František Radkovský, plzeňský biskup

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Dobrý večer všem posluchačům.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane biskupe, jak se připravujete na Vánoce?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Tak teď už je těch příprav poměrně hodně za námi. Připravuji se na to, co budu vlastně o Vánocích teď mít bohoslužby, co budu říkat lidem tak, aby to bylo srozumitelné, aby to bylo opravdu jaksi hlásání evangelia. To znamená, snažím se znova si promýšlet texty, které budu říkat, a snažím se je říkat vždycky tak, aby to bylo srozumitelné i těm, kteří, jak to bývá vždycky, přijde víc, i těch ne běžných návštěvníků bohoslužeb. Čili aby i ti rozuměli tomu, co budu říkat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Říkáte ty texty spatra?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, je to takhle. Většinou kážu spatra, ale na některé bohoslužby, a právě na tu půlnoční, která bude, při které bude znít Rybova Česká mše vánoční, tak se snažím to mít právě napsané právě proto, aby to bylo stručné, aby to výstižné, protože to je katedrála plná k prasknutí obvykle.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A určitě tam bude i zima docela.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, v tom množství se to trochu zahřeje, ale tak zima tam určitě bude.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ono právě na tu půlnoční mši každoročně chodí hodně lidí. Já jsem slyšela, že třeba pro katolíky ta půlnoční mše není povinná, že je pro ně mnohem důležitější jít potom do kostela 25. prosince. Je to tak?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Ano, ono je to vlastně tak. Už podle prastarého zvyku mohou kněží na ten svátek božího narození sloužit 3 mše svaté, to znamená, proto se jaksi tradičně rozdělila po půlnoci, za svítání a ve dne, každá má jiné texty a k nim se ještě předává, přidává večerní, která má také zvláštní texty, takže na ten svátek, protože jaksi pro nás často při velkých svátcích se začíná už večer předtím. Takže pro nás vlastně ty texty jsou 4 na tento veliký svátek.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
O Vánocích, a vy jste to sám zmínil, jsou plné kostely. Co vy si osobně myslíte o takzvaných jednoročácích, tedy o lidech, kteří jdou do kostela právě jen o Vánocích?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Ano, já si myslím, za prvé, že teď nastává doba, já to vnímám a myslím, že nejsem sám, že je stále větší poptávka po duchovních věcech. Myslím si, že je to proto, že lidé dnes zjistili, že i když si mohou sehnat a koupit cokoliv skoro, takže přece jenom nejsou šťastnější, a tak hledají právě v té oblasti duchovní. A myslím si, že i křesťanství zde přichází ke slovu nejenom, nejenom křesťanství, ale i křesťanství, protože jaksi je to takové nejbližší tradiční tady náboženství. Mohou, můžeme ty lidi rozdělit mezi ty, kteří jsou věřící, ale jak říkají sami, nepraktikující, s těmi se setkávám často, že mi řeknou, víte, jsem věřící a nejsem praktikující. No, a potom lidé, kteří jsou otevření hledající. Já si, berou všechny lidi vážně, protože pro ně je to touha jejich nitra a je potřeba ji na ni odpovědět tak, jak oni v tu chvíli potřebují. Takže myslím si, že už je doba pryč, kdy jsme se, aspoň u mě, když jsme se na jednoročáky dívali spatra. Myslím si, že jsou to lidé, pro které jaksi jeden přístup k duchovním věcem takový, jaký je, to znamená, cítí to jako potřebu a je potřeba jim na ni odpovědět. Možná, že časem zjistí, že to je málo, že budou potřebovat víc, ale to už bych nechal na nich, protože každý je svobodný a každý je, já bych to řekl tak, víte, každý je pro nás tím, koho nám Bůh posílá, abychom mu sloužili tak, jak je potřeba.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A každopádně jednou za rok je lepší než ani jednou.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, to jistě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když bychom se zastavili u toho Štědrého dne. Jak vypadají třeba Vánoce na plzeňském biskupství. Dáváte si dárky, máte kapra?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Takhle. My máme setkání se spolupracovníky, a to máme jaksi už před Vánocemi, protože na Vánoce samotné se nesejdeme, že, takže to, to bylo už v pondělí odpoledne. Ale kromě toho na ten Štědrý den jsou na biskupství v poledne bez, ne bezdomovci, to snad, taky ale hlavně lidé, kteří jsou osamoceni, kteří jsou sami, a už je tam tradičně s nimi, mají tam štědrovečerní, nebo řekl bych, tak na styl štědrovečerní večeři, i když to je v poledne a nikoliv večer, že, je to oběd. Ale přitom si tam mohou vybrat dárky, je to tak, že charita organizovala, že ti lidé si tam, že lidé jim dárky nanosili už předtím o nedělích a sobotách v předchozích týdnech, a ti lidé si tam mohou dárky vzít nebo dostanou je, tak co jim bude vyhovovat. Už tradiční bývá i to, že já tam mezi ně přijdu, vezmu kytaru a zpívám s nimi koledy. Takže to je, to je prostě na Štědrý den v poledne. Ale vy jste se ptala, jak to bývá, prostě štědrovečerní večeři, tu slavím spolu se sestrami, jsou 3 sestry svatého Kříže, řeholnice, které o mě pečují a které také pečují ještě o další kněze, takže tam budeme my kněží a ty sestry a s nimi budeme společně slavit štědrovečerní večeři, tradičně samozřejmě s kaprem a se salátem a s cukrovinkami a tak dále.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste určitě viděl v posledních dnech v televizi záběry narvaných obchodů, přeplněných košů plných dárků. Jak byste přesvědčil, pane biskupe, lidi, že Vánoce nejsou jenom o tom, že si lidé dávají dárky a dobře se najedí?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
To je těžko přesvědčovat. Já si myslím, že to musí být právě zkušenost, která jim samotným řekne, že nejsou o nic šťastnější. Já jsem to říkal tedy, abych byl upřímný, říkal jsem to už, když jsme tady rozsvěceli vánoční strom na náměstí Republiky s panem primátorem, tak jsem říkal lidem, že je potřeba, aby si uvědomili, že ten největší dar, který si mohou dát, je to, že se budou jeden druhému jaksi věnovat, a to nejenom na Štědrý večer, ale už i během té doby předtím, že se budou snažit, aby ty jejich vztahy byly dobré, aby byly harmonické, aby nebyly plné napětí. A že zvlášť pro děti je důležité, aby zažily v rodině takovéhle hezké vztahy mezi rodiči, že. Takže to si myslím, že je, to se snažím lidem říkat, kéž by tohle pochopili. Že samozřejmě, že se to třeba vyjadřuje i tím dárkem, který jim dají, a to se snažíme všichni, ale to důležitější je to srdce upřímné za tím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže raději si uspořádat vzájemné vztahy než uspořádat byt třeba.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, to je pravda.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká, to říká plzeňský biskup František Radkovský, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Česko patří k nejateističtějším zemím v Evropě. Jak to změnit? Budeme se ptát. Pane biskupe, vadí vám, když se o Češích říká, že to je ateistická země, že Češi jsou ateističtí lidé. Nebo si myslíte, že už se to začíná trochu měnit?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Já už jsem si na to zvykl a říkal jsem to sám taky. Ale pan nuncius, tedy apoštolský vyslanec tady u nás, monseigneur Diego Causero, nám říká: "Vy nikdy neříkejte, že jste ateistická země." Říká to člověk, který je zvyklý na to, jak to vypadá jinde ve světě, čili ta jeho zkušenost je, myslím, docela důležitá, když tady poznává situaci. A já už to, jako já už to taky neříkám, protože ono to opravdu se ta situace mění. Třeba jenom ta papežská návštěva, to, jakým způsobem byla pozitivně docela přijata, to je, to není samozřejmé, jeden kolega, který tady právě je po desetileté zkušenosti, jeden kněz, který je po desetileté zkušenosti z Kanady, říkal, tam by ta návštěva určitě takhle neproběhla takhle pozitivně. A myslím si, že i programy tak, jak jsou dnes nabídka programů ve sdělovacích prostředcích o Vánocích, která samozřejmě jde vstříc poptávkám lidí, ukazuje, že opravdu ten zájem je stále větší. A nejenom to, plné kostely, rozhovory s lidmi, ty to ukazují. Čili já si myslím, že to není tak beznadějné. Samozřejmě, že to ještě neznamená všecko, a dokonce ani mnoho. Důležité je, aby lidé se snažili podle toho žít. Já si myslím, že to, jakým způsobem, včera jsem například slyšel v televizi, že v Evropě patříme k lidem, kde se nejvíc krade v obchodech. To samozřejmě pro nás není žádná dobrá vizitka. A je mnoho takových dalších nej, kde, za které bychom se mohli stydět. Víte, to je otázka, že nám chybí právě ta výchova k tomu, že lidem chybí svědomí citlivé, které by jim řeklo: "Tohle se přece nedělá, to nesmíš." Opsat přece nějakou disertační nebo diplomovou práci od někoho, nebo, nebo prostě sehnat podplatit někoho, abych sehnal něco výhodnější, já vím, že ve světě to taky funguje, ale řekl bych ne v takovém měřítku jako u nás. A dokud se tohle nezmění, tak to u nás o moc lepší nebude. Ale začít se musí tím, že lidé se budou vůbec o tyhle duchovní věci zajímat a budou se zajímat o řadu věcí, které je přesahují, a uvědomí si, že, že zkrátka nestačí jenom někde lacino něco sebrat a ukrást nebo podvést někoho a získat, takže tím moc šťastnější nebudou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste zmínil to opsání dizertační práce. Vy jste biskup v Plzni. Právě kauza plzeňských práv, ta byla plna těchto podobných skandálů.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dizertační práce opsaná, různě podivně získávané tituly. Jak vy jste to vnímal tady tuto kauzu.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, bolestně samozřejmě, protože to určitě není dobře, že to zneváží naše školství, i když já si myslím, že ta kauza byla na plzeňské fakultě právnické trochu nafouknutá, že, ono realita samozřejmě není dobrá, ale jaksi ta fáma byla větší. Bohužel si myslím, že to není jenom na plzeňské právnické fakultě, že to je špička ledovce, která by mohla, když by se v tom začalo víc šťárat, najít i další pokračování.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Třeba i na nějaké teologické fakultě, pane biskupe?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, to si nemyslím. Tam sedím ve vědecké radě, tam vím, jak to chodí. Ale, ale myslím si to i jiných, zvlášť o soukromých školách. Bavil jsem se o tom s vysokým úředníkem z ministerstva školství a on mi tohle potvrdil, že mají taky obavy. Já si myslím, že víte, to všecko je, řekl bych, takové znamení právě toho, že ta, ta vnitřní situace v naší zemi není dobrá. Důležité je, a to se vždycky říkalo o Češích, že jsou to lidé schopní, lidé, kteří se naučí, řemeslo umějí a tak dále. To je pravda a je to dobře. Ale patří sem i to, že jsou to lidé čestní, poctiví, pravdiví, a to k tomu, v tom máme ještě hodně velký dluh a k tomu se musíme jaksi snažit ho dohnat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A co by v tomto směru měla udělat církev podle vás.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Víte, za to jsou odpovědní všichni. To papež říkal velice hezky ve svém projevu ve Španělském sále pro politiky, kde mluvil o tom, že všichni, ať už jsou to politici, ať je to církev, ať jsou to média, prostě všichni lidé, kteří nějakým způsobem ovlivňují veřejnost, jsou odpovědní za ten morální a duchovní stav společnosti. Takže to je věc, na které je to věc samozřejmě běh na dlouhou trať, jak se říká, dlouhodobá věc, ale budeme muset na ni všichni spolupracovat. A myslím si, že to je velmi důležitý úkol, protože jaksi ten národ, který je morálně vnitřně jaksi..., není na tom dobře, není zdravý, tak ten má menší šanci na to přežít, anebo přežít dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Církev čeká jedna velká změna. Kardinál Miloslav Vlk skončí po novém roce jako pražský arcibiskup. Už se ví, kdy Vatikán oznámí, kdo by ho mohl nahradit, pane biskupe?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Vůbec se to neví. To opravdu nikdo z nás zatím neví a všichni čekáme. Ale uvidíme. Já se za to aspoň modlím už tak půl roku, aby se tady stalo to, co chce Bůh, aby to bylo podle vůle boží, protože tak je to nejvíc potřeba.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A proslýchá se třeba už v církevních kruzích nějaké konkrétnější jméno?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Tak těch tipů je hodně, ale řekl bych, že jsou to spíš tipy, která jdou, které jdou v médiích než v církvi, protože samozřejmě těch jmen je několik, ta, která jsou v médiích, ta v podstatě jsou taková, o kterých se tak mluví. Nakonec i tady. Ale já si myslím, že je potřeba počkat, jak to dopadne. Nám nic jiného nezbývá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ono jméno, které zní asi nejsilněji, je královéhradecký biskup Dominik Duka.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Bude podle vás právě on nástupcem Miloslava Vlka?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
To nevím. To opravdu nevím. Myslím si, že by byl opravdu vhodný, ale, ale nevím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ovšem kandidáty na budoucího českého primase navrhují papežovi i čeští a moravští biskupové, takže i vy jste musel posílat nějaké návrhy.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, jistě, ale...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Prozradíte, jaké jste poslal, nebo je to tajemství?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Samozřejmě, že neprozradím, protože to se nesmí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A je možné třeba, že by ten nový arcibiskup vůbec nevzešel z řad českých a moravských biskupů nebo s tím se nepočítá?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Je klidně možné, že to budou, že to může být i někdo z kněží, to je také obvyklé, že to nemusí být vždycky biskup jenom. Naopak si myslím, že by to mohl být kněz. Podívejte se třeba kardinál Beran, ten byl hned po válce vlastně jmenován, byl to bývalý rektor, nebo byl to rektor pražského semináře a byl jmenován pražským arcibiskupem a vysvěcen na biskupa.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ono v této souvislosti znělo i vaše jméno. Vy prý ale o post pražského arcibiskupa zájem nemáte. Proč?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Proč? Jednak proto, že už je mi 70, a v 70 se těžko začíná a je to tak do těch 75, že biskup musí nabídnout svoje místo. Takže tam je dobře, aby tam byl někdo, kdo může mít delší perspektivu na svoji službu, na svoji práci. No, a potom, jak říkám, v 70 se těžko začíná. Ale potom myslím si, že ty vlastnosti, tam musí být spíš někdo, kdo je spíš taky trochu diplomat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A vy nejste diplomat, pane biskupe?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Já nevím. Já jsem na tohle to asi příliš, příliš prostý a důvěřivý, a to asi není dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže kdyby Vatikán chtěl vás, tak vy s díky odmítnete?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, to už tak není snadné potom udělat, víte, je těžko Svatému otci odmítnout.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže byste to přijmout musel.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Zdá se, že ano, ale počkejme si, třeba to dopadne líp.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste zmiňoval, že ten člověk, který by stal arcibiskupem pražským, že to musí být dobrý diplomat. Myslíte si, že Miloslav Vlk byl spíš bojovník velký, který šel do všeho po hlavě, než že by byl dobrý diplomat?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
No, určitě to byl člověk, který měl velký přehled, který byl velice schopný, pilný, mediální, dovedl dobře a dovede dobře komunikovat. Já si myslím, že diplomat nemusí být jenom člověk, který, který dovede jednat v rukavičkách, že někdy je potřeba i umět bouchnout pěstí do stolu při různých vyjednáváních, a tak že to vždycky nepřinese možná ten pozitivní efekt nebo aspoň navenek nepřinese, to je taky pravda.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když si vezmeme 3 základní věci, které se nepovedly vyjednat, tak je to určitě českovatikánská smlouva, navrácení majetku církvi, spor o katedrálu svatého Víta. Do jaké míry, pane biskupe, podle vás byla toto chyba třeba v jednání kardinála Miloslava Vlka, že tyto věci ani 20 let po revoluci nejsou dohodnuty a do jaké míry je to podle vás chyba politiků.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Já si myslím, že tohle vůbec nebyla chyba kardinála Vlka za prvé. Za prvé on nebyl ten, kdo v tom také hrál rozhodující roli, to jednal, většinou nuncius vedl, to ještě pan kardinál Coppa, ta jednání, že, a byly tam komise z obou stran, takže to nebyla věc kardinála Vlka. Právě tak pokud když šlo o majetek, tak tam velice, velice hezké jednání vedl právě předseda konference, to znamená biskup Graubner a další, co s ním spolupracovali. Samozřejmě do toho týmu patřil pan kardinál taky. A to, že se velice dobře dohodli s Ekumenickou radou církví a postupovali společně, já si myslím, že to byla velice dobrá práce. Čili nevidím, že by, že by ta chyba byla na straně pana kardinála. To on jenom říká, že během té jeho doby, kdy fungoval v úřadě, že se tohle nepodařilo, že. Já si myslím, že to byla...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A čí to je tedy chyba podle vás?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Prosím?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Čí to je tedy chyba podle vás?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Já si myslím, že to je tak jako celkově chyba na politické scéně. Myslím si, že pokud jde o to přijetí, přijetí té, toho schválení té smlouvy vatikánské, že tam nebyli dobře informováni politici, poslanci, že bylo potřeba jim udělat jaksi správnou osvětu a vysvětlit jim, že, že tím vůbec netratí ostatní církve, protože ony naopak podobně, jak se to stalo na Slovensku, si budou moci uzavřít paralelní smlouvu se státem taky, která bude v podstatě stejná, akorát, že nebude na mezinárodní úrovni, protože nemají jaksi to mezinárodní zastřešení jako katolická církev. Ale to jaksi ti poslanci nebyli o tom dobře informováni. Čili myslím si, že tam to bylo dáno poněkud uspěchaně. Pokud jde o tu smlouvu, prostě o tom vy...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vyrovnání.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
...vypořádání majetkovém, že, já si myslím, že také v tu chvíli nebyla dobrá vůle v parlamentu a že to nemohlo projít. Víte, já si myslím, že ten, kdo na tom nejvíc tratí, jsou spíš města a obce, které jsou blokované ve svém rozvoji, protože mají kolem sebe blokovaný majetek. Uvidíme, jak celá situace bude probíhat. Já si myslím, že, že i to bylo dobře, že to nebylo schváleno. Představte si, že by v té situaci nynější ekonomické krize se jaksi říkalo: "Vidíte, my tady strádáme a církev dostává veliké miliardy." To by určitě nebylo pro nás dobře. Takže to, že se to stalo tak, jak to je, vůbec, si myslím, to není, není zrovna v tuhle chvíli ztráta. Pokud jde o, o tu katedrálu. Víte, já si myslím, že tam jde zásadně o jednu věc. O to, aby to bylo spravedlivé. Myslím si, že církev nelpí, ani kardinál Vlk by nelpěl na tom nějakým způsobem se dohodnout dobře se státem pozitivně. Možná i na společném vlastnictví. Je těžko se dohadovat s někým, kdo to nejdřív ukradne a pak a ještě takovým prostě pochybným způsobem tak, jak to bylo uděláno v podstatě dekretem nějakého magistrátního pražského úředníka. A jak se říká, tak teď se dohodněme. Tam je potřeba nejdřív to narovnat ty vztahy a potom teprve začít jednat jaksi svobodně, a to, myslím, je to, co tady vadí nejvíc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste už říkal, letos jste v říjnu oslavil 70. narozeniny, ještě dodatečně všechno nejlepší.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Děkuju.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jaké máte plány ještě dál co by plzeňský biskup, protože arcibiskupem být nechcete, tak jaké máte plány u vás na Plzeňsku?

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Ano, no, ty plány jsou, řekl bych, máme rozběhnuto tak, jak máme, je potřeba v tom pokračovat. Vytváříme teď novou farnost v Plzni, takzvanou PlzeňZápad, přijdou k nám nebo přicházejí misionáři tam do oblasti Plas, Manětínska, Nečtin. Přicházejí řeholní sestry a tak dále. Čili to jsou, řekl bych, takové docela důležité stavební prvky, které se tu objevují a které jsou pro vývoj té diecéze důležité. To už jsem jako biskup poznal za těch 16 let, že je potřeba mít takové určité opěrné body, na kterých ta, ta diecéze stojí, a to jsou právě tyhle ty body, které tady postupně rostou a myslím si, že je potřeba v tom pokračovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Plzeňský biskup František Radkovský byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.

František RADKOVSKÝ, plzeňský biskup:
Na shledanou. Přeju všem krásné Vánoce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku vás čekají další zprávy Radiožurnálu. Helena Šulcová vám přeje hezký zbytek dne a hezké Vánoce.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.