František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava

Podle odhadů podniku Lesy České republiky čeká Česko největší kůrovcový útok za posledních padesát let. Pokud by měl lýkožrout smrkový ambici vymýtit české lesy, možná mu v tom zabrání expremiér Miloš Zeman, který předčasem navrhl zrušení Národního parku Šumava s tím, že jde o přírodě nebezpečný podnik, který nechává ladem ležet stovky hektarů napadených stromů. Zároveň prohlásil, že podá trestní oznámení na jeho vedení a také na ministra životního prostředí. Sežere tedy kůrovec všechno dřevo nastojato, nebo jde jen o planý poplach motivovaný dřevařskými zájmy, anebo mají nakonec pravdu ty z šumavských obcí, které říkají: "Bez ohledu na kůrovce v národním parku se nedá žít." Vítejte u středečních Dvaceti minut Radiožurnálu. Dobré odpoledne. Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí je hostem příštích dvaceti minut. Dobrý den, pane řediteli.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podal na vás Miloš Zeman trestní oznámení?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Pokud vím, tak se pan advokát Kříženecký připojil k trestnímu oznámení z loňského roku, které podával pan Vicena na staronové vedení správy národního parku, na MŽP na inspekci životního prostředí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to padá i na vás?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
No, staronové vedení správy, já myslím, že to spíš je "o neznámém pachatelovi" než spíš o konkrétních osobách.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, protože trestní oznámení na neznámého pachatele se udává, nebo spíš podává s nějakým podezřením na trestný čin. Tak ta podstata toho trestního oznámení je co podle vašich informací?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Podle našich informací a podle našich vyjádření, které jsme k tomu zpracovávali, se jedná o to, že nám bylo vytýkáno, a všem těm organizacím, které jsem jmenoval, to, že došlo k velké ekologické škodě nebo škodě velkého rozsahu na životním prostředí tohoto území.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak se cítíte?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já musím říct, že to není žádná novinka v rámci například Evropy, střední Evropy, že tyhle aktivity se vyskytují v mnoha zemích, i u sousedů v Národním parku Bavorský les, i po čtyřiceti letech, kde byl loni učiněn druhý pokus, který se dostal až k soudu, a na bavorské straně soudce rozhodl v té věci tak, že se nestal žádný trestný čin, že nedošlo k žádnému porušení ústavy bavorského státu a že opravdu je to přesně v souladu s ochranou přírody, to, co se děje v Národním parku Bavorský les.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu rozhodnutí bavorského soudu rozhodně není judikaturou pro české soudy. Kdyby se to dostalo před české soudy, tak jste si jist v kramflecích?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Samozřejmě že to není žádná judikatura, která je použitelná u nás, ale spíš jsem jenom chtěl říct, že se to děje i v jiných zemích, a to i po čtyřiceti letech existence těchto chráněných území. Ale zase na druhou stranu jsme, nebo aspoň já osobně jsem přesvědčen, že svoji práci dělám dobře a že opravdu se žádný trestný čin nestal a že opravdu nelze zaměňovat hospodaření s hospodářskými lesy s ochranou přírody v lesích, které neslouží k tvorbě zisku hospodářského, ale k ochraně přírody.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená to, co vám i předchozím vedením Národního parku Šumava mimo jiné Miloš Zeman, Miroslav Kříženecký, mnoho podnikatelů z vašeho regionu i někteří politici vytýkají, to znamená, že byly způsobeny mnohamiliardové škody tím, že nebyly vykáceny a, řekněme, po hospodářském způsobu řešeny ty plochy dřeva napadeného kůrovcem, ale byly nechány prostě ladem tak, aby si příroda poradila, tak to se podle vašeho názoru nezakládá na pravdě, nemají pravdu prostě?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já si myslím, že je to opravdu nesmysl, že to je absolutně mimo realitu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Šumavský národní park má, pokud se úplně nepletu, zhruba šedesát osm tisíc hektarů plochy. Kolik z toho v současné době je plochy napadené kůrovcem?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Napadeny kůrovcem v současné době máme vyznačeno dvacet tisíc, asi tak cirka dvacet tisíc kubíků. To znamená, kdybychom si to představili, že co kubík, to jeden strom, tak že by to bylo cirka dvacet tisíc stromů, ale to je tak asi desetina z těch našich jarních odhadů pro tento rok, kterého jsme, z těch odhadů, které jsme udělali pro tento rok.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy ten odhad je, že na konci roku 2009 bude napadených dvě stě tisíc kubíků.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Cirka z tohohle odhadujeme, že více než polovina je v těch částech Národního parku Šumava, kde máme možnost zasahovat proti kůrovci, a tam intenzivně zasahujeme a víme, že ten náš osvědčený systém integrované ochrany lesa je funkční a daleko účinnější i v běžných hospodářských lesích, než v běžných hospodářských lesích.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď pro úplně normálního člověka, který nemá zkušenost s integrovanou ochranou lesních ploch. Co přesně děláte s těmi napadenými a co budete dělat s těmi napadenými plochami a stromy.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Jednak obecně péče o lesy v národním parku je poslední dva roky přesně diferencovaná podle stavu, podle stupně ochrany přírody, a máme tři základní typy managementu. Ten první, nejpřísnější, v těch územích, to je management, kde převažuje samovolný vývoj lesa...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bezzásahová zóna.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Můžeme tomu říkat bezzásahová zóna, i když to není přesný výraz. To je cirka dvacet procent výměry národního parku. To lemuje režim takový přechodový, kde na deset let máme stanovena určitá opatření pro to, aby se těchto cirka devět, deset procent mohlo za deset let stát taky touto bezzásahovou, když jsme se dohodli, že tomu budeme říkat bezzásahová zóna, bezzásahovou zónou. A celý zbytek národního parku je vlastně zásahová zóna, když to tak řeknu, kde využíváme i konzervativní metody ochrany lesa, to znamená, je to vlastní kácení. My se hlavně lišíme od hospodářských lesů v tom, že naší motivací není kácet. To znamená, my se snažíme, abychom vlastně při ochraně lesa proti kůrovci došlo k tomu, že musíme pokácet napadený strom v co nejmenším rozsahu, aby těch stromů bylo co nejméně. To znamená, zase na druhé straně máme povinnost někde ponechávat určité části národního parku bez zásahu, kde se samozřejmě namnožuje kůrovec. Dneska je to cirka v aktuální podobě půl procenta výměry lesů národního parku, kde ten kůrovec na těchto plochách je aktivní, půl procenta výměry, kde je dneska aktivní kůrovcové dříví, když to tak řeknu. A snažíme se ho odchytat na té cestě z těchto bezzásahových ploch do těch zásahových ploch. To znamená, že vlastně vytváříme bariéry, ať už jsou to bariéry lapačů, lapáků, dokonce ta ohniska zamořujeme houbovým patogenem. A přes tyto tři bariéry se teprve dostává ten kůrovec do těch porostů zásahových, kde napadá ty stromy, které pak my rychle vyhledáváme a kácíme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč, opět velice laická otázka, ale proč by bylo principiálně špatné prostě všechny ty stromy napadené vykácet a odvézt?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Protože národní park byl zřízen nejenom kvůli kvalitě, aktuální kvalitě lesních ekosystémů, ale i kvůli přirozenému vývoji v těchto lesních ekosystémech. Kdybychom uměle zasahovali do přirozeného vývoje těchto lesních ekosystémů, tak porušíme principy národního parku. To by pak národní pak nemusel být vůbec zřizován, to bychom šli proti poslání národního parku a přímo bychom poškozovali předmět ochrany přírody a byli bychom celému světu pro smích.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu já vám odcituji, tuším, měsíc starý výrok expremiéra Jana Stráského, který je současně předsedou Klubu českých turistů a také předseda Rady Národního parku Šumava, který říkal: "Na Šumavě žiji a pociťuji obrovské zklamání, že člověk svými rozhodnutími bez jakéhokoliv zisku, který z toho má, ničí Šumavu obrovskou rychlostí s důsledky, které nikdo neumí časově určit." A mluvil právě o tom, že se bez zásahu ponechávají plochy napadené právě kůrovcem schnout, uschnout a dopadá to tak, jak někde je vidět například na hranicích s Bavorskem, v některých oblastech, kdy holt tam jsou prostě jen suchá torza stromů.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
To je opravdu laické expresivní hodnocení situace o národních parcích v Národním parku Šumava. My jsme s panem doktorem Stráským o tom dlouze hovořili, několik hodin jsme strávili rozhovorem nad tím dalším vývojem lesů v horských oblastech Národního parku Šumava. Zatím opravdu se nám nepodařilo, nebo se mi nepodařilo přesvědčit pana doktora, že nemusí mít strach o budoucnost lesů Národního parku Šumava. Za celých těch cirka dvacet let existence Národního parku Šumava je necelých dva tisíce hektarů porostu se soušemi, s těmi uschlými stromy, které zahubil ten kůrovec, což vemte si, že to je cirka necelá čtyři procenta výměry lesů národního parku. Loni už jsme mohli skoro tisíc hektarů mezi osmi sty, devíti sty hektary těchto porostů se soušemi převést do první vývojové fáze lesa, protože jsme měřením, sledováním po deseti letech zjistili, že opravdu tato nová generace lesa je, existuje, že žije, už po deseti letech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli Krejčí, vám se nepodařilo přesvědčit například Jana Stráského. Předpokládám, že takové debaty pořádáte i s mnoha jinými lidmi nejen v regionu, a to vypadá, že jsou tady dvě skupiny, které mají každá svoji pravdu. Bezesporu i na bavorské straně, kde bavorský les je pro Národní park Šumava, řekněme, takovým vzorem, jak by se mělo asi pravděpodobně s národním parkem a s lesy v nich zacházet. A tam přesto po čtyřech desítkách let uplatňování těch principů, po kterých vy asi toužíte, uplatňujete, tak i tak jsou tam předmětem žalob. To znamená, není možnost, že ta pravda je nakonec někde jinde?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já myslím, že ne, a navíc ta pravda není nic žádná složitá záležitost. My žijeme ve střední Evropě, žijeme v regionu, který by vlastně takřka celý byl lesnatý, kdybychom tu po staletí nevytvářeli pole, pastviny, nestavěli města. My jsme v přirozeně lesnaté krajině, a proto celá řada i zemědělců dneska ví, a my to vlastně víme na Šumavě také, že od druhé světové války v tom území národního parku přibylo nových sedm tisíc hektarů lesa bez jakéhokoliv přičinění člověka, protože se ten les samovolně vrací na ty louky, které člověk kdysi vytvořil, po válce opustil. Takže ty obavy jsou podle mě liché. Jsou vykonstruované a jsou mediálně často propagované, ale opravdu se nezakládají na běžné, racionální úvaze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu žijeme na kontinentě, který teď obývá, když vezmeme Evropskou unii, zhruba půl miliardy lidí. To asi není úplně prostor na to, abychom tady měli někde regulérní kus divočiny.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Asi divočina je příliš silné slovo. Já jenom spíš říkám, že máme jádrové území, který jasně jsou napolo divoké, ale nemůžeme tomu asi říkat divočina, přirovnávat to k divočině Kanady nebo Sibiře, ale to neznamená, že bychom nemohli mít jádrová území, kde bude ponechána příroda sobě sama a nemusíme do toho pořád zasahovat motorovými pilami a hervestory a nemusíme opravdu pořád mořit tu přírodu naší umělou představou o tom, jak má vypadat. Nemusíme jí pořád vnucovat naši lidskou, často pozměněnou vůli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava, je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pojďme k té informaci, kterou jsem říkal na začátku a kterou přinesly Hospodářské noviny, že podle odhadu podniku Lesy České republiky čeká Česko největší kůrovcový útok, až milion kubíků dřeva by letos podle jejich údajů mělo být napadeno lýkožroutem smrkovým. To vypadá, jako že se na nás řítí kalamita, po které nezůstane ani jedno dřevo ve vertikální poloze.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
To takhle nemůžeme přehánět, protože opravdu ta naše lesnatost v České republice je opravdu v rámci Evropy velká a nechci nijak komentovat situaci v Lesích České republiky, ale obecně mohu říct, že opravdu jsme druhý rok po Kyrillu, po tom velkém orkánu, který poškodil lesy celé střední Evropy, a to byl opravdu historicky významný svými dopady orkán v rámci celé střední Evropy a opravdu dva až tři roky po těchto událostech k těmto kůrovcovým kalamitám vždycky v minulosti docházelo, proto se...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, to je normální vývoj, to, že teď se chystá kůrovcová kalamita je normální, protože před dvěma roky na jaře byl Kyrill?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Můžeme říct, že ano, že je to rámcově, já nevím, čemu říkáte vy normální, jakou o tom máte představu, ale to neznamená, že kůrovec zničí všechny smrkové lesy v České republice. To by mu trvalo několik desetiletí. To ale zase na druhou stranu neznamená, že pravděpodobně dochází, nebo by nedocházelo k takzvanému, k takzvané extinkci smrku jako druhu ve středních polohách střední Evropy, to znamená k hromadnému vymírání tohoto druhu v těch polohách, kam ho člověk uměle vysadil, a to jsou pravděpodobně projevy, které tuto extinkci, to hromadné vymírání, doprovází.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy vzhledem k tomu, co v těch prvních zónách, nebo jaký přístup praktikujete k těm napadeným eventuelně stromům nebo dřevinám napadeným kůrovcem, můžete být a také někdy z některých stran jste nařknuti z toho, že můžete v podstatě kůrovce pěstovat a rozšiřovat a že jste zdrojovým územím pro rozšiřování kůrovce.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
To jsou zase další takový ty pohádky, takové ty nesmysly na laické úrovni, které se často o té Šumavě vyprávějí, ale opravdu to v podstatě v zásadě ani není možné. Například opravdu v nižších polohách České republiky se rozvíjela kalamita v dubnu, nebo kůrovcové jarní rojení probíhalo v dubnu, u nás začínalo po patnáctém květnu, v těch horních polohách Národního parku Šumava. Navíc jsme měli extrémně dlouhou zimu na Šumavě, chladné, deštivé jaro a opravdu po patnáctém květnu byl takový ten hlavní "úder" toho jarního rojení kůrovce. To znamená, že my jsme o pět, šest týdnů posunuti, když to tak řeknu, za těmi nižšími polohami, s tím, že to i letos vypadá, i rakouští lesníci a bavorští, s kterými my se pravidelně scházíme, si všimli toho, že pravděpodobně letošní kůrovcová kalamita se posunula do smrkových poloh v nižších nadmořských výškách, než tomu bylo loni a v minulých letech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co by se stalo, pojďme to zkusit otočit, co by se stalo, kdyby se vedení Národního parku Šumava rozhodlo, že tu, teď použijme ten můj možná laický termín, bezzásahová zóna že se rozšíří daleko více, možná až na celou výměru národního parku? Velice iluzorní příklad, ale berme to. Co by se dělo?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
To mě zajímalo taky, proto jsem si zpracoval ve spolupráci s přírodovědeckou fakultou, lesnickou fakultou studii. Původně jsem si myslel, že to dotáhnu jako na dizertační téma, ale ta studie je zpracovaná, kde jsme změřili rychlost rozpadu horské smrčiny v oblasti Březníku, to znamená v těch nejvyšších smrkových polohách v Národním parku Šumava.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem Březník je právě to území, na kterém jsou možno vidět ta torza suchých stromů po kůrovcové kalamitě.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
To je ta nejstarší bezzásahová plocha národního parku. Tam k tomu hlavnímu rozpadu došlo v letech 96, 97. 97 byl vrchol, 98 už došlo k útlumu potom, ale zjistili jsme, že pokud dojde opravdu k tomu, protože lýkožrout smrkový je hmyz, brouk, který se šíří v takzvaných ohniscích. Tato ohniska se můžou propojovat do frontální gradace. A my jsme měřili rychlost toho posunu té frontální gradace. Největší rychlost, kterou jsme naměřili, bylo sto dvacet metrů za rok. A tato plocha tisíce hektarů tam usychala cirka dvacet let. S tím těžištěm toho odumírání v letech 96 až 98. To znamená, že v těchto horských polohách i toto odesychání dospělých stromů je relativně velmi pomalé. To znamená, kdyby opravdu jsme byli tak naivní a nechali jsme teď najednou během jednoho roku bez zásahu všechny lesy Národního parku Šumava, tak by to odesychání trvalo několik desetiletí, ale my toto opravdu v plánu nemáme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, kdo rozhoduje o tom, kde se bude v Národním parku Šumava kácet a kde ne?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Kácet myslíte z pohledu ochrany lesa proti kůrovci?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte ještě jiný pohled?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Máme ještě zásahy, které jsou vyvolané třeba přeměnou kulturních smrčin na smíšené lesy, takzvané úmyslné těžby, protože zatím jsme mluvili pouze o takzvaných nahodilých těžbách. To znamená, že se zpracovává třeba právě kůrovcem napadené dříví, nebo se zpracovávají vývraty, polomy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápuli to správně, tak o tom rozhoduje vedení Národního parku Šumava.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
V současné době to není přímá kompetence vedení Správy Národního parku Šumava. V současné době tato rozhodnutí podle těch svěřených kompetencí vydává ministerstvo životního prostředí, které podle stávajícího zákona o ochraně přírody a krajiny určuje způsob a rozsah těchto typů ochrany lesa například proti kůrovci a my jsme pak povinni implementovat toto rozhodnutí do provozní praxe. Toto rozhodnutí bylo vydáno, tuším, před dvěmi a půl roky před mým nástupem do funkce. A my jsme potom upravili obecné zásady o les jakožto místní provozní manuál, příručku pro lesníky, aby mohli přesně toto rozhodnutí vlastně realizovat v praxi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když už se začne kácet na území Národního parku Šumava, tak kdo z toho má zisk?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Zisk, správa národního parku je příspěvková organizace zřízená ministerstvem životního prostředí. Nevytváří zisk, my nejsme zisková organizace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kam to dřevo dáte, které vykácíte?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
My samozřejmě dřevo prodáváme a výnosy z prodeje používáme na zajištění, na příspěvek do provozu, mandatorních výdajů správy například.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Neměly by, byť i z tohoto malého, protože předpokládám, že to se nejedná o nějaké veliké objemy, jako jsou běžné například u soukromých dřevařských firem, tak neměly by z toho mít nějaký, možná minimální profit obce, které jsou právě uvnitř Národního parku Šumava?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Já nevím, jak si představit přímý profit. Nepřímý profit je daný tím, že vlastně my všechny práce zadáváme subdodavatelům, dodavatelům, to znamená, že jak místním, tak i mimošumavským firmám zadáváme tyto práce v lese. A my právě nově letos se snažíme na Šumavě zadávat tyto práce na základě rámcových smluv podle zákona 137 o veřejných zakázkách, abychom opravdu nevybrali dvě, tři velké firmy, které by pak realizovaly veškeré práce v těchto lesích, ale snažíme se, máme podepsáno tři sta čtyřicet rámcových smluv na pěstební práce a těžbu dříví. A snažíme se právě pomocí my tenderů zadávat tu práci tak, aby uspěli, uspělo co největší množství místních dodavatelů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a mým dnešním hostem je ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Pane řediteli, přes to všechno, co jste řekl, co jste uvedl, tak existuje mnoho lidí a dokonce i docela dost sdružení, která si myslí, že vaše vedení parku to všechno dělá v podstatě úplně špatně, abych jmenoval, Miloš Zeman, Václav Klaus, sdružení Šumava 21, taková vyjádření vydává i Svaz obcí Národního parku Šumava. Tak kde je ta pravda?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Vy říkáte docela dost sdružení, vyjmenoval jste dvě sdružení a dva politiky. Já znám naopak docela dost sdružení, které nás podporují, a těch je mnohem víc i politiků je mnohem víc než těch, kteří nás kritizují. A obecně si myslím, že Šumava je pro klasické české politiky spíš okrajové téma. V Národním parku Šumava bydlí osm set lidí, trvale bydlí, na jeho hranici bydlí dalších tisíc pět set lidí. Tak když bych si to promítl do množství voličů, tak si myslím, že to není vůbec zajímavá věc pro většinu politiků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, i přes to všechno s tím občas, dobře, přiznejme, není to drtivá většina, není to sedmdesát pět procent českých politiků ani regionálních, s tím občas, tak říkajíc, vyjede, proletí se vrtulníkem například nad Národním parkem Šumava, prohlížejí si holiny po kůrovci a pak se o tom v médiích dlouho mluví.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Tak tam asi nešlo o holiny po kůrovci. Tam šlo právě o ty plochy, které byly ponechány bez zásahu. Ale musím přiznat, že opravdu to odesychání dospělých stromů na Šumavě provází národní park od jeho vzniku, opravdu cirka dvacet let k tomuto jevu dochází a je to přirozeným jevem vývoje horských smrčin. A i v době, kdy pan Zeman byl premiérem, tak usychaly lesy na Šumavě, nebo části lesů na Šumavě, uschlo šest set hektarů lesa v té době. A ten proces, jak jsem říkal, je dlouhodobý a pomalý a opravdu je dneska na ploše cirka dvou procent výměry celého národního parku. To znamená, že pan Zeman z vrtulníku viděl i plochy, které usychaly v době, kdy on byl premiérem, kdy on měl možnost to přímo ovlivnit. A tím, že to neovlivnil, tak pravděpodobně právě činil ochraně přírody dobře, protože si tehdy uvědomoval, že to je součást přirozeného vývoje na Šumavě. Nevím, proč to teď najednou kritizuje, to nevím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte nějaká soukromý názor na to, co může být za tím, že se zrovna teď před necelým měsícem skupina expolitiků a politiků sebrala a opět jaksi brojí proti vedení Národního parku Šumava?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Osobně si myslím, že spíš asi nejde opravdu o ochranu přírody nebo o to, že by chtěl někdo z těchto lidí zachraňovat lesy na Šumavě. A jsou pravděpodobně vázáni asi jinými zájmy nebo motivováni jinými zájmy než že starost o budoucnost lesů na Šumavě. To už zase pracuju v tomto oboru tak dlouho, než abych naivně věřil tomu, že těmto lidem jde opravdu o kvalitu šumavských lesů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak o co jim jde?

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Nevím. To se asi patrně musíte zeptat jich, nebo těch lidí, kteří tyto spolky financují, kterým o to jde, aby se zkrátka správa národního parku byla kritizována, i přestože dneska tu práci v národním parku děláme opravdu na evropské úrovni. Patříme k těm nejlepším národním parku v Evropě. Opravdu Národní park Šumava je dneska národním parkem, kterým se každý Čech v zahraničí může spíš vytahovat, spíš být hrdý na to, že takový národní park v Česku vůbec je. A opravdu by neměl být předmětem kritiky. Měl by být předmětem vlastně diskusí o tom, jak se dá na Šumavě zažít kousek původní divoké přírody, a diskusí o tom, že do lesů Národního parku Šumava se nechodí pro dříví, ale pro informace, pro poznání přírody.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu s Františkem Krejčím, ředitelem Národního parku Šumava. Pane řediteli, díky za váš čas a na shledanou.

František KREJČÍ, ředitel Národního parku Šumava:
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.