Evropská unie měla severočeským nemocnicím zaplatit předražené přístroje

Mnohamiliónový podvod, nebo jen jedno trochu nestandardní výběrové řízení? Dodávku nemocničních přístrojů do severočeských nemocnic řeší už i v Bruselu. Krajská zdravotní obnovuje vybavení svých nemocnic, podle bývalé zaměstnankyně však dodané zboží neodpovídá ceně 420 miliónů korun.

Kauza kolem nákupu přístrojů začala letos v lednu. Na zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje vystoupila místní dětská neuroložka Alena Dernerová. "Kritizovala jsem nákup jednoho rentgenologického přístroje, kde jednodetektorový rentgen stál stejně jako dvoudetektorový rentgen. Cena byla tehdy asi 12 miliónů korun," přiblížila lékařka.

Přístroj zakoupila akciová společnost Krajská zdravotní. Ta zastřešuje pět největších severočeských nemocnic - v Děčíně, Chomutově, Teplicích, Mostu a v Ústí nad Labem. Společnost dostala evropskou dotaci na obnovu nemocničních přístrojů ve všech těchto léčebných zařízeních a vypsala jedno velké výběrové řízení.

"Do výběrového řízení se přihlásila jedna firma, nicméně je třeba uvést, že zadávací dokumentaci si vyzvedlo celkem 14 firem. Přesněji řečeno nejednalo se o jednu firmu, ale o sdružení dvou firem, které uzavřely sdružení na tento kontrakt. Stejně mohly postupovat i ostatní firmy, protože zakázka byla zveřejněna v kontextu zákona o zadávání veřejných zakázek," říká mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra.

Podmínky pro mnohasetmiliónovou zakázku byly velmi tvrdé - minimálně půlmiliardový roční obrat a zkušenosti s nejméně čtvrtmiliardovou zakázkou. A cena pro vítězného soutěžitele, kterým se stal společný projekt firem Hospimed a Puro-klima, tomu odpovídala - 240 miliónů korun. Více než 92 procent měla Krajská zdravotní vyinkasovat z evropských fondů.

Promluva Dernerové však roztočila velký kolotoč šetření. "Díky svému vystoupení jsem se zkontaktovala s dalšími lidmi a začali jsme spolupracovat. Zjistili jsme, že předražení se netýká pouze jednoho přístroje. Z logiky věci vyplývá, že přístroj, který má jeden detektor, nemůže být tak drahý jako přístroj, který má detektory dva. Je to, jako byste kupovali jedno- a dvoumotorové letadlo za stejnou cenu. Všichni si řeknou, že jste hlupák. Avšak byla to jen kapička v moři, co se zjistilo poté, co jsme odhalili, že přístroje, které jsou zakupovány v rámci regionálních operačních programů do pěti nemocnic Krajské zdravotní, jsou asi o pětinu předražené," tvrdí dětská neuroložka, která krátce na to nemocnici opustila.

Dernerová upozorňuje minimálně na další tři přístroje, které jiné nemocnice v České republice získaly za výrazně nižší cenu. Například magnetická rezonance Siemens Avanti v nemocnici Na Homolce měla stát 25 miliónů korun. V Ústí nad Labem ovšem stála 48 miliónů.

Lékařka se s tímto poznatkem také obrátila na Transparency International a antimonopolní úřad. "Kvalifikační požadavky jsme neposoudili jako nepřiměřené. Tím pádem jsme neshledali důvody pro zahájení správního řízení," říká místopředseda antimonopolního úřadu Kamil Radulecký.

První instancí, která by měla prodej z evropských peněz prověřit, je Regionální rada soudržnosti. Ta má na starosti udělování a kontrolu grantů. V tomto případě však nemůže být úplně objektivní. V regionální radě zasedají i někteří členové představenstva holdingu Krajská zdravotní.

"Na regionální úrovni se nad možnými střety zájmů hodně zavírá oko. A nejsou to jenom nemocnice. Kraje jsou většinovým nebo alespoň častým žadatelem o peníze z regionálního programu, přitom v regionální radě zasedají právě krajští zastupitelé. Vůči tomu mám velké výhrady, protože o svých projektech si rozhodují sami žadatelé," dodala zástupkyně Transparency International.

Kauza může ohrozit celý regionální program

Od první kritiky předražení přístrojů v severočeských nemocnicích uplynulo už více než půl roku. Přesto dosud není jasné, kde je pravda. Kauza už dokonce opustila hranice České republiky, začal ji řešit Evropský úřad pro boj proti podvodům v Bruselu (OLAF.

Regionální rada pro soudržnost, která uděluje dotace, zatím evropský příspěvek nevyplatila. V současné době teprve probíhá administrace žádosti. "Úřad regionální rady v rámci administrace postupoval dle pravidel regionálního operačního programu Severozápad. Prověřoval tedy i způsob zadání veřejné zakázky a vyžádal si také podklady a odborný posudek k cenám zdravotnických přístrojů. Tyto podklady byly předány i ministerstvu financí," napsal v e-mailové korespondenci mluvčí rady Vojtěch Krump.

Probudily se však další kontrolní instituce. Podle informací Českého rozhlasu řeší v současné době dodávku na základě anonymního udání i kriminální policie Severočeského kraje. Podobně se chystá postupovat i ministerstvo financí. "Jako součást ministerstva financí, která má na starosti certifikaci evropských peněz, máme ve svých postupech povinnost veškeré mediální kauzy sledovat, shromažďovat informace a snažit se už dopředu posuzovat, jestli u těchto projektů došlo k porušení české nebo evropské legislativy," potvrdil ředitel odboru Národního fondu Jan Gregor.

Ministerstvo proto vyčkává, jak případ prošetří regionální rada. Nevylučuje však ani vlastní expertizu. "V případě dodávek takto složitých zařízení včetně navazujících služeb, to není v našich silách. Na to bychom zřejmě museli objednat nějakou externí expertizu," doplnil ředitel.

Vyšetřování ze strany Evropského úřadu pro boj proti podvodům v Bruselu je krok razantní. Prý ovšem především pro Čechy nikterak mimořádný. "Přesnou statistiku nemáme, nicméně u několika projektů vím, že OLAF šetří ať už veřejné zakázky, nebo jakékoliv další souvislosti. Trochu to vyplývá z toho, že český národ je národem stěžovatelů, takže mnoho kauz se dostane na úroveň evropských institucí právě z podnětů českých občanů nebo institucí," dodal Gregor.

Podle bývalé zaměstnankyně ministerstva pro místní rozvoj Věry Jourové, která dnes pracuje jako konzultantka žádostí o evropskou dotaci, by ovšem vyšetřování mohlo mít následky pro celý operační program. "Myslím si, že zároveň s tímto projektem budou šetřit regionální program a budou proklepávat, jestli má dostatečné kontrolní mechanismy na to, aby včas odhalil pokusy o podvod, pochybení nebo nedbalost. Operační program může být v ohrožení jako takový, jestli se zjistí, že takové mechanismy nemá," dodala.

Pokud je něco špatně, může mít případ až trestní následky

Stížností na předražený nákup zdravotnických přístrojů Krajskou zdravotní a.s. se začal zabývat Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). V jakém stadiu je prošetřování stížnosti? Zeptali jsme se mluvčího úřadu Jörga Wojahna.

"Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF případ převzal. Právě zkoumáme informace, které k němu máme. Jsme v první fázi šetření, kterou je vyhodnocení podkladů. Naše práce je rozložená do dvou částí. V té první posuzujeme získané informace a rozhodujeme, jestli zahájit skutečné vyšetřování."

Dá se odhadnout, jak dlouho bude trvat rozhodování, jestli zahájit skutečné vyšetřování, nebo ne?

"To je vždycky dost těžké říct. Záleží na konkrétním případu. Obyčejně to bývá otázka několika měsíců."

Čistě hypoteticky, jaké kroky může úřad OLAF podniknout nebo jaké sankce uložit?

"Pokud naše vyšetřování dojde k nějakému nálezu, tedy jestliže zjistíme něco nezákonného, může to mít až trestní následky. Někdo může skončit ve vězení. Není to ale náš úřad, který o tom rozhoduje. Nálezy v jednotlivých případech mohou uložit vrácení zneužitých peněz. K tomu se mohou přidat i další následky. Stává se ovšem velmi zřídka, že se konkrétní zemi zablokují velké částky z evropských fondů."

"Úřad OLAF je jen vyšetřovací orgán. Zkoumáme případ a vydáváme nález. Nejsme tím, kdo ukládá sankce, nebo kdo odebírá peníze. Je to Evropská komise, kdo vyplatil peníze a kdo je žádá zpět. To nemusí být osud tohoto případu. Mluvíme čistě teoreticky," vysvětluje Jörg Wojahn.

Už se ale stalo v případě Bulharska, že kvůli nesrovnalostem v hospodaření s evropskými penězi, ztratila tamní vláda přístup k prostředkům v některých evropských fondech. Wojahn nás však uklidňuje: "To se vůbec nedá srovnávat. Tady mluvíme o jednom specifickém případu v jedné konkrétní zemi. Máme naši zavedenou proceduru."

Romská rodina z Vítkova se bojí msty pravicových radikálů. Za dubnový žhářský útok už policie obvinila čtveřici mladíků, kteří skončili ve vazbě. Rodiče těžce popálené Natálky však mají stále obavy, že na ně komplicové zatčených znovu zaútočí. Proto před veřejností tají, kam se z provizorní ubytovny nastěhují. Nalaďte si v pondělí 7. září Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.