Romské firmy na veřejné zakázky dosáhnou jen obtížně. Problémem je hlavně přílišná byrokracie

Martin Bajger, z ústecké společnosti Bajger s.r.o., prezentoval ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi negativa, na která v praxi naráží: „My se prezentujeme jako romská firma, máme kvalifikovaný romský personál. Máme autorizované techniky, stavbyvedoucí, našimi zaměstnanci jsou z 80 procent Romové. Věnujeme se pozemnímu stavitelství či dopravním stavbám. Vy jste zmiňoval asociace, které dělají udržovací práce, myslím si ale, že by bylo vhodné vytvořit i seznam romských firem, které se soustřeďují na kvalifikovanou práci - instalatéři, tesaři, truhláři. Jde o firmy, které známe ze svého okolí a jejich jediným problémem je to, že neumí dokonale zpracovat zadávací dokumentaci.”

Na setkání zazněly stížnosti romských podnikatelů ohledně komplikací v přístupu k veřejným zakázkám.

„Potřebovali bychom sdílenou kapacitu, kterou by mohlo využívat více firem, kterou bychom dokázali financovat a která by pomohla v rámci přípravy investiční dokumentace pro danou zakázku tak, aby na ni tyto firmy dosáhly.”

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si je pozice některých romských firem vědom.

Lucie Fuková a Marian Jurečka (vpravo)|foto:Iveta Demeterová, Český rozhlas

„Mě nepřekvapilo vlastně vůbec nic. Já se zástupci některých romských asociací i se zástupci romských podnikatelů komunikuji už od ledna 2014, kdy jsem byl jsem byl ještě resortním ministrem zemědělství. Tenkrát jsme vytvořili systém a spolupráci, díky které měly tyto firmy na povodí Lesů ČR možnost získávat regulérní zakázky. S problematikou jsem proto srozuměn, zároveň ale vím, že zdaleka ne všechny resorty k tomu podobně přistupují. Staví se zbytečné, byrokratické překážky, které firmy nejsou schopny splnit a nemají tak šanci se o zakázky ucházet.”

„Nejde o to vytvořit speciální zakázky jen pro Romy. Mohou se tyto firmy podporovat - takové, které jsou romské, nebo které Romy dlouhodobě zaměstnávají. Spíš je ale potřeba podpora v každém kraji ČR, protože práce je hodně,” dodává Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

Přes 20 let se romskému tématu vzdělávání v zaměstnávání věnuje i Jan Husák, ředitel zahraniční a humanitární sekce společnosti Romodrom.

„Romové jsou na vysokých pozicích, řídících pozicích, což v dřívějších dobách nebývalo. Jde o pozitivní posun a je vidět, že pokud Romové chtějí být zaměstnáni a věnují tomu čas a úsilí, dosahují výsledků.”