Festival romské kultury Ara Fest se už podruhé představil v Ostravě
Třídenní program zahájil čtvrteční putovní výstavou Jozefa Feča “Neznámé barvy osobností”. Ostravskému publiku nabídl divadelní představení Dajori, které se věnovalo tíživým osudům romských žen v minulém století, včetně nezákonných sterilizací, a také koncert slovenské zpěvačky Julie Kozákové. Vyvrcholení festivalu proběhlo v sobotu na náměstí Svatopluka Čecha, kde před čtyřmi tisíci návštěvníky vystoupila řada hvězd současné romské hudební scény.
„Letos jsme festival Arafest v Ostravě pořádali společně s naší partnerskou organizaci Ostravská nota. Umělců, kteří se vystřídali během celého programu, bylo opravdu mnoho. V rámci open air koncertu jsme například mohli vidět Marsella Bendiga, Andreu Janczarovou a samozřejmě nechyběly ani místní talenty, se kterými primárně pracuje Ostravská nota,” shrnul na závěr Arafestu účast ředitel organizace Ara Art David Tišer.
Festival se sice z velké části zaměřil na současnou romskou kulturu, včetně výstavy Neznámé barvy osobností a vystoupení slovenské zpěvačky Julie Kozákové, ale věnoval se také tématu nucených sterilizací romských žen.
„Uvedli jsme divadelní představení Dajori, a to v rámci kampaně, která se týká nucených sterilizací romských žen a mužů. V rámci kampaně informujeme Romy o tom, že ještě mohou žádat o odškodnění.”
Sledujete rozvoj romské kultury již několik let. Jak se jí daří v městech, kde je často na okraji zájmu?
„Z toho důvodu nás oslovila Ostravská nota, jestli bychom neměli zájem rozšířit náš původně plzeňský Arafest i do jiných měst. Vloni jsme proto měli v Ostravě první ročník a letos těch ročníků bylo mnohem víc, protože se přidala ještě další města, ve kterých romská kultura také nebyla moc vidět. Postupně ale budeme tato města opouštět, protože partnerské organizace si už budou místní festivaly pořádat sami. To je naším cílem.”
Co vás odlišuje od mnoha jiných romských festivalů?
„My jsme jediný festival v republice, který je pravidelně pořádaným a je zdarma, aby byl dostupný absolutně pro všechny.”
Myslíte si, že dostupnost romské kultury pro Romy z vyloučených lokalit může nejen posílit jejich identitu, ale také zvýšit jejich sebevědomí a povědomí o vlastních kulturních kořenech?
„Na to mi trošku sázíme. Přesně proto děláme festivaly otevřené a zdarma, aby se na ně dostali i lidé, kteří by se tam jinak nedostali. Pro někoho může být i 50 nebo 100 Kč bariérou. To je znát třeba na divadelních představeních, kde je opravdu mnoho lidí zaskočeno tím, že vůbec existuje divadelní skupina, jsou absolutně v šoku i z konkrétní divadelní hry a ze dalších věcí.”
Filip Kaleja z partnerské organizace Ostravská nota prozradil, kolik návštěvníků přišlo na sobotní koncert na Náměstí Svatopluka Čecha:
„Dorazilo zhruba 4,5 až 5 tisíc lidí. Trochu jsme to čekali, minulý ročník byl hodně podobný.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.