EXKLUZIVNĚ: Přistěhovalců do Británie sice ubývá, chceme je ale mít pod kontrolou, říká Boris Johnson

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Boris Johnson

Jednání o podobě odchodu Spojeného království z Evropské unie vstoupila do nové fáze. Britové tvrdí, že nemohou zůstat ani v jednotném trhu, ani v celní unii, a poprvé oficiálně přiznali, že po formálním dokončení brexitu bude zapotřebí přechodné období. "Pomyslný míček se ale nyní nachází na unijní straně," říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál britský ministr zahraničí, poslanec za Konzervativní stranu, někdejší starosta Londýna, původní profesí novinář a nejspíš jediný současný vrcholný politik, který mluví plynule latinsky a starořecky. Jmenuje se Boris Johnson.

Jak se brexit dotkne Čechů? Dokážete to odhadnout?
Co se týká českých občanů, kterých v Británii žije asi pětačtyřicet tisíc, chci jasně říct, že si jich vážíme, milujeme je - dělají úžasné věci pro naši zemi! Chceme ochránit jejich práva. Teď, stejně jako v budoucnu. Jejich práva budou garantovat britské soudy, které navíc budou brát ohled na patřičné právní nálezy Soudního dvora Evropské unie. Zadruhé chci mluvit o penězích. Chceme ujistit všechny unijní členy, ať už jsou čistými plátci do rozpočtu EU nebo jsou příjemci, že Unii nenecháme na holičkách, co se týče jejího rozpočtu do roku 2020. Navíc jak vyplynulo z projevu premiérky Mayové ve Florencii, po našem formálním odchodu z Unie v roce 2019 bude následovat přechodné období. Zvážíme, jak finančně zohlednit naše závazky i v této době.


Až konečně získáme úplnou kontrolu nad systémem přistěhovalectví, nastavíme si pravidla podle sebe. Jak si asi pamatujete ze svého působení v Londýně, můj osobní postoj k imigraci je velmi liberální.

Theresa Mayová ve svém projevu řekla, že Velká Británie nemůže po formálním dokončení brexitu zůstat součástí ani jednotného trhu ani celní unie. Premiérka odmítla kanadský i norský model vztahů s Evropskou unií s tím, že to není to nejlepší pro Británii. Několikrát ve Florencii řekla, že má Unie být kreativní v hledání toho ideálního řešení. Ale proč není kreativní také londýnská vláda?
Lidé očekávají, že najdeme správné řešení, že od nás uslyší správné odpovědi. Chtějí Evropskou unii, která nejlépe slouží jejich potřebám, ale chtějí také vztah Unie s Británií, který jim bude vyhovovat. Myslím, že takový model můžeme najít. Naše obchodní vztahy by se měly zintenzivnit. Domnívám se, že můžeme uzavřít skutečně robustní dohodu o volném obchodu. Ale současně můžeme docílit uspořádání, kdy Spojené království může na mezivládní úrovni nabízet podporu v otázkách našeho společného zájmu. Typickým příkladem je zahraniční a obranná politika, otázky vnitřní bezpečnosti a justice, nebo společný boj proti ilegální migraci a terorismu. Tam všude vidím obrovský společný zájem.

Premiérka Mayová konečně přijala za své, že po březnu 2019 bude třeba překlenout tvrdé dopady brexitu přechodným obdobím. Zatímco u některých témat se řeklo, že tato doba bude dvouletá, v jejím projevu jsem zaznamenal také určité náznaky, že by v některých oblastech mohlo být přechodné období i delší.
Chceme do roku 2021 docílit úplného vyřešení budoucího uspořádání vztahů s Evropskou unií, a to i v praktické rovině. Možná se nám to povede i dříve. Nevidím důvod, proč by se nám dokonce nemohlo podařit zkrátit i samotnou lhůtu pro dojednání závěrečnou dohody o brexitu, aby byla hotová ještě před začátkem roku 2019. Premiérka ve Florencii řekla, že si Británie představuje dvouleté přechodné období. V den, kdy zanikne naše unijní členství, přestaneme být členy jednotného trhu a celní unie. Ale s cílem zajistit kontinuitu a pořádek ve věcech, jako je zavádění nových celních pravidel nebo systému zemědělských plateb, prostě potřebujeme přechodné období. S ohledem na premiérčin projev ve Florencii vycházím z toho, že během přechodného období bude platit stávající systém.

Čtěte také

Omezí brexit možnosti přistěhovalců z členských států EU do Británie?
Už poslední čísla ukázala znatelný pokles imigrace do Británie. Až konečně získáme úplnou kontrolu nad systémem přistěhovalectví, nastavíme si pravidla podle sebe. Jak si asi pamatujete ze svého působení v Londýně, můj osobní postoj k imigraci je velmi liberální. Jsem přesvědčený, že přistěhovalci jsou pro Británii obrovským přínosem. Současně si ale myslím, že je rozumné imigraci regulovat. A tohoto cíle dosáhneme, což je přesně to, pro co lidé v červnu 2016 hlasovali. Příslušné datum pro odstřižení současného modelu volného pohybu osob a unijní imigrace do Británie, je stále rok 2019. V tomhle musíme mít jasno! Souhlas s přechodným obdobím neprodloužil tuhle lhůtu, tedy jestli jsem návrh paní premiérky správně pochopil. V roce 2019 musí unijní občané žijící v Británii splňovat podmínky pro to, aby mohli v zemi automaticky zůstat a získat „status usedlíka“. Ostatní, kteří do té doby do Británie přijedou, můžou také zůstat a pokusit se po pěti letech stejná práva získat.

Mnoho sektorů britské ekonomiky je zcela závislých na přísunu stále nových pracovních sil z ciziny, a máte dobré zkušenosti s pracovníky z členských zemí EU. Jak chcete dosáhnout rovnováhy, abyste současně omezili přistěhovalectví, ale spolu s tím nezabouchli dveře pro lidi, kteří v Británii chtějí pracovat, ať už to bude český chirurg nebo člověk, který si chce vydělat při sklizni ovoce?
Je fascinující, že Velká Británie je jednou z těch zemí, která vyzařuje největší magnetické pole a láká ambiciózní a talentované lidi z celého světa. Čistá imigrace do Británie se pohybuje někdy 250 a 300 tisíci lidí ročně. Asi polovinu tvoří občané členských států EU. Byli bychom šílení, abychom zabouchli dveře kvalifikovanému a skvělému českému chirurgovi. Chceme zůstat rozumně otevření, ale chceme získat plnou kontrolu nad tímto systémem, který si sami nastavíme. Obávám se, že to prostě je otázka kontrol. Vezměme si pokračující debatu uvnitř Evropské unie ohledně kvót na přijímání uprchlíků. Samozřejmě věc jako takovou nekomentuji, ale z pohledu Velké Británie je to typický příklad problému, který by se měl vyřešit na úrovni národních demokracií.

Boris Johnson a Lubomír Zaorálek

Británie podle vás dostojí svým závazkům vyplývajícím z jejího unijního členství, včetně finančních pohledávek. Kdy upřesníte konkrétní sumu tzv. závěrečného účtu za brexit?
Jsme puntičkářská země, která dodržuje zákony a platí účty. Britský turista ve Florencii se také v trattorii nezvedne od stolu a neodejde bez placení. My tu částku vysázíme na stůl. Takoví prostě jsme. A postaráme se o to, abychom našeho partnery ani tentokrát po finanční stránce nenechali ve štychu. To je ten správný výraz. Není a nemůže být správné, a doufám, že to naši partneři a přátelé chápou, abychom v této fázi dospěli k úplné dohodě o konkrétní platbě v hotových penězích. To se opravdu nestane. Myslím, že jsme velmi konstruktivní ohledně finančních otázek, ohledně práv unijních občanů, ohledně bezpečnostních závazků. Opravdu si myslím, že můžeme uzavřít takovou dohodu, která bude vítězstvím pro obě strany. Můžeme mít silnou Evropskou unii, která se třeba vydá cestou další integrace, jak si to přeje pan Juncker. My vás, coby Britové, budeme podporovat a ještě vám budeme užiteční. Chceme tak silné partnerství, jaké EU nemá s žádným jiným státem.

Ona je to trochu taková novinářská hra se slovíčky, ale pořád ze strany britské vlády platí, že „žádná dohoda s Evropskou unií je lepší, nežli špatná dohoda"?
Premiérka přesně tuhle otázku ve Florencii dostala a zcela nezakrytě řekla „ano!“ Tento přístup k jednáním pořád platí. Ale současně se snažím o dobrou dohodu a myslím, že k ní směřujeme. Jenže jako u každého vyjednávání, ať už kupujete pingpongovou pálku nebo koberec, platí, že musíte být připravení rozhovory opustit.

Boris Johnson

Dalším velkým bodem vyjednávání o brexitu je Severní Irsko, resp. budoucí režim na hranici mezi Ulsterem a Irskou republikou. Vaše vláda tvrdí, že nechce na dnes prakticky neviditelné hranici žádnou novou „hmatatelnou infrastrukturu“, ale jak toho chcete docílit, pokud Spojené království odejde z jednotného trhu a celní unie?
Existují technické možnosti, jak kontroly provádět jinde, než na samotné hranici. Když jsem ještě byl starostou Londýna, mohl jsem v podstatě určit, kde se zhruba obyvatelé nacházejí podle toho, jak používali své mobilní telefony při cestování metrem. Může to znít strašidelně, ale existují moderní metody, jak zjistit, kde se lidé nacházejí nebo jaké zboží přepravují. Můžeme vymyslet takový systém, který udrží v činnosti Společnou cestovní zónu (Common Travel Area, pozn. red.), což je naprosto klíčové.

Vstupujeme do týdne, kdy začíná výroční konference Konzervativní strany v Manchesteru. Britská média neustále chrlí zprávy o zásadních rozporech ve vládě Theresy Mayové. Jste tedy skutečně tak rozhádaní, nebo jste „hnízdem ptáčků zpěváčků,“ jak jste to onehdy popsal?
Většina lidí v Británii po nás chce, abychom brexit dotáhli do konce. Správně jste se mě zeptal, co naši voliči řeknou na dvouleté přechodné období. A já si myslím, že to přijmou a pochopí to zdržení způsobené technickými obtížemi při zavádění nových pravidel. Ale chtějí mít jistotu, že odchod z EU dotáhneme, a přesně takové by mělo být poselství stranické konference v Manchesteru. Britská vláda je jednotná ve svém odhodlání, že dosáhneme takového výsledku jednání s Evropskou unií, který nebude dobrý jen pro nás, ale taky pro naše přátele a partnery v Unii, hlavně pak v České republice.