František Šopko

Daisy, která například do české metropole přinesla sněhovou nadílku, jakou Praha po léta nepamatuje, zasáhla celou střední Evropu a částečně i Evropu jižní. V současné době již její vliv na počasí u nás slábne, potvrdil vedoucí oddělení meteorologických předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu.

Kdo vlastně dává jména meteorologickým jevům, jako je Daisy? "Návrh na jméno může dát kdokoliv z nás. Jde o projekt německých studentů meteorologie v Berlíně, kteří chtěli získat finance na poměrně nákladnou meteorologickou pozorovací řadu, protože hrozilo, že pozorování bude muset být ukončeno," vysvětluje František Šopko.

Vznikl tak nápad pojmenovávat za poplatek tlakové výše a níže na základě přání kohokoli a z takto získaných prostředků provoz meteorologické stanice financovat.

Moderátorku Hanku Shánělovou také zajímalo, jak vzniká meteorologická předpověď a s jakými problémy se meteorologové musejí denně vypořádávat.

"Snažíme se, aby předpověď byla hlavně srozumitelná. Někdy je to obtížné, protože počasí mnohdy není stejné na celém území republiky. Naše země je hodně členitá, takže počasí na ní může být opravdu různorodé a pak je obtížné vystihnout celkový charakter počasí," přibližuje úskalí komunikace meteorologů s laickou veřejností František Šopko.

Naráží tak na termíny, které moderátoři předpovědí počasí prakticky denně užívají a jejichž přesné vymezení většině posluchačů a diváků uniká. Pokud vás zajímá, co si představit pod slovy "místy", "ojediněle" nebo "občas", která v meteorologických předpovědích zaznívají, poslechněte si záznam celého rozhovoru.

Dozvíte se v něm také, jaká další úskalí nabízí meteorologický slovník, jestli je letošní zima v něčem výjimečná nebo jak se dívá moderní meteorologie na globální oteplování.

Záznam celého rozhovoru s Františkem Šopkem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.