Extrémní vlny veder, požáry a povodně. Zpráva o stavu klimatu nerýsuje Evropě růžovou budoucnost

V Řecku, Turecku nebo Itálii lehlo popelem 800 tisíc hektarů porostů, přívalové deště a jimi vyvolané rozsáhlé povodně v Belgii a západním Německu zabily více než 200 lidí. Výrazně také vzrostla teplota na povrchu Baltského a Středozemního moře.

Až třicet dní letních veder

Dlouhodobě narůstá nejen teplota, ale i četnost a intenzita těchto jevů, vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny – Czechglobe, proč podle vědců za extrémními projevy počasí stojí klimatická změna.

Politická garnitura v tomto ohledu naprosto selhala, zaspali jsme minimálně patnáct let, následky by nás jinak tak nebolely.
klimatolog Pavel Zahradníček

„Vlny horka v minulosti trvaly jen tři čtyři dny, teď jsou dvakrát tak delší a intenzivnější. V 60. letech bylo v Československu průměrně pět horkých dnů za rok, teď jich je kvůli oteplení o dva stupně šestkrát víc,“

Proč přibývá přívalových srážek?

Klimatologové loni uvedli, že pravděpodobnost ničivých záplav se konkrétně v Německu zvýšila vinou změny klimatu nejméně o 20 procent.

Pokud totiž stoupne teplota o jeden stupeň, je atmosféra schopna pojmout o sedm procent více vodní páry. Ta následně někde spadne v podobě intenzivní nebo přívalové srážky, která může zapříčinit povodně, vysvětluje Zahradníček s tím, že svůj podíl má i oteplování a vyšší odpar hladiny moří.

Ani dlouhodobé odhady do budoucna nejsou růžové. Oteplování klimatu je trend, který nejde snadno zvrátit. „Politická garnitura v tomto ohledu naprosto selhala, zaspali jsme minimálně patnáct let, následky by nás jinak tak nebolely,“ konstatuje Pavel Zahradníček.