Opatření na omezení plastů navrhuje Evropská komise. „Všichni jsme viděli záběry moří zaplavených plasty. Když se udělala analýza, co se nachází v odpadu plovoucím v moři, bylo tam až 70 % jednorázových plastů. Výzkum se dělal na evropských plážích a v evropských mořích,“ popisuje situaci nezávislá senátorka Renata Chmelová.
Organizace Greenpeace upozorňuje na to, že do roku 2050 může být ve světových mořích víc plastu než ryb. Jen v Tichém oceánu pluje plastový ostrov větší než Německo, Španělsko a Francie dohromady. Odpad se dostává do těl ryb a ptáků, a tím do celého potravinového řetězce. Reaguje Česko dostatečně na ekologickou hrozbu? V pořadu Přes čáru odpovídá ředitel Odboru odpadů z Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart a vedoucí programu Odpady v Hnutí DUHA Ivo Kropáček.
Jaké typy jednorázových plastů se podařilo v moři najít? „Pokud mám být úplně konkrétní, týká se to plastových vatových tyčinek, plastových příborů, plastových talířů, brček, míchátek, tyček k balónkům, vlhčené ubrousky, hygienické vložky, tampony a balónky. A samozřejmě plastové lahve.“ Zakázány však budou jen ty výrobky, u kterých existuje ekologicky odbouratelná náhrada.
Proč tedy navrhovaný zákaz neobsahuje nejviditelnější zdroje znečištění plastem? Proč výbor nezakáže igelitové tašky, plastové kelímky a obaly? „Například plastové lahve jsou nejlepší produkt, který můžeme recyklovat a znovu používat,“ objasňuje Chmelová. „Zakázané výrobky nejsou vhodné na recyklaci, skončil by ve spalovnách nebo na skládkách.“
Je to jeden z prvních kroků. To, že nám narůstají odpady z plastů je fakt a dobrovolnými aktivitami nebo vlastní zodpovědností evidentně lidstvo produkci neomezí.
senátorka Renata Chmelová
Podléhá v oblasti ekologie Evropská komise tlakům lobby? „Téma sleduji již od projednávání Evropské komise. Projednávání se účastnily všechny naše státy, bylo to velmi intenzivní a nezaznamenala jsem jedinou námitku proti této připravované směrnici,“ ujišťuje senátorka.
Až 50 % plastového odpadu pochází z Asie
Jaké změny omezení přinesou? Evropská unie tvoří jen část znečišťovatelů a mezi největší znečišťovatele rozhodně nepatří. U nás se vyrobí 19 % celosvětového plastu, v Asii je to 50 %, uvádí senátorka. „Když se podíváte na jednorázové plasty jako brčka, míchátka, nádobí, tak ty jsou přiváženy převážně z asijsko-pacifického regionu.“
Problém Evropy spočívá v tom, že umí dobře třídit, ale neumí zpracovávat odpad, který sami vyprodukujeme.
senátorka Renata Chmelová
„Až 70 % našeho odpadu vyvážíme do zemí třetího světa a tím se zbavujeme naší odpovědnosti za zhoršování životního prostředí. Doporučili jsme Evropské komisi, aby se vytvořila silná infrastruktura na zpracování svého odpadu. Můžeme být příkladem pro ostatní,“ doufá Chmelová.
