Geneticky modifikované organismy

Jaroslav Petr: Když si představíte samici pratura a dnešní stračenu dojnici, tak to je asi jako když dáte parostroj Josefa Božka a formuli 1, v které jezdí Michael Schumacher.

Říká Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Vedle šlechtění ale existuje i druhý způsob, jak pozměnit genetické složení organismu. Vědci do něj mohou vložit část genu z jiné rostliny nebo živočicha.

Jaroslav Petr: To jsou rostliny, kde se přenáší varianta genu, kterou ta rostlina nemá a která jí dává nějakou novou vlastnost. Například odolnost vůči postřiku, které normálně všechny rostliny ubíjí, tak my tam dáme gen z bakterie, která se normálně v půdě vyskytuje s tímhle tím genem. Té bakterii ho sebereme a dáme ho té rostlině a ta rostlina potom ten postřik vydrží, plevele uhynou.

Vysvětluje Jaroslav Petr. Tento genetický zásah vyvolává obavy. Například organizace Greenpeace vede kampaň proti tomu, aby se geneticky modifikované organismy pěstovali v přírodě.

Magda Klimovičová: GMO nelze stáhnout zpět, protože GMO je živý organismus, který se množí a šíří dále.

Doplňuje Magdalena Klimovičová a připomíná výsledky testů z Velké Británie. Ty podle ní prokázaly, že na poli s modifikovanou řepkou, cukrovkou a kukuřicí, které byly odolné proti herbicidům, ubylo dalších druhů rostlin. Naopak jiné názory říkají, že díky tomu, že u některých GMO nebudeme muset používat pesticidy a herbicidy, se zvýší počet druhů hmyzu, které na polích žijí. Další otázkou je, jak geneticky modifikované zemědělství může v budoucnu ovlivnit ekologické pěstitele.

Magdalena Klimovičová: Kteří v současné době nesmí mít žádnou GMO příměs ve své produkci, ani během celého procesu výroby pěstování.

Připomíná Magdalena Klimovičová. Nakládání s GMO organismy v naší zemi upravuje od února nový zákon. Ten přijal i evropské směrnice. Další se do ní ještě dostanou.

Martin Severa: Od výrobce až po potravinu musí být vysledovatelný veškerý původ této potravy. To znamená musí se evidovat plochy, musí se evidovat výrobce, co tam pěstuje, musí to být označeno, což u nás samozřejmě platí, ale musíme tam včlenit tu vysledovatelnost.

Vysvětluje mluvčí Ministerstva zemědělství Martin Severa. Evropská unie také stanovila, že nemusejí být označeny potraviny a krmiva, která budou obsahovat méně než 0,9 % geneticky modifikovaných organismů. Jednotlivé státy ale mohou tuto hranici ještě zpřísnit. Česko uvažuje o tom, že by to udělalo u osiv. Obecně se ale nepočítá s tím, co by chtěli někteří ekologové, a to, aby byly označeny i výrobky, například mléko nebo maso, od zvířat, která se živila geneticky modifikovanými rostlinami.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.