Extrémní vlny veder, požáry a povodně. Zpráva o stavu klimatu nerýsuje Evropě růžovou budoucnost

Evropané loni zažili výjimečně horké léto, teploty o stupeň překročily průměr posledních tří dekád. „Čelíme mnoha výzvám,“ komentoval výsledky čerstvě zveřejněné zprávy Evropské satelitní klimatické služby Copernicus šéf programu Mauro Facchini. Na Sicílii naměřili loni vůbec nejvyšší teplotu v evropských dějinách 48,8 °C. Dlouhá vlna veder navíc zasáhla velké území a trvala někde i dva až tři týdny. Kontinent také sužovaly rozsáhlé požáry, povodně a vlny extrémních veder.

V Řecku, Turecku nebo Itálii lehlo popelem 800 tisíc hektarů porostů, přívalové deště a jimi vyvolané rozsáhlé povodně v Belgii a západním Německu zabily více než 200 lidí. Výrazně také vzrostla teplota na povrchu Baltského a Středozemního moře.

Až třicet dní letních veder

Dlouhodobě narůstá nejen teplota, ale i četnost a intenzita těchto jevů, vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny – Czechglobe, proč podle vědců za extrémními projevy počasí stojí klimatická změna.

Politická garnitura v tomto ohledu naprosto selhala, zaspali jsme minimálně patnáct let, následky by nás jinak tak nebolely.
klimatolog Pavel Zahradníček

„Vlny horka v minulosti trvaly jen tři čtyři dny, teď jsou dvakrát tak delší a intenzivnější. V 60. letech bylo v Československu průměrně pět horkých dnů za rok, teď jich je kvůli oteplení o dva stupně šestkrát víc,“

Proč přibývá přívalových srážek?

Klimatologové loni uvedli, že pravděpodobnost ničivých záplav se konkrétně v Německu zvýšila vinou změny klimatu nejméně o 20 procent.

Pokud totiž stoupne teplota o jeden stupeň, je atmosféra schopna pojmout o sedm procent více vodní páry. Ta následně někde spadne v podobě intenzivní nebo přívalové srážky, která může zapříčinit povodně, vysvětluje Zahradníček s tím, že svůj podíl má i oteplování a vyšší odpar hladiny moří.

Ani dlouhodobé odhady do budoucna nejsou růžové. Oteplování klimatu je trend, který nejde snadno zvrátit. „Politická garnitura v tomto ohledu naprosto selhala, zaspali jsme minimálně patnáct let, následky by nás jinak tak nebolely,“ konstatuje Pavel Zahradníček.

Hosty Tomáše Pavlíčka jsou:

  • Jaromír Marek, zvláštní zpravodaj ČRo v Kyjevě;
  • Oldřich Bureš, vedoucí Centra bezpečnostních studií MUP;
  • Pavel Zahradníček, klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
autoři: Tomáš Pavlíček , and
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová