Experimentální vakcína českých vědců dokáže zastavit nádorové bujení u myší
Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze vyvinuli vakcínu, která dokáže zastavit nádorové bujení u myší. Využili při tom principu imunoterapie.
Už víc než dvacet let se vědci snaží vyvinout látku, která by účinně bránila bujení rakovinových nádorů. Vakcíny tvořené z DNA se už delší dobu testují i na lidech, ještě se ale nedostaly do běžné léčby.
Výzkumu se věnují už patnáct let i v pražském Ústavu hematologie a krevní transfuze. Jak dnes prozradil vedoucí tohoto projektu na poli imunoterapie, Michal Šmahel, jeho týmu se podařilo vyvinout vakcínu, která dokáže zastavit nádorové bujení u myší.
„Do organismu nevpravujeme přímo antigeny, ale vnášíme genetický materiál, ve kterém je uložena informace pro tvorbu těchto antigenů,“ vysvětlil Šmahel.
„To znamená, že pokud vakcínu vneseme do organismu, musí se nejprve dostat do buněk, které potom vyrobí antigen. Ten pak může vyvolat imunitní odpověď.“
Úspěch u myší neznamená samozřejmý úspěch u lidí
Michal Šmahel zdůraznil, že jde o vakcínu experimentální, určenou pouze k pokusům u myší.
„Tam je schopná zastavit nádorové bujení téměř u všech vakcinovaných zvířat. To ale ještě zdaleka neznamená, že by tato vakcína byla použitelná na lidech a že by na nich měla podobně příznivý účinek.“
Připomněl, že cesta k praktickému využití u lidí je velmi dlouhá.
„Modelové nádory u myší jsou odlišné od lidských. Protože u lidí se nádory vyvíjí třeba několik let a během této doby mají schopnost přizpůsobovat své vlastnosti a mohou unikat obraně organismu.“
Právě tyto změny nedokáží vědci dopředu předvídat a musejí se často vrátit k laboratorní práci.
„Chceme zkombinovat vakcínu, kterou testujeme, s jiným imunoterapeutickým přístupem, a to je použití monoklonálních protilátek, které jsou už u lidí do praxe zaváděny,“ zdůraznil Michal Šmahel.
Čeští vědci doufají, že kombinace vakcíny s těmito protilátkami, by mohla být dalším krokem k úspěšné terapii.