Evropa neumí zpracovávat vlastní odpad, až 70 % se vyváží do zemí třetího světa, říká senátorka Renata Chmelová

Plastová brčka, plastové kelímky nebo třeba plastové vatové tyčinky by mohly brzy zmizet z obchodů. Senátní výbor pro životní prostředí podpořil jejich zákaz, který navrhuje Brusel.

Opatření na omezení plastů navrhuje Evropská komise. „Všichni jsme viděli záběry moří zaplavených plasty. Když se udělala analýza, co se nachází v odpadu plovoucím v moři, bylo tam až 70 % jednorázových plastů. Výzkum se dělal na evropských plážích a v evropských mořích,“ popisuje situaci nezávislá senátorka Renata Chmelová.

Přes čáru: Plasty zahlcují světová moře. Proč v Česku nezálohujeme PET lahve?

Plastový odpad - plasty

Organizace Greenpeace upozorňuje na to, že do roku 2050 může být ve světových mořích víc plastu než ryb. Jen v Tichém oceánu pluje plastový ostrov větší než Německo, Španělsko a Francie dohromady. Odpad se dostává do těl ryb a ptáků, a tím do celého potravinového řetězce. Reaguje Česko dostatečně na ekologickou hrozbu? V pořadu Přes čáru odpovídá ředitel Odboru odpadů z Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart a vedoucí programu Odpady v Hnutí DUHA Ivo Kropáček.

Jaké typy jednorázových plastů se podařilo v moři najít? „Pokud mám být úplně konkrétní, týká se to plastových vatových tyčinek, plastových příborů, plastových talířů, brček, míchátek, tyček k balónkům, vlhčené ubrousky, hygienické vložky, tampony a balónky. A samozřejmě plastové lahve.“ Zakázány však budou jen ty výrobky, u kterých existuje ekologicky odbouratelná náhrada.

Proč tedy navrhovaný zákaz neobsahuje nejviditelnější zdroje znečištění plastem? Proč výbor nezakáže igelitové tašky, plastové kelímky a obaly? „Například plastové lahve jsou nejlepší produkt, který můžeme recyklovat a znovu používat,“ objasňuje Chmelová. „Zakázané výrobky nejsou vhodné na recyklaci, skončil by ve spalovnách nebo na skládkách.“

Je to jeden z prvních kroků. To, že nám narůstají odpady z plastů je fakt a dobrovolnými aktivitami nebo vlastní zodpovědností evidentně lidstvo produkci neomezí.
senátorka Renata Chmelová

Podléhá v oblasti ekologie Evropská komise tlakům lobby? „Téma sleduji již od projednávání Evropské komise. Projednávání se účastnily všechny naše státy, bylo to velmi intenzivní a nezaznamenala jsem jedinou námitku proti této připravované směrnici,“ ujišťuje senátorka.

Až 50 % plastového odpadu pochází z Asie

Jaké změny omezení přinesou? Evropská unie tvoří jen část znečišťovatelů a mezi největší znečišťovatele rozhodně nepatří. U nás se vyrobí 19 % celosvětového plastu, v Asii je to 50 %, uvádí senátorka. „Když se podíváte na jednorázové plasty jako brčka, míchátka, nádobí, tak ty jsou přiváženy převážně z asijsko-pacifického regionu.“

Problém Evropy spočívá v tom, že umí dobře třídit, ale neumí zpracovávat odpad, který sami vyprodukujeme.
senátorka Renata Chmelová

„Až 70 % našeho odpadu vyvážíme do zemí třetího světa a tím se zbavujeme naší odpovědnosti za zhoršování životního prostředí. Doporučili jsme Evropské komisi, aby se vytvořila silná infrastruktura na zpracování svého odpadu. Můžeme být příkladem pro ostatní,“ doufá Chmelová.