Evropští lídři si v Praze musí ujasnit, co si pod zastropováním cen plynu představují, míní poradce předsedy vlády

Prahu tento týden čeká summit Evropského politického společenství, kde se sejdou zástupci více než 40 evropských zemí. Jaké jsou okolnosti vzniku této platformy? Jaká témata budou lídři podle očekávání projednávat a proč jednání hostí právě Praha? Co bude obsahem čtvrtečního jednání předsedy vlády Petra Fialy s britskou premiérkou Liz Trussovou? Náměstka ministra pro evropské záležitosti a poradce předsedy vlády v unijních otázkách Tomáše Pojara se ptal Vladimír Kroc.

Zítra a pozítří se v Praze odehraje největší akce svého druhu, která se kdy v Česku konala. Na neformálním summitu ve formátu Evropského politického společenství se tu má zítra setkat celkem asi 48 delegací. Co je Evropské politické společenství?

Čtěte také

Evropské politické společenství je idea Emmanuela Macrona, aby se lídři z Evropy mezi sebou bavili o palčivých problémech, o tom, co nás spojuje i rozděluje, o tom, jakým způsobem mít evropský kontinent stabilnější a prosperující, v danou chvíli například s dostatkem energií, a to bez ohledu na to, jestli jste členským státem EU nebo nejste, jestli chcete být nebo už jste byli anebo jestli vám to je jedno.

S návrhem na vznik této platformy přišel v květnu francouzský prezident. Proč ale návrh vůbec vznikl a jaký vztah má třeba k našemu předsednictví?

K našemu předsednictví má do určité míry vztah náhodný, Emmanuel Macron s ideou přišel v době francouzského předsednictví a my jsme se na základě debat na úrovni Evropské rady dohodli s ostatními, že se pokusíme udělat první zasedání v Praze během našeho českého předsednictví, tedy tento podzim, konkrétně zítra.

Ideou je, aby se lídři mohli sejít bez draftování jakýchkoliv závěrů, bez slovíčkaření, bez budování nějakých nových struktur, bez toho, aby všichni museli mluvit po sobě, protože když jich má mluvit 44, trvá to nekonečné hodiny. Cílem tedy bylo, aby se lídři mohli sejít spíš neformálně, na uzavřeném jednání, sami mezi sebou bez delegací nebo s velmi malými delegacemi.

Formát setkání je takový, že jsou buď v místnosti sami nebo s jedním, maximálně s dvěma lidmi, aby se nějakým způsobem stimulovala přímá, otevřená, důvěrná debata, protože takovou možnost na půdě OSN, Rady Evropy, OBSE a Severoatlantické aliance dost často nemáte, protože všichni jsou svázáni protokolem a dost často musí mluvit k domácímu publiku více než k lídrům, kteří sedí na druhém konci těch obrovských stolů.

Jestli tomu dobře rozumím, je to snaha o založení jakési tradice, která shodou okolností začíná tady v Praze. S jakou frekvencí by se toto společenství mělo scházet?

To ještě nebylo rozhodnuto. Jsou názory, že by to mělo být dvakrát za rok, tedy jednou za půl roku. Můj osobní soukromý názor je takový, že jednou za rok by to bylo zcela v pořádku. Patřičné jsou i země a lídři, kteří si myslí, že by setkání měla probíhat jednou za půl roku. Uvidíme, na čem se tady dohodnou. Já o tom rozhodovat nebudu, nechám se sám překvapit.

V Charlesem Michelem navrhovaném komuniké k pátku se mluví o společných opatřeních v boji proti vysokým cenám energií. Lídři by podle návrhu mohli vyzvat Evropskou komisi, aby připravila funkční řešení k omezení cen za pomoci cenového stropu na plyn. Nebude právě zastropování cen plynu příslovečným kamenem úrazu? Jak víme, proti je například Německo.

Nepochybně se o tom lídři budou bavit tak, jako se o tom bavili na mimořádné energetické  radě minulý týden, jak se o tom budou bavit příští týden v Praze na neformální energetické radě, a tak, jak se o tom budeme bavit za 14 dní v Bruselu na řádné Evropské radě. Lídři a státy si musí vyjasnit, co si pod zastropováním cen plynu skutečně představují, protože někteří si myslí, že to je zastropování cen plynu na vstupech, tedy při importu plynu do Evropy. To má určitá úskalí, protože pokud by se strop dal příliš nízko, tak by nám nikdo plyn neprodával, respektive bychom ho měli ještě méně.

Další si pod tím představují zastropování cen plynu na vnitřním trhu, tedy toho plynu, který je již v Evropě. To má samozřejmě také mnohá úskalí, například otázku toho, kdo by zaplatil rozdíl mezi zastropovanou cenou a cenou tržní, za kterou plyn dovážíme zvenčí. Další podobou je zastropování ceny plynu pro výrobu elektrické energie do tzv. závěrných elektráren, které jsou drahé s ohledem na to, jak je drahý plyn. To je řešení, které si myslíme, že má smysl. Funguje ve Španělsku a v Portugalsku, evropské řešení by muselo být určitým způsobem modifikované, i zastropování by muselo být na jiné úrovni, ale je to něco, co by snížilo cenu elektřiny na burzách a co by asi udělalo nějakým způsobem jasno v tom, kde by se ceny ze střednědobého hlediska pohybovaly.

Toto řešení by poskytlo určitou jistotu. Elektřina by nebyla levná tak, jako v minulosti, ale zároveň by nedocházelo k těm obrovským výkyvům a daly by se lépe plánovat investice. Lídři si musí ujasnit, kterým směrem chtějí jít a na čem bude shoda, co si představují pod zastropováním cen plynu. V tuto chvíli mohu garantovat, že si mnozí představují úplně něco jiného než ti ostatní.

Čtěte také

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes potvrdila, že komise je připravena o zastropování ceny plynu jednat. Pokud padne rozhodnutí, bude to na řádném bruselském summitu za tři týdny?

Myslím, že v pátek proběhne debata, Ursula von der Leyenová tady bude také a komise bude dále vidět, kam členské státy směřují, kam chtějí směřovat a na čem má komise přímo pracovat. Jsem přesvědčen o tom, že komise zároveň předloží návrhy a detailnější představy o budoucím směřování.

Myslím si, že je reálné nějakým způsobem směřovat k zastropování plynu pro výrobu elektrické energie, považuji to za racionální a proveditelný krok, který není tak drahý v porovnání s ostatními kroky, cena tohoto kroku je v zásadě předvídatelná a tímto směrem bychom měli postupovat. Není to jediné opatření, které by se mělo přijmout, ale rozhodně je to jedno z těch zásadních, a to přinejmenším premiér Fiala říká již delší dobu.

Ve čtvrtek bude premiér Petr Fiala ještě před supersummitem jednat v Kramářově vile s britskou premiérkou Liz Trussovou. K čemu chce jednání využít?

Máme nějaké společné projekty, které se týkají Ukrajiny. V jednání jsou i další společné projekty, které se týkají například modulárních jaderných reaktorů. Budeme se bavit nepochybně i o energetické bezpečnosti a o propojení Británie s kontinentální Evropou, protože pro zajištění dostatku plynu a elektrické energie je spolupráce s Británií důležitá, přes Británii dostáváme plyn na kontinent.

Zároveň má Británie mnoho vybudovaných LNG terminálů na příjem zkapalněného plynu a exportuje elektřinu do Evropy. Budeme se tedy bavit o stabilitě těchto dodávek a o tom, aby žádná opatření, která přijmeme, nevedla například k faktu, že se tok elektřiny otočí. V Evropě máme v tuto chvíli elektřiny nedostatek a importujeme z Británie, pokud by se ale špatně přenastavily tyto parametry, mohlo by se stát, že by naopak docházelo k exportu do Británie, kdyby tady elektřina byla levnější díky zastropování, což by vedlo k ještě většímu nedostatku elektrické energie na evropském trhu. I o těchto zcela praktických věcech se budeme bavit.

Mohou vtipy o české anexi Kaliningradu, které v posledních dnech zaplavily sociální sítě, ohrozit seriozní průběh jednání o situaci na Ukrajině? Hrozí v současné době ze strany Ruska riziko použití jaderných zbraní? Poslechněte si celý rozhovor. 

autoři: Vladimír Kroc , vpl
Spustit audio

Související