Přes čáru: Plasty zahlcují světová moře. Proč v Česku nezálohujeme PET lahve?

3. červenec 2018
Přes čáru

Organizace Greenpeace upozorňuje na to, že do roku 2050 může být ve světových mořích víc plastu než ryb. Jen v Tichém oceánu pluje plastový ostrov větší než Německo, Španělsko a Francie dohromady. Odpad se dostává do těl ryb a ptáků, a tím do celého potravinového řetězce. Reaguje Česko dostatečně na ekologickou hrozbu? V pořadu Přes čáru odpovídá ředitel Odboru odpadů z Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart a vedoucí programu Odpady v Hnutí DUHA Ivo Kropáček.

„Pokud to vezmeme z pohledu třídění odpadu a přístupu občanů, jak nakládat s odpadem, je Česko ekologickou zemí,“ soudí Jaromír Manhart. „V přírodě se přestává objevovat volně pohozený odpad, ubývá i černých skládek. V návaznosti na omezení distribuce plastových tašek v obchodech, které platí od začátku letošního roku, jde vidět, že se jejich počet razantně snížil. Nahradily se lépe recyklovatelnějšími, jako jsou ty papírové.“

V Česku se ročně produkuje kolem 5 a půl milionu tun komunálního odpadu. Z toho je 38 % recyklováno, 12 % se spaluje a vzniká tím energie a zhruba 45 % se ukládá na skládkách. Zbylých 5 % se likviduje jinak. „Ve srovnání se západními státy Evropy v recyklaci zaostáváme, v porovnání se středoevropskými a východoevropskými zeměmi jsme na tom poměrně dobře,“ hodnotí Manhart.

Podle Iva Kropáčka by se u nás měl podíl recyklace výrazně zvýšit. „My jsme po Ministerstvu životního prostředí požadovali, aby si dalo závazný cíl do roku 2020 recyklovat 50 % komunálního odpadu. Ministerstvo požadavky odmítlo a dalo si závazný cíl mnohem nižší.“ Recyklovat polovinu veškerého odpadu by byl podle Manharta problém. „V České republice není dostatečně nastavená legislativa, například výše skládkovacího poplatku. Do budoucna se ale recyklační cíle budou zvyšovat, a to i v návaznosti na nově připravovanou evropskou legislativu, která je dnes platná.“

Plastové láhve

Tvrdé evropské regulace?

Evropská komise navrhla zakázat jednorázové plastové výrobky, jako je nádobí, příbory nebo třeba brčka. V budoucnu by se tyto produkty měly vyrábět už jen z ekologičtějších materiálů. Komise chce tímto návrhem omezit znečišťování světových oceánů, kde dvě třetiny odpadu podle dostupných materiálů tvoří právě plasty. Ministerstvo životního prostředí podle slov Jaromíra Manharta předešlo evropské regulativě kampaní Dost bylo plastu. Státní správa uzavírá s restauracemi, občerstveními v nákupních centrech, kavárnami a fastfoody dobrovolné dohody a chce tak docílit toho, aby zákazníci měli možnost se plastového nádobí vzdát.

„Celá řada českých firem říká, že nechce jít jako ovce za evropskou tvrdou legislativou a chtěla udělat něco dobrovolně. Tyto společnosti mají už dnes jakýsi vztah k životnímu prostředí. My tyto firmy propagujeme,“ vysvětluje důvod založení kampaně Manhart. Dohoda s podnikateli ale není právně vymahatelná.

Kdy bude v mořích víc plastu než ryb?

Igelitka - igelitová taška - znečištění moře

Ve světových mořích a oceánech je nashromážděno odhadem asi 150 milionů tun plastů. Každý rok přibude dalších 5–13 milionů tun. Do roku 2050 v nich má být více plastu než ryb. Odkud se všechen odpad do moří dostává?

„Já v tom evropském návrhu nevidím tak velkou regulaci, jaké se Ministerstvo životního prostředí obává,“ tvrdí Kropáček z Hnutí DUHA. „Co je za regulaci na tom, že výrobci plastových lahví budou třídit 90 % svých lahví? Když máte vratnou skleněnou lahev od piva, tak ta se vrací z 97 %. Toto je spíš srovnání podmínek. Co se týče finanční zodpovědnosti výrobců – co je na tom za hroznou regulaci, když výrobci produktů, které se objevují na plážích, budou muset mít zodpovědnost za to, aby to vytřídili? To je přeci v pořádku.“

„Celá řada členských států směrnici vítá, ale na druhou stranu vnímá regulace jako velmi omezující,“ reaguje Manhart. „Je to velmi tvrdá regulativa pro průmysl. Je tam šest bodů, týkají se toho, jakým způsobem buď úplně zakázat, nebo částečně omezit některé jednorázové plastové výrobky, povinnosti je označovat, povinnosti je stahovat z trhu v případě jejich použití, starání se o úklid a informovanost občanů.“

Byla by taková regulace účinná? Poslechněte si celý pořad.

autor: Filip Titlbach
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.