určitě padalo v podezření na to, že byly použity úplatky jak na české, polské straně a...

Host (Stanislav Gross): Ať to nemusím říkat já, tady by bylo možná dobré, kdybyste řekla, kdo to té polské komisi řekl. To tam je uvedeno také.

Hana Hikelová: Je to tam uvedeno také, ale vy tady zpochybňujete ty závěry.

Host (Stanislav Gross): Já je nezpochybňuju, já jenom říkám, že to té polské vyšetřovací komisi, autorem těch informací opět známá osoba pan Jacek Spyra. Prostě osoba, která se tady u nás prokázala takto nedůvěryhodně, já prostě nechci toho člověka nějak dehonestovat, ale jestli někdo ještě soudně uvažuje o tom, že tenhle člověk je seriozní zdroj informací, tak pak prostě si nemůžu myslet o lidech, kteří jeho informace berou vážně, že hledají objektivní informace. Takže ano, pokud tento člověk vytvoří kauzu v Polsku, tak polská kauza se donese sem, on tady opět tento člověk ty informace potvrdí a odsud se pak zpátky ta kauza vrací do Polska, tak to mi připadá opravdu už natolik absurdní, že to těžko k tomu co dodat, ale víte co, já jsem hlavně řekl jednu věc. Mě ty poslední měsíce, prostě pro mě byly obrovskou školou životní i o lidech samozřejmě, ale hlavně já zjišťuju, že já prostě už nemám sílu donekonečna vysvětlovat, že nevraždím, že nejím děti, že nekradu a mě to prostě uráží, když se mě ptají lidé, a já se těm lidem třeba ani nemůžu divit, že pod tlakem médií takové otázky mají, mě to prostě vnitřně už začíná urážet na tyhle věci vůbec odpovídat a já když pak neodpovídám, tak si zas ti lidé, třeba i novináři řeknou, že teda asi na tom něco je. Takže já jsem se tímhle způsobem dostal do slepý uličky a prostě musím z toho nějakým způsobem ven. Asi jsem ještě dneska neřekl, že jsem taky udělal nějaký právní kroky kromě toho, co bylo. Co bylo prezentováno, takže jsem si vybral, protože to bych jinak musel žalovat všechna média, tak jsem si vybral alespoň ty, který byly nejaktivnější, takže byly jim v pátek proti nim udělány příslušné právní kroky, no a tak holt se budu půl roku soudit a až za půl roku, za rok ...

Hana Hikelová: Můžete říct, která média?

Host (Stanislav Gross): Tak začal jsem Mladou frontou, mým oblíbeným deníkem.

Hana Hikelová: Pouze Mladou frontou.

Host (Stanislav Gross): Začal jsem Mladou frontou, protože pak řadu informací převzala další média, Mladá fronta byla, která první přinesla do České republiky informace o tom, že jsem měl dostat z Unipetrolu nějaký peníze a že snad jsem za to měl mít byt a takovýhle věci, to jsou prostě tak absurdní, že vás ty, že se na ten proces těším a budu se v něm vyžívat jako řádný občan a až se Mladá fronta bude muset omluvit, tak přemýšlím, co udělám, možná že si zaplatím nějaké billboardy a tu omluvu, kterou budou muset zveřejnit dám i na billboardy. Asi jim řeknu, asi jim napíšu, že myslím upřímně.

Hana Hikelová: To už jednou ale bylo. Ve Sněmovně se nicméně tento týden rozhodovalo o zřízení české parlamentní vyšetřovací komise právě kvůli kauze Unipetrol. Její vznik podpořila ODS a křesťanští demokraté. Když tvrdíte, že je to nesmyslná, vykonstruovaná kauza, proč se vám nepodařilo přesvědčit sociální demokraty, aby podpořili vznik této vyšetřovací komise, když tedy není čeho se bát a není tam žádné pochybení?

Host (Stanislav Gross): Tak, vy asi víte, že jsem ten názor měl takový, že bychom to podpořit měli a to přesně z toho důvodu, že jsem se obával, že si tady zase z toho začne někdo konstruovat, že se teda něčeho bojíme. A ten důvod, který vedl Jiřího Paroubka a ostatní k stanovisku, které bylo prezentováno, tak ten byl pragmatický, prostě vyšetřovací komise, to prostě musí každý tomu dát za pravdu, není žádný nezávislý orgán, ve vyšetřovací komisi jsou z každé politické strany dva zástupci, ti dva zástupci politické strany, ti dva poslanci za politickou stranu samozřejmě jsou motivováni politicky, nikoli tím, že budou hledat pravdu a ty závěry té komise by byly někdy, já nevím, prostě těsně před volbami a těsně před volbami by v té komisi, kde Sociální demokracie bude mít dva zástupce z deseti, tak v té komisi by se nějakým hlasováním rozhodlo o nějakých závěrech, které samozřejmě by byly politické. Asi s těmi dvěmi hlasy z deseti by toho SOC DEM moc nezmohla, takže to byly určitě ty důvody, ale jinak, pokud vím, byly dány podněty těm orgánům, které snad můžeme považovat za nezávislé, to znamená policie, zpravodajské služby, aby se prostě těm všem věcem věnovaly a prošetřily, jak to bylo, protože to samozřejmě nejsou jednoduchá obvinění, která tady padají a ten střet, který jsme měli s kolegy z KDU-ČSL, ten nebyl o podstatu, ten byl prostě o tom, že tvoříme nějaký koaliční tým ještě stále, my společně jeden den sedíme, bavíme se o přípravě na schůzi, říkáme si všechna rizika, kde třeba bychom mohli hlasovat proti sobě, oni neřeknou ani slovo o tom, že tady mají teda diametrálně odlišný názor, nežli my, tváří se mile, přijde hlasování a oni prostě všichni jak jeden muž pro to zvednou ruku, no.

Hana Hikelová: Ale Sociální demokracie z toho udělala problém až ve středu, to hlasování bylo v úterý.

Host (Stanislav Gross): Dobře, tak já zas nevím přesně jak to, no dobře, no tak hlasování bylo v úterý ...

Hana Hikelová: A to se neozval nikdo.

Host (Stanislav Gross): No tak, tak jsme se jeden den probírali ze šoku, no.

Hana Hikelová: Mladá fronta pouze zveřejnila tento týden úplný přepis toho, co před nedávnem natočila televize Nova skrytou kamerou. Váš bývalý tajemník Zdeněk Doležel s polským lobistou Jackem Spyrou, o kterém jste už mluvil, tam otevřeně mluvil o korupci, několikrát padlo vaše jméno, jméno vaší manželky i rodinné přítelkyně Libuše Barkové. Vy říkáte, že všechny ty kauzy, které jsou spojeny s vaším jménem jsou určitou formou spiknutím. Kdo se tedy proti vám spiknul? Konkrétně k této kauze Unipetrolu. Nebo kdo za ní podle vás stojí.

Host (Stanislav Gross): Já už nebudu křičet do éteru, že prostě je to spiknutí, protože samozřejmě že prostě lidi jsou z toho do určitý míry zmatený, ale já myslím, že každý prostě vidí, že tady prostě byla kampaň, která těžko má obdoby v naší novodobé historii, jestli si někdo myslí, že ty kampaně nikdo nefinancoval, ať už jde o ty billboardy, který byly po celý republice proti mně nebo některý inzeráty ...

Hana Hikelová: No ale bavme se teď o té konkrétní schůzce a té kauze.

Host (Stanislav Gross): Dobře, ale já, dřív jste se mě ptala na ty všechny věci, já jenom říkám, že to něco stojí a že to někdo musel financovat, to přece musí být jasné malému dítěti a pokud jde o tu schůzku. Já samozřejmě říkám, že to je nesmysl a to je samozřejmě předmětem taky těch právních kroků, které jsem udělal, protože přeci tady není možné, aby někdo si někoho natočil, jak vykládá prostě bůhví co a pak to pustil do televize jako zjevenou pravdu a kolem toho se prostě rozpoutá debata o tom, kdo kolik bere úplatků, prostě ti lidé jsou přeci povinni předložit alespoň nějaký, když ne důkaz, tak nějakou jasnou indicii. Přece není možný, aby tady prostě někdo si do éteru pustil takovouhle informaci a nebyl schopen ji aspoň trošku doložit. Ale samozřejmě, že při každé takovéhle věci, která se vypustí do éteru, tak prostě lidi si řeknou, tak něco na tom asi je, každá takováhle špína na vás nechá nějakou stopu a mě opravdu úplně uráželo, když jsem pak na základě tohohle dostával otázky od jedněch novin, kde se vás redaktor ptá na to, jak často berete úplatky a jakým způsobem přebíráte úplatky, mě to úplně irituje, jak se někdo takhle může zeptat. Tak i když člověk řekne, že to je nesmysl, no tak se to v těch novinách objeví, byť jako otázka, ti lidé si řeknou, tak teda na tom asi něco je. To je absurdní...

Hana Hikelová: Vy už jste řekl svůj názor na polského lobistu Jacka Spyru, ale na té schůzce byl také Zdeněk Doležel, kterého jste v podstatě zaměstnal na ministerstvu vnitra, poté s vámi přešel na Úřad vlády, vaši důvěru tedy ten člověk asi mít musel, ze svého předešlého zaměstnání, což není veřejné tajemství, byl přitom vyhozen na hodinu, protože vzal z pokladny kulturního střediska ve Velkém Meziříčí 300 tisíc korun, ale do velké politiky jste ho v podstatě dostal vy.

Host (Stanislav Gross): Tak do funkcí politických jsem ho nedostal já, protože ...

Hana Hikelová: Do světa velké politiky, nemyslím tím politickou funkci.

Host (Stanislav Gross): Dobře, ale tak ono být členem předsednictva Sociální demokracie zas není tak nicotná záležitost. Nejdřív k tomu mýtu, že Zdeněk Doležel byl nějakým mým extra blízkým spolupracovníkem. Na ministerstvu vnitra tomu tak nebylo, byl ředitelem jednoho z odborů a my jsme se vídali opravdu jestli jednou za 14 dní, možná za měsíc, nevím, ale nepůsobil na mě špatně, svou práci zvládal, no a když jsem přecházel na Úřad vlády, tak jsem se zeptal řady svých spolupracovníků na ministerstvu vnitra, včetně jeho, jestli jsou ochotni se mnou přejít. Někdo byl, někdo nebyl, on byl mezi těmi, kteří, který ochoten byl a pak se dostal skutečně do mé blízkosti, ale celou dobu na mě prostě nepůsobil jako člověk, který je schopen něčeho takového. Já teda, můj soukromý názor, doufám, že mě za to tady někdo nebude žalovat, já prostě mám pocit, že úplně, no že se zbláznil, že zpitoměl, protože ten postup já si jinak neumím vysvětlit, pokud za tím nejsou teda za vším peníze, ale to už byly ty naprosto spiklenecký thilie a tomu už snad radši ani věřit nechci.

Hana Hikelová: Premiér Paroubek včera na tiskové konferenci řekl, že celou kauzu Unipetrol vyvolala skupina Tomáše Pitra, která bojuje proti podnikatelským zájmům šéfa Agrofertu Andreje Babiše. Vy máte ty samé informace, které má Jiří Paroubek nebo za celou tou kauzou stojí podle vás i někdo jiný nebo je to skutečně ten boj dvou, řekněme lobistických, ekonomicky silných skupin?

Host (Stanislav Gross): Já už radši nemám žádný informace. Já jsem občan České republiky, řadový občan a kolega Paroubek měl informace, jak aspoň prezentoval, od zpravodajských služeb a určitě nemám důvod Jiřímu Paroubkovi nedůvěřovat, naopak.

Hana Hikelová: To znamená, že máte ty samé informace.

Host (Stanislav Gross): No tak jsem se to dozvěděl z novin, z jeho prohlášení.

Hana Hikelová: Tomu sám nevěříte, že je to pravda.

Host (Stanislav Gross): Tak já tady přece, víte, to já začínám nějaký normální občanský život a já prostě nepotřebuju tady prostě si vytvářet nějaké další nepřátele a to takhle budu teďko docela zajímavě složitý, tak ať si to teď užívá někdo jiný.

Hana Hikelová: Když jste byl v politice, hodně se diskutovalo o vaší personální politice, teď nemám na mysli Zdeňka Doležela, vám řekněme blízcí lidé našli po odchodu ze svých funkcí často uplatnění v některých podnicích třeba se státním podílem. Tomáš Kadlec se stal šéfem ČEPRA, odkud byl tedy před týdny odvolán, bývalý ministr Jaroslav Tvrdík nastoupil do čela Českých aerolinií, vy se teď prý chystáte živit jako právník. Už víte kde?

Host (Stanislav Gross): To víte, že to vím už.

Hana Hikelová: Bude to nějaký podíl se státním podílem.

Host (Stanislav Gross): Ne, to určitě ne. Já jsem už před časem říkal, že prostě já se musím postavit na vlastní nohy, já se na ně dokážu postavit, aspoň doufám.

Hana Hikelová: Vraťme se ještě poslední otázkou k té personální politice. Máte pocit, když se na to zpětně podíváte, že opravdu jste třeba někomu naletěl a spolupracoval jste s nějakým člověk, kterého se později ukázalo, kromě tedy Zdeňka Doležela, o kterém jsme mluvili, že to byla špatná volba.

Host (Stanislav Gross): A tak určitě ano, samozřejmě že, já se teda nechci nějak extra moc dívat dozadu, protože spíš se chci koukat dopředu a snažil jsem se tím řídit celý život, ale občas člověk se ohlédne, aby se případně poučil, takže určitě jsem tady udělal řadu chyb. Víte, já jsem musel dělat na ministerstvu vnitra a potom i na Úřadu vlády myslím si stovky, možná tisíce personálních rozhodnutí a někdy i lidi, kteří usedali do velmi, velmi důležitých pozic a samozřejmě tam, kde se člověk trefil, no tak to bylo bráno automaticky a kde jsem se netrefil a byly takový případy, no tak samozřejmě to pak bylo třeba i hodně medializováno, ale myslím si, že přeci jen jsem víc prostě dokázal sáhnout po lidech, kteří se osvědčili. Mimochodem, když se dnes podíváte na vládu, tak, aniž by si chtěl teda dělat nějaké zásluhy, tak řada si myslím schopných lidí prostě jsou lidi, po kterých jsem sáhnul já, ať už jde o Martina Jahna, Františka Bublana, ministra Zářeckého, ale konec konců i Jiřího Paroubka. Když jsem sestavoval před rokem vládu, takže určitě se najde i hodně rozhodnutí, která byla dobrá.

Hana Hikelová: Říká, teď už snad bývalý politik, Stanislav Gross. Já vám děkuji za váš čas a za to, že jste přišel do vysílání Radiožurnálu.

Host (Stanislav Gross): Mějte se hezky vy i posluchači, já přeju nám všem, ať se nám dobře žije v tý naší republice.

Hana Hikelová: Na slyšenou. Za malou chvíli budeme v Týdnu v tahu mluvit o hurikánu Rita, který dnes dorazil na jižní pobřeží Spojených států a na řadu přijde i téma fotbalové Sparty po vyřazení Karla Poborského z A týmu. Příjemný poslech vám od mikrofonu Radiožurnálu přeje Hana Hikelová.

Co nevíme o hurikánu

Hana Hikelová: Hurikán Rita dnes dorazil na jižní pobřeží Spojených států na pomezí států Texas a Luisiana, kde silný vítr a déšť přerušují dodávky elektřiny a hrozí rozsáhlými záplavami. Rita je nyní hurikánem kategorie 3 na pětibodové stupnici síly tropických bouří. Rychlost větru dosahuje 195 kilometrů v hodině. Do Spojených států teď zdravím zpravodaje Českého rozhlasu Miroslava Konvalinu. Mirku, hurikán Rita je nakonec slabší, než se očekávalo, nemělo by tedy dojít ke katastrofě podobné té v New Orleans.

Miroslav Konvalina: Určitě ne, Rita už je na nejnižším stupni nebezpečnosti, nějakých 8 hodin poté, co se vehnala na Texas a Luisianu. Hurikán udeřil na pevninu už ztenčenou silou, větry se 150 kilometrů v hodině až po těch 200 kilometrů v hodině v nárazech, které jsi zmínila, na méně osídlené části jihovýchodního Texasu a sousední Luisiany. Zatím nevíme o celkovém rozsahu škod, okolo Lake Charles v Luisianě to může být horší, letí tam vrtulníky armády nebo v jihovýchodním Texasu, tam se to také zkoumá. Město Pewmont, přes které se přehnalo oko hurikánu, nevypadá příliš zničeno, spadané stromy, billboardy, v Galvestonu jsou i zničené domy, bez proudu bude až několik set tisíc domácností a nyní bude nejtěžším úkolem zabránit více než milionu lidí k předčasnému návratu, dokud leží na zemi dráty a spadané stromy. Houston je celkem v pořádku, Texas ale nemá vyhráno, do vnitrozemí nahnal hurikán vydatné deště. Prezident Bush právě řekl, že hurikán je stále nebezpečný, protože evakuovaným hrozí záplavy. To samé platí pro pobřeží jihozápadní Luisiany, kde voda prý zalila pevninu.

Hana Hikelová: Podařilo se Američanům vyvarovat se řekněme těm chybám, ke kterým došlo při Katrině?

Miroslav Konvalina: Lidé byli opatrnější, více se jich evakuovalo, disciplinovaněji, policie například v šedesátitisícovém Galvestonu byla důraznější a tak se jí podařilo evakuovat více než 90 procent obyvatel. Podařilo se také nasadit více policejních sil a mít rezervy Národní gardy pro zabránění většímu rabování. Texas se ale nepoučil z problému Luisiany s evakuací velkých měst, kdy se dálnice ucpou. Neotočili včas dálnice proti směru, aby všechny proudy jely na sever od hurikánu. Další problém byl benzín, to je trochu paradoxní v Texasu, kde je většina rafinérií, tak tam u dálnic došel benzín a lidé nemohli pokračovat v evakuaci.

Hana Hikelová: Ze Spojených států Miroslav Konvalina. Mirku, díky a na slyšenou.

Miroslav Konvalina: Tedy na slyšenou.

Hana Hikelová: Počet a intenzita hurikánů, to už je téma pro Marka Kašpara z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Hezký den.

Host (Marek Kašpar): Dobrý den.

Hana Hikelová: Úvodem připomenu, že to, čemu se v Atlantském oceánu říká hurikán, je v západním Pacifiku tajfun a v Indickém oceánu cyklon, tedy tři různé názvy pro to samé. Hurikán je podle vědců nejnebezpečnější a nejničivější typ cyklonální bouře, můžeme nejprve vysvětlit, jak tato bouře vlastně vzniká?

Host (Marek Kašpar): Jedná se o velmi hlubokou tlakovou níži, jejíž zárodek se formuje nad teplými vodami tropických oceánů, alespoň 500 kilometrů od rovníku a k tomu, aby mohlo dojít ke vzniku hurikánu je třeba existence určité poruchy v přízemním tlakovém poli, která se například v případě Atlantského oceánu vytváří u západního pobřeží Afriky. A dále je nutné splnění několika základních podmínek. Voda musí mít teplotu nejméně 27 stupňů Celsia, a to až do hloubky několika desítek až stovek metrů. Tato teplá voda je primárním zdrojem energie tohoto systému. Dále je nutno mít k dispozici dostatečnou vlhkost ve spodních hladinách, která vede za přítomnosti výstupních pohybů ke kondenzaci vodních kapek a uvolňování další energie ve formě latentního tepla. No a poslední takovou základní podmínkou je minimální střih větrů s výškou, aby nebyla narušená organizace takového systému. Dále se potom intenzita hurikánu dělí podle rychlosti větru do pěti kategorií podle takzvané Saffir-Simpsonovy stupnice, přičemž teda ta poslední kategorie, pátá, sem patří rychlost proudění nad 70 metrů za sekundu, což je 252 kilometrů v hodině. Nezapomeňme, že mluvím o průměrných rychlostech za jednu minutu. Co se týče okamžitých nárazů větru, tak ty mohou být až o 15 až 25 procent vyšší.

Hana Hikelová: Každý rok vznikne nad Atlantským oceánem, Karibským mořem a Mexickým zálivem v průměru 10 tropických bouří, 6 z nich se právě stává hurikánem v průměru a počet těchto bouří se prý celosvětově nějak nezvětšuje a nemění. Teď jsme ale svědky druhého řádění hurikánu v krátké době za sebou, platí i pro oblast Atlantiku to, že hurikánů je pořád řekněme přibližně stejný počet?

Host (Marek Kašpar): Ano, máte pravdu. Poslední studie ukazují, že globálně přes celou zeměkouli četnost hurikánů nějak závratně neroste. Nelze tam sledovat nějaký významnější trend. Ovšem, co se týče Atlantické oblasti, tak tam například od roku 95 jistý trend můžeme sledovat, například během 4 let se tam vyskytlo 33 hurikánů. Co se týče teda intenzity hurikánu, tak samozřejmě se rostoucí četností bude růst i četnost těch intenzivnějších hurikánů s tím, že stále musíme mít na mysli, že velké procento hurikánu zasáhne pouze řekněme moře, oceán, nedostane se až na pevninu, pouze malé procento se dostane na pevninu. A to většinou slabší než stupeň 4.

Hana Hikelová: A dá se nějak vysvětlit to, že tak krátce po Katrině v Americe řádí další tak silný hurikán?

Host (Marek Kašpar): No, máte pravdu. Toto je velmi výjimečné, protože řekněme že například pobřeží Spojených států bylo zasaženo pouze v historii od roku 1950 dvě hurikány kategorie 5 a hurikány kategorie 4 lze počítat na prstech, takže dva takové hurikány za jeden rok je opravdu výjimečné, ale zatím mám pocit, že vědci jasnou odpověď neznají.

Hana Hikelová: Přesnějším ukazatelem výpočtu škod, které hurikány způsobí, není prý množství, ale právě to, kolik v podstatě řekněme vybouří energie. Závisí to především na tom, jak dlouho bouře trvá, s jakou intenzitou. Jak velké je vlastně u hurikánu množství řekněme té vybouřené energie?

Host (Marek Kašpar): No, můžeme to rozdělit do několika skupin. Například ta energie, která souvisí s uvolňováním latentního tepla, to je ta kondenzace vody vlastně v konvektivních bouří uvnitř hurikánu, tak tam jsou odhady, že u toho hurikánu řekněme, které v tom zralém stádiu vývoje to dělá asi 1,3 krát deset na sedmnáctou joulů za jeden den, což v jednotkách výkonu dělá asi jeden a půl megawattu, což je tedy ohromné číslo.

Hana Hikelová: Dá se to s něčím srovnat?

Host (Marek Kašpar): Dá se to například, vím, že to srovnávají s výrobou energie na celé zeměkouli za jeden den, tak toto číslo je asi polovina takovéto energie.

Hana Hikelová: Co je vlastně na hurikánu to nejnebezpečnější, síla větru nebo deště a bouřky, anebo přívalové vlny z oceánu?

Host (Marek Kašpar): Samozřejmě, tady se nabízí rychlost větru, musíme si ale uvědomit, jakmile se hurikán dostane na pevninu, tak rychlost větru okamžitě klesá, rapidně klesá díky právě tomu, že hurikán ztrácí přísun energie z teplého moře, ovšem samozřejmě turbulence a nárazy větru mohou být stále velmi extrémní a velmi nebezpečné. Já bych zde vyzdvihnul například i přívalové srážky z konvektivních bouří, které mohou způsobit bleskové povodně, velmi rychlé povodně, dále pak to mohou být přívalové vlny z moře na pevninu, které mohou se dostat daleko do vnitrozemí, dále pak s konvektivními bouřemi souvisejí další jevy, jako jsou tornáda, takže jednoznačně říci, který děj je nejnebezpečnější nelze, samozřejmě závisí na tom, kde zrovna ten hurikán udeří a jaké jsou okolní podmínky.

Hana Hikelová: Říká Marek Kašpar z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Díky za váš čas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Marek Kašpar): Taky děkuju, na shledanou.

Odejití Karla Poborského ze Sparty

Hana Hikelová: Fotbalová Sparta má problémy. Na hřišti se týmu nedaří a v zákulisí také není nejlepší atmosféra. Všechno vyvrcholilo tento týden nuceným odchodem největší hvězdy obhájce titulu Karla Poborského. Toho vedení klubu za kritiku trenéra Hřebíka vyřadila z kádru a včera nechalo odejít na hostování do Českých Budějovic. Kauzu Poborský zrekapituluje Ondřej Prokop.

Ondřej Prokop: O napjatých vztazích mezi Karlem Poborským a sparťanským trenérem Jaroslavem Hřebíkem se více či méně spekulovalo už delší dobu. Na veřejnost pronikly jejich neshody, když v pátém ligovém kole kouč Hřebík nepostavil Poborského do základní sestavy utkání s Jihlavou, aby si po reprezentačních utkáních odpočinul. Poborský se ale nechal slyšet, že unavený není a že z toho má smíšené pocity. O týden později, v minulém kole na hřišti Slovácka zase trenér Hřebík stáhl Poborského ze hry 20 minut před koncem, i když ve sparťanské záloze by se našli hráči, kteří podali horší výkon. Stránky novin pak naplnila válka Hřebík Poborský. Před středečním utkáním v Poháru Českomoravského fotbalového svazu v Litvínově Karel Poborský udělal krok, který měl podle jeho názoru situaci uklidnit. Rozhodl se rezignovat na funkci kapitána týmu.

Host (Karel Poborský): Prostě kapitán by měl bejt prodloužená ruka trenéra a já prostě všechny trenérovy metody nesdílím a z toho důvodu bude prostě lepší, když je bude plnit někdo jinej a já si myslím, že to bude možná pro dobro věci.

Ondřej Prokop: A právě zmínka o tom, že nesdílí všechny trenérovy metody zlomila Karlu Poborskému vaz. O den později, tedy ve čtvrtek, se vedení Sparty rozhodlo vyřadit ho z kádru.

Host (Lenka Raková): Bohužel vyjádření výhrad vůči trenérovi je krokem, který nemůže žádný sportovní klub tolerovat, a proto se vedení pro tento krok rozhodlo.

Ondřej Prokop: Tlumočila rozhodnutí představenstva Sparty tisková mluvčí klubu Lenka Raková. Trenér Jaroslav Hřebík u rozhodování o osudu Karla Poborského nebyl, sám, jak tvrdí, ani netušil o tom, že Poborskému na něm něco vadilo a konflikt s ním prý žádný neměl.

Host (Jaroslav Hřebík): Do středy jsem neměl s Karlem nejmenší problém a znovu jsme si to s hráči vlastně zopakovali, že žádnej problém nebyl. Tady se psalo o válce mezi kapitánem a mnou, já jsem s nikým neválčil. Já si myslím, že neválčil ani Karel. Já jsem se nesčetněkrát ptal Karla, jestli problém nějak, něco, nebylo nic, no tak najedou bylo tohle to prohlášení.

Ondřej Prokop: Je pravda, že si hráč nemůže dovolit veřejně kritizovat práci trenéra, ale na druhou stranu okamžitě se zbavit největší osobnosti, jaká běhá po našich trávnících, je dost unáhlené. Viníkem současného stavu ve Spartě tudíž určitě není jen Karel Poborský. Každopádně Sparta nastoupí už za čtvrt hodiny k důležitému ligovému utkání s Baníkem Ostrava bez Karla Poborského. Ten se už chystá na zítřejší druholigový zápas Českých Budějovic, v jejichž týmu bude tři měsíce hostovat.

Hana Hikelová: Po telefonu teď zdravím bývalého útočníka Sparty Horsta Siegela, v současné době hráče Mostu. Hezký den.

Host (Horst Siegel): Hezký den taky.

Hana Hikelová: Co říkáte na současnou situaci ve Spartě, která vyvrcholila právě tím čtvrtečním vyřazením Karla Poborského z A týmu Sparty?

Host (Horst Siegel): Tak samozřejmě mě trošku mrzí, že Karel nezamířil k nám do Mostu, protože o něj byl také zájem, ale každopádně si myslím, že to bylo nešťastné řešení a hlavně vlastně pro Spartu a samozřejmě, že čas ukáže, jestli to bylo správné nebo nesprávné, ale jak jsem se doslechl z kruhů Sparty, tak určitě i hráči, může to mít na ně negativní dopad v tom, že Karel byl vlastně opravdu osobnost a takhle těsně před zápasem, když se seběhlo tohle, tak určitě je to nepříjemný pro všechny strany a uvidíme, jak se s tím hráči na hřišti poperou.

Hana Hikelová: Jak to vypadá, Karel Poborský asi není a nebyl jediným hráčem, který kritizoval trenéra Hřebíka. Jaká je atmosféra právě uvnitř toho týmu, vy jste říkal, že jste v kontaktu s některými z hráčů.

Host (Horst Siegel): Tak samozřejmě, že ono asi všech 22 hráčů, který jsou v kádru, tak těžko jde, aby všichni byli spokojeni, protože všichni chtějí hrát a ti, kteří nehrajou, tak určitě jsou nespokojený, ale já samozřejmě osobně trenéra Hřebíka z trenérské zkušenosti neznám, ale je pravda, že někteří hráči jeho taktické nebo některé pokyny neradi plní, ale říkám, to je otázka spíš pro hráče na Spartě nebo pro to vedení a na druhou stranu si člověk nebo hlavně ten fanoušek sparťanský si to hrozně brzy uvědomil, protože ty výkony opravdu v lize jsou špatný a jsou vlastně na tom podílí jak hráči, tak i trenér, takže já si myslím, že vyhodit takovouhle osobnost, ať je to na hřišti, anebo v kabině, tak si myslím, že bylo asi ta reakce možná trošku unáhlená, ale říkám, kluci, bude záležet na něm, jak se semknou a jak vlastně budou pokračovat v těch bojích, protože vlastně asi dneska taky na boji.

Hana Hikelová: Vy jste ve Spartě působil dlouhou dobu, vaše popularita u fanoušků se dá srovnat s tou, kterou si během tří let získal právě Karel Poborský, jak to bylo při vašem odchodu ze Sparty. Dala by se najít třeba nějaká podobnost?

Host (Horst Siegel): Tak samozřejmě, že malinko podobnost jo, ale v tom rozdílu, že já jsem ve Spartě byl 13 nebo 14 let, což asi jsem byl za nějakou trošku už stabilnější ikonu, i když Karel Poborský svými výkony, ať to bylo v zahraničí nebo v národním mužstvu a teďka ve Spartě, si dokázal ty diváky přilákat a já vlastně od těch fanoušků, který vlastně znám a znal jsem je i z tý dřívější doby, tak ty slova, které vlastně pronesl pan Křetinský, že všechno bude dělat pro diváky, tak jich se to dotklo nejvíc, protože zkrátka asi nedělá se to hlavně pro ně, ale spíš to vedení to dělá pro sebe, ale je pravda, že tenhle odchod můj byl taky asi v nedobré atmosféře a mě strašně bolel, ale Karel se rozhodl taky tak, já vlastně to můžu srovnat v tom, že já jsem se rozhodl trošku i dobrovolně, protože o mě už nebyl zájem a já jsem se rozhodl dobrovolně odejít do Příbrami, což bylo dobře, protože o mě velice stála, takže ten rozchod byl trošku jinej, protože Karel to měl v průběhu sezony a ze začátku hrával a teďka najednou přišlo tohle a to vyjádření, který on měl, tak samozřejmě, že ho mohl prezentovat jinak, ale já to s ním vlastně sdílím, protože když už delší dobu byl nespokojenej s těmito vlastně nechci říct pokyny, ale s těmito rozdílnými názory na fotbal, tak ale si to měli vyříkat nejdřív mezi čtyřma očima nebo vlastně v tý kabině a pak to mohlo jít ven. Ale jak říkám, Karel se rozhodl takhle, tak se stalo.

Hana Hikelová: Karel Poborský bude do konce roku hrát v Českých Budějovicích, může si podle vás i ve druhé lize udržet reprezentační výkonnost?

Host (Horst Siegel): Tak, já si myslím, že, ono to je těžká otázka. Já, ba naopak v loňským ročníku jsem si tu formu tam znovu bych řekl zlepšil a začal jsem střílet góly, ale já si myslím, že pro Karla je důležitý, že vlastně hned našel společnou řeč s někým a vlastně bude záležet jak on vlastně tenhle ten skok, protože první a druhá liga je trošku nechci říct velký rozdíl, ale je tam trošku rozdíl, a pro něj bude důležitý to, že vlastně ten kvalifikační zápas, kterej následuje ať s Holandskem a Finskem bude vlastně za 14 dní, takže ta pauza nebude taková a hlavně aby byl v tom zápasovém rytmu, takže já si myslím, že on vlastně v tom stresu, kterej vlastně asi ve Spartě byl, tak se určitě oprostí a myslím si, že mu to může nakonec i pomoct, ale jak říkám, všechno ukáže čas.

Hana Hikelová: Říká Horst Siegel, díky za váš čas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Horst Siegel): Děkuju taky.

Hana Hikelová: Na pražské Letné je teď redaktorka Lenka Šumová, Lenko hezké odpoledne.

Lenka Šumová: Dobré odpoledne.

Hana Hikelová: Spartu čeká za malou chvíli zápas s Baníkem Ostrava, jak vnímají vyřazení Karla Poborského fanoušci?

Lenka Šumová: Tak na tribuně, kde sedávají vlajkonoši Sparty je teď vidět nezvykle černá barva. Nejtvrdší fanoušek celé jádro totiž vyzvalo všechny, aby na dnešní zápas dorazili bez tradičních symbolů, jako jsou dresy, šály a tak dále a na sektorech domácích proto také kromě sparťanské vlajky visí i černé zástavy, ale takže to je odpověď, Hanko, na tvoji otázku, prostě tímto vzkazují vedení klubu, že směřuje Spartu k zániku, vedle jejich názoru se chystá prý pohřeb pražské Sparty. Fanoušci, kteří dlouhodobě nesnášejí trenéra Jaroslava Hřebíka teď tedy chtějí i demonstrovat po odchodu jimi milovaného Karla Poborského, jsou naštváni, je to tak že 15 minut před koncem prvního poločasu chtějí opustit hlediště. Zatím nám do utkání zbývá asi 15 minut a ... .hráči, kteří dali fanoušci klasickým skandováním, takže podporovat je zřejmě budou.

Hana Hikelová: Z pražské Letné Lenka Šumová, Lenko, díky a na slyšenou.

Lenka Šumová: Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová: Závěrem ještě fejeton. Jan Pokorný dnes vlastně navazuje na svůj fejeton z minulého týdne, kdy mluvil o vstupu bývalého sparťanského trenéra Straky do politiky v barvách KDU-ČSL.

Jan Pokorný: "I Mladá fronta Dnes si v pátek povšimla, že premiér Jiří Paroubek toho stihne tolik, že snad musí mít dvojníka. Dokud ho ale člověk neuvidí na dvou místech současně, musí častý premiérův výskyt přičítat pracovitosti a snaze řešit problémy a být při tom viděn.

I tento týden zaskočil, tu do Kramářovy vily, Strakovy akademie, Sněmovny a přes noc ještě na protiteroristické cvičení. Úctyhodné. Jedno očekávání ale předseda vlády, zdá se, nesplnil. Jako nejpopulárnější politik se měl vložit i do nejpopulárnější hry, tedy do fotbalu. Čím to, že nezačal řešit i problém v pražské Spartě?

Připomeňme, Karel Poborský měl něco proti trenéru Hřebíkovi, tak šel z kola ven, fanoušci řádí, nemůžou Jaroslavovi přijít na jméno Hřebík. Ptejme se, proč Jiří Paroubek rázně nekráčí po letenském trávníku a nestaví do latě Křetínského, Hřebíka, Poborského. Sociální demokrat by měl mít starost o původem dělnický klub z ČKD a situaci řešit. Kdyby se to povedlo, Sparťané by mu jistě odpustili, že je Slávista.

Zdá se, že premiérovu nečinnost v ostře sledovaném fotbalovém klubu musíme chtě nechtě vidět politicky. Proč? Koho by v uplynulém týdnu Jiří Paroubek klidně vyhodil z vlády? Lidovce. Co soudí premiér o lidoveckém předsedovi? Že je nervově vyčerpán. A jsme u toho.

Koho, viz fejeton z minulého týdne, nominovali křesťanští demokraté jako lídra jedné své krajské kandidátky? No přeci bývalého sparťanského trenéra Františka Straku, jehož dosud vzývá nemalá část příznivců letenského klubu. Bylo by tedy politicky neprozíravé, kdyby se Jiří Paroubek k této věci vůbec angažoval. Možná je pro něj dostatečně trýznivé, že vláda zasedá ve Strakově akademii."

Hana Hikelová: Jan Pokorný a jeho fejeton. Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly ve 38. týdnu tohoto roku. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Příjemný sobotní večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.