Farma, kde se hadů nebojí

Malý amfiteátru zaplnily desítky lidí. Převládají výletníci z nedalekého Bangkoku. Jako hypnotizováni hledí na osvětlený čtverec uprostřed, kde několik mužů předvádí show s hady. Vztyčené kobry se syčením útočí a hadí muži vždy uskočí na poslední chvíli. Diváci vzrušením sotva dýchají.

Jak ovšem říká Deng, show sice vypadá nebezpečně, ale opravdové riziko prý hadím mužům nehrozí. "Hadi se na představení dlouho připravují," usmívá se Deng. Moji otázku, jestli mají kobry, používané během show, jedové zuby, však nechává tajemně anebo možná výmluvně bez odpovědi.

Byla to právě hadí show, co farmu v Lačiiburí proslavilo. Když byla, jako teprve druhá hadí farma na světě, před více než 80 lety založena, do vínku dostala i jiné, mnohem závažnější poslání.

Především zde chovají nejrůznější jedovaté hady, zkoumají jejich jed a vyvíjejí séra proti hadímu uštknutí. Protilátky tady také vyrábějí. Do těl koní a jiných velkých savců vždy vstříknou malé množství hadího jedu. Až si zvíře vytvoří protilátky, jeho krev použijí k výrobě sér neutralizujících hadí uštknutí.

A jací že hadi jsou v Thajsku nejčastější? "Kobry královské, vůbec všechny kobry," odpoví Deng bez zaváhání.

Setkání se s jedovatým hadem přitom není v Thajsku nic mimořádného. Při troše štěstí, nebo smůly se s nimi můžete potkat nejen v přírodě, ale výjimečně i ve městech. "Když přijde období dešťů, hadi vylézají z děr. Všude je jich opravdu plno. Hadí uštknutí jsou potom docela častá," vysvětluje Kavi.

Právě mu telefonovali z nedaleké vesnice. Na návsi se objevila velká kobra. Hadí farma totiž slouží i jako odchytová stanice. Vyrážíme za úlovkem. V trávě se kroutí tělo snad čtyřmetrového hada. V uctivé vzdálenosti kolem zvědavě nakukují vesničané. Lovec se opatrně blíží k monstru. V ruce má kovovou tyč zakončenou vidlicí.

"Musíš být opatrný. Žádné prudké pohyby. Když se pohybuješ pomalu, kobra nezaútočí. Každý had se člověka bojí," vysvětluje lovec.

Stačí pár zkušených pohybů a had se kroutí v modré kovové kleci. Vzácný úlovek skončí na hadí farmě v Lačiiburí. Jeho jed bude sloužit k výrobě sér, ale i léků proti revmatismu, malomocenství i epilepsii.

Hadí jed totiž obsahuje nejen specifické enzymy, ale i několik desítek nízkomolekulárních bílkovin, peptidy a aminokyseliny, antibiotické látky a minerály, a zatím se jej nepodařilo synteticky vyrobit. Proč taky. Vždyť v přírodě, třeba v Thajsku, jich je zatím stále dostatek.