Kulhánek: Zákon o podpoře bydlení smysl neztratí. Návrh počítá s méně kontaktními místy, budou ale tam, kde mají význam
Podaří se ve sněmovně prosadit a schválit dlouho očekávaný zákon o podpoře bydlení? Proč předkládaná podoba zákona snižuje počet takzvaných kontaktních míst? „Debatami jsme dospěli k závěru, že použijeme nikoli plošné rozložení, ale rozložení podle mapy incidence. To znamená, že tam, kde je jev významný natolik, že potřebuje z našeho pohledu být řešen, jsou kontaktní místa povinně,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
V Česku žije podle posledních dat v bytové nouzi 154 tisíc lidí. Třetina z toho jsou děti. Co rozumíme pojmem bytová nouze?
Je to stav, kdy je bezprostřední ohrožení toho, že domácnosti ztratí střechu nad hlavou, anebo už tu střechu nemají. Je to samozřejmě jev, který se snažíme ošetřit i vznikajícím zákonem o podpoře bydlení.
Pomůže jim?
Jednoznačně ano, vzhledem k tomu, že vznikal poměrně dlouho a odspodu. To znamená, že se posadil na tvrdá data, která zpracovávaly analytické týmy, zároveň vznikal za pomoci expertů a expertek, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva práce a sociálních věcí. Věříme, že opatření, které v něm jsou, budou řešit ať už stávající bytovou nouzi, ohrožení bytovou nouzí, anebo jenom prevenci před ní.
Čtěte také
115 kontaktních míst
Jak se podoba zákona pod vaším vedením změnila? Váš předchůdce Ivan Bartoš tvrdí, že zákon je kvůli tlaku ODS vykostěný.
S tím nesouhlasím. S tímto názorem jsem konfrontován při každém rozhovoru. V podstatě šlo o to, že původní záměr hovořil o tom, že kontaktní místa pro bydlení budou plošně po celé České republice v každé ORP (obci s rozšířenou působností – pozn. red.). S tím nesouhlasila zejména ODS, protože jí to přišlo jako přehnané ve vztahu k administrativní náročnosti a k finančním prostředkům.
Debatami jsme tedy dospěli k závěru, že použijeme nikoli plošné rozložení, ale rozložení podle takzvané mapy incidence. To znamená tam, kde je ten jev významný natolik, že potřebuje z našeho pohledu být řešen, jsou kontaktní místa povinně. Těch je ve výsledném čísle 115.
Zároveň je tam ale funkce opt-in, to znamená dobrovolná možnost dalších ORP se do systému zapojit s tím, že když se zapojí, získají i státní podporu.
Čtěte také
Neztratí tím ale zákon smysl, protože těch kontaktních míst nemusí být dost?
Já si myslím, že ne. V momentě, když jsou umístněna tam, kde jev bytové nouze má nějaký zásadní význam, tak tam místa jsou. Tím pádem pro lidi, kteří se v bytové nouzi ocitnou nebo jsou v jejím ohrožení, bude dostupné kontaktní místo v regionu.
‚Velká škoda‘
Sněmovna tento týden navrhla o polovinu zvýšit limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení. Transparency International je přesvědčena, že se tím posílí korupční prostředí. Vy ne?
Já jsem smutný z toho, jak to schvalování dopadlo. Samozřejmě je to zase norma, kterou jsem zdědil a potřeboval dotáhnout do zdárného konce. Nemám vůbec nic proti zvýšení limitů, protože se nevalorizovaly v průběhu existence toho zákona, přestože tady prokazatelně byla inflace, takže to zvýšení je v pořádku.
Čtěte také
Ale to druhé opatření, které bylo navrženo – aby u zakázek nad milion korun měl zadavatel povinnost zveřejnit pouze zprávu se základními identifikačními údaji o veřejné zakázce, nikoli žádné složité hodnocení –, to si myslím, že by nebylo žádné zvýšení administrativní náročnosti a zároveň by to zanechalo jasnou stopu k identifikaci. Je velká škoda, že to neprošlo.
Neprošlo to, protože k tomu kolegové a kolegyně zejména z klubu ODS, ale možná i dalších, měli výhradu, že to bude znamenat vyšší byrokracii a administrativní náročnost a že to je vlastně zbytné opatření. Ale já s nimi v tomhle nesouhlasím.
Co je technologický bypass stavebního řízení?
Technologický bypass znamená nápravu stavu, který tady trval od spuštění nové digitalizace stavebního řízení 1. července. Umožní napojit původní systém, který bohužel nebyl zcela funkční, stabilní ani průchodný, na stávající systémy, se kterými stavební úřady pracovaly před 1. červencem.
Nejdříve byl schválen legislativní bypass, který to řeší po legislativní stránce a teď 20. ledna byl spuštěn pilot toho technologického, který fakticky zařídí propojení. Tím pádem by se měl výrazně zlepšit komfort a rychlost fungování stavebních úřadů, byť neříkáme, že to je stav ideální, ale je to stav stabilní, průchodný a neomezující výstavbu a vydávání stavebních povolení nebo kolaudačních rozhodnutí.
Jak technologický bypass zatím funguje? Jakým způsobem má zákon o podpoře bydlení pomoci v boji proti obchodu s chudobou? A neměl by se stát zaměřit spíše na situaci na bytovém trhu, jak připomíná Hospodářská komora? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
‚Otevřela se cesta ke korupci.‘ Prošlo zvýšení limitů pro malé zakázky, transparentnost se ale neposílí
„Vládní koalice otevřela cestu korupci,“ reaguje protikorupční expert, podle něhož se tak mimo kontrolu veřejnosti dostanou tendry za skoro 23 miliard korun.
-
Ústecký stavební úřad testuje propojení původního a digitálního systému
Některé stavební úřady v Česku začaly testovat takzvaný technologický bypass stavebního řízení. Mohou tímto způsobem využívat původní a digitální systémy stavebního řízení.
-
Náměstek: Ministerstvo práce to stihne, z 95 procent bude do konce roku digitální. Za vládu nemluvím
Kvůli kritice nesplnění digitalizačních cílů odešli Piráti z vlády. Podle ředitele IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí Karla Trpkoše ale jeho ministerstvo tentokrát digitalizaci zvládá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka