Exministr školství Plaga: Kdyby stát převzal záruku za platy vysokoškolských pedagogů, zlomilo by to univerzitám páteř

Vláda bude rozhodovat o návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Podle prvního návrhu MŠMT se mělo škrtat necelých 12 miliard korun, méně peněz mělo jít na platy a počet pracovníků se měl snížit asi o sedm procent.

Smysluplně využité prostředky

Podle Jiřího Nantla, náměstka ministra školství, nemůže být pochyb, že školství je priorita této vlády. „MŠMT byl jeden ze dvou resortů, u kterých budeme mít celkový nárůst objemu prostředků v rozpočtové kapitole i v této náročné době konsolidace veřejných rozpočtů,“ říká.

Čtěte také

„Nepochopili jsme, kolik je ve hře.“ Handrkování o miliardy jako nekonečná bolest českého školství

Dodává, že se konkrétně jedná asi o 101 procent letošního objemu. „Ve vysokém školství je navýšení v poměru k celkovému objemu prostředků relativně významné,“ tvrdí.

„Vzhledem k tomu, že vláda neplánuje navyšování daňové progrese tam, kde je běžná ve vyspělých zemích, je řešení obtížné. Když se udrží přibližně stejná úroveň nominální podpory vysokých škol, jde o výrazný pokles podílu na HDP. Obě tyto podkapitoly by měly výrazně klesat. Nedaří se nám udržet, kde jsme byli, tzv. těsně pod průměrem EU,“ myslí si Štěpán Jurajda, ekonom a bývalý náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace.

Dobrá zpráva, či stagnace?

Pokud nedošlo ke konsolidaci na straně příjmů, je to podle bývalého ministra školství Roberta Plagy těžké vybalancovat na straně výdajů. „Mzdy na vysokých školách vzrostly o 36 procent a vědecké peníze o 37 procent za čtyři roky, ale v regionálním školství došlo k růstu platu o víc jak 50 procent. Do roku 2019 klesal počet vstupujících studentů na vysoké školy, ale od té doby narůstá,“ říká.

Čtěte také

Kauza děkana Ševčíka odhaluje bídu českého vysokého školství, domnívá se novinář Dolejší

„Příští rok bude velmi obtížný, MŠMT se snaží něco udělat s původním návrhem ministerstva financí, který předepisoval škrt 30 miliard korun, místo toho, aby došlo k nárůstu o 15 miliard, který by pokryl stejný podíl na HDP.“

„Byla to strategie ministra Stanjury, který zprvu sebral a teď to vypadá, že přidává,“ dodává předseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a bývalý ministr školství.

„Rozdíl je v pojetí konsolidace státního rozpočtu, zda jako dosažení přijatelného schodku na příští rok, či jako konsolidaci středně a dlouhodobou, kde se investice fiskálně vyplatí. Reformy se dělají o to hůře, o co více se musí škrtat,“ vysvětluje Jurajda.

Centrum vzdělanosti

Prvního září na konferenci Petr Fiala pronesl, že je pro něj vzdělávání, které připravuje na budoucnost, jednou z priorit. Pokud jde o vysoké školy, mělo by být podle jeho slov naší ambicí je posouvat výše a podporovat propojení vědy a výzkumu do reálné ekonomiky. „Česká republika musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek,“ pronesl.

Čtěte také

Kraje zanedbaly povinnost hlídat si rejstříkovou kapacitu svých škol. Doplatí na to žáci, soudí Plaga

Jurajda souhlasí, podle něj pochází příjmová stránka rozpočtu ze vzdělaných lidí.

„Podlehli jsme tomu, že jediná cesta rozvoje je neustále zvyšovat výdaje. Státní dluh v příštím roce vzroste zhruba o čtvrt bilionu korun. Můžeme hospodařit s prostředky, které platí daňoví poplatníci, lépe, nastavit si jasnější cíle a pomoci institucím hledat svou konkrétní specializaci,“ domnívá se Nantl.

Role univerzit

Podle Jurajdy mají v prvním segmentu regionálního školství vysoké školy autonomii a vědecké prostředky. „Kritika neměla být směřována k MŠMT, ale ke konkrétnímu rektorovi. Na straně vysokých škol je ten míč v tom, nastavit vyšší efektivitu vzdělávacího procesu a flexibilitu uvnitř institucí.“

Plaga přikyvuje. „Kdyby stát převzal záruku za platy vysokoškolských pedagogů, ministerstvo by tak muselo normovat počty lidí a strukturu pozic, což by vysokému školství zlomilo páteř. Nemohlo by fungovat v podmínkách projektového financování.“

Budoucí vývoj

Podpora excelence je podle Plagy správná cesta. „Excelentní pracoviště by měla dostávat vyšší formu podpory. Částečná segmentace na čtyři univerzitní typy zde probíhala již dříve, úprava financování a případná diverzifikace je politickým rozhodnutím MŠMT,“ tvrdí.

Čtěte také

Petr Hartman: Za třicet let už dvaadvacet ministrů, to názorně vypovídá o tuzemském školství

„Tato diskuse o rozdělení univerzit do kategorií se vyvíjí již 12 let. Potřebujeme pracovat s využitím potenciálu výzkumných univerzit, které poskytují masové vzdělávání, zároveň nám chybí celý segment krátkých profesních programů, jež můžeme vnést do Karlovarského kraje, kde doposud žádná vysoká škola není,“ uzavírá Nantl.

Proč je u nás jeden z nejmenších podílů vysokoškoláků v populaci ve srovnání se státy EU? Daří se spolupráci univerzit a průmyslu, pokud jde o vědu a výzkum? A na jaké vysokoškolské obory se v Česku zaměřuje podpora výzkumu a vývoje? Odpovědi nabídne pořad Souvislosti Plus, ptá se Patricie Polanská.