Eva Romancovová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Budete mít odvahu dát razítko dezinformace i na oficiální prohlášení politiků?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Možná, že bych vás rovnou chytla za slovo s tím razítkem. My samozřejmě nedáváme razítko. Ty formy, které jsme zatím zkoušeli na Twitteru, to jsou takové jako zkoušky toho, jak bude vypadat, jak budou vypadat naše výstupy. Nicméně...

Čtěte také

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Jedna věc je forma, ale jestli budete tedy sledovat...

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Ano. Nicméně ano, už jsem to vlastně několikrát, několikrát zmínila, pokud dojde k tomu, že i nějaký politický představitel bude šířit dezinformaci, kterou vyhodnotíme jako nebezpečnou pro vnitřní bezpečnost státu, pak se k ní samozřejmě vyjádříme, pokud k ní budeme mít dostatečná fakta, která ji budou moci okomentovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že vy nedáte jakoby nápis nebo razítko na tu informaci, která se objeví třeba na sociální síti toho daného politika, ale na svém účtu řeknete, že tato informace, která zazněla, je dezinformace?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Ano. Možná už opusťme ta razítka. My skutečně budeme dělat to, že bez ohledu na původ té dezinformace, bez ohledu na zdroj té dezinformace na informaci budeme reagovat. To znamená, nebudeme komentovat ani toho původce ani toho případně politika, který, který tu dezinformaci šíří, budeme komentovat skutečně čistě tu informaci a budeme k ní uvádět fakta, která má ministerstvo vnitra k dispozici.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Budete sledovat konkrétně i Miloše Zemana nebo tweety jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Já vždycky vysvětluji, že my nebudeme sledovat konkrétně, že bychom se chtěli zacílit na nějaké lidi, my budeme sledovat šíření dezinformací. To znamená, že pokud se nám v hledáčku dezinformace objeví třeba na profilu nějakého politika, tak na ni zareagujeme.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tak já vám dám konkrétní příklad. Jiří Ovčáček vaše centrum na Twitteru nazývá zkratkou ČÚTI, což byl komunistický úřad pro cenzuru tisku. A v minulých dnech si pan Ovčáček dokonce založil i samostatný účet na Twitteru, na němž chce, jak píše politicky nekorektně reagovat na vaši činnost. Jedna z prvních jeho zpráv je, že má důkaz o vašem propojení s think-tankem Evropské hodnoty, přitom cituje falešný facebookový účet, který vašemu centru nepatří. Je to šíření dezinformace?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Ano, to je šíření dezinformace, nicméně na internetu najdete dezinformací tolik, že kdybyste chtěla reagovat na všechny, tak nebudete dělat celý den vůbec nic jiného. Dezinformace, na kterou my chceme reagovat, musí mít nějaký velmi závažný nebo dlouhodobý vliv na bezpečnost státu. To znamená, že například útok na Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které teďka je vidíme víceméně na denní bázi, nepovažujeme za něco, co by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Útok na jeden z odborů ministerstva vnitra asi není natolik závažná věc, abychom na ni museli pravidelně reagovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tak dám další příklad. Třeba poslanec Zdeněk Soukup za hnutí ANO si založil Platformu na obranu evropské kultury a jejích hodnot. Loni v srpnu třeba řekl, že má za cíl zprostředkovávat informace, mimo jiné toho druhu, že imigranti z muslimských zemí k nám nepřicházejí se integrovat ale vnutit nám svoji kulturu a svůj právní systém a že je to vidět třeba ve Francii, protože je to napůl muslimská země. Je tohle práce pro vás nebo ne?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Je to určitě práce, kterou musíme monitorovat. Je to něco, o čem musíme mít povědomost, co musíme dlouhodobě analyzovat. Nicméně to, zda na takovou informaci reagovat nebo nereagovat, je vždycky výsledkem vyhodnocení toho, zda jednak na takovou informaci můžeme reagovat fakty, protože na názory nemůžeme reagovat. Není možné říct, že nějaký názor není legitimní, názory většinou bývají legitimní, ať jsou jakékoliv. Pouze pokud překročí nějaké hranice trestního práva, může se stát, že by legitimní nebyly. Nicméně jestli musíme udělat na základě vyhodnocení znění toho, co vy jste uvedla, to znamená, musíme se podívat přesně na citaci, musíme zjistit, jestli odpovídá statistikám, neodpovídá statistkám a následně vyhodnotit, jestli to může pro třeba českou veřejnost natolik široký potenciál pro nějaké ohrožení bezpečnosti nebo veřejného pořádku, aby stálo za to na to reagovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A typově ohrožují informace, že imigranti nám sem přicházejí vnutit svoji kulturu a svůj právní systém? Ohrožuje to českou demokracii?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Ano. Máte pravdu, že dezinformace, které se týkají zejména migrantů a migrační vlny, mohou typově velice silně ohrozit vnitřní bezpečnost, protože mohou vést k radikalizaci veřejnosti. Mohou vést k různým názorům, které jsou extremistické. A pokud jsou zcela zavádějící, lživé nebo mylné, pak mohou tento, tuto, tento důsledek vyvolat. Nicméně to je vždycky na vyhodnocení. Záleží na tom, jak moc je ta informace sdílená, jak moc je závažná, kdo ji šíří, zda je to třeba nějaký web, který nemá velkou sledovanost nebo zda se jedná o média, která jsou sledovaná velmi intenzivně, zda jde o význačnou osobnost, která takovou věc opakuje pravidelně. Takže tam je mnoho aspektů, které je potřeba vyhodnocovat, pokud chcete dospět k tomu, zda ta informace může nebo nemůže mít vliv na bezpečnost státu a jak říkám, vždycky je potřeba zvažovat, jestli k ní máme fakta, která chceme uvést. My nebudeme reagovat na názor.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsou dezinformace. Ale jak už jste dříve říkala, to není asi jediná náplň vašeho týmu. Dá se úplně jednoduše říct, čím vším se vaše centrum vlastně má zabývat? Já už jsem zaznamenala, že jste řekla, že výstupy vaší skupiny se mají týkat extremismu, radikalizace společnosti, shromažďovacího práva, ale i ochrany voleb a jejího, jejich řádného průběhu. Já si pod tím vlastně nepředstavím nic konkrétního, co to má znamenat, tedy jaké ty výstupy vlastně mají být?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Pokusím se to vysvětlit. Centrum nevzniklo proto, že by se ministr vnitra rozhodl, že takové centrum chce nebo že by si pár úředníků vymyslelo, že je potřeba zařídit si nové, nové oddělení. Centrum vzniklo proto, že Audit národní bezpečnosti víceméně asi ve čtyřech kapitolách konstatoval, že bezpečnostní situace se proměnila a že dezinformační kampaně a jiné formy hybridních hrozeb ohrožují bezpečnost našeho státu. Shodují se na tom bezpečnostní služby, bezpečnostní složky, zpravodajské služby, policie, NBÚ, vlastně celá bezpečnostní komunita se na této informaci shoduje a Audit národní bezpečnosti přišel s tím, že proti těmto hybridním hrozbám ve všech oblastech vlastně veřejného života je potřeba, aby stát přijímal opatření. Vznik toho centra je jedním z těch opatření a ta opatření by měla být do budoucna systémová. Ministerstvo vnitra s tím začíná.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte. A pojďme si konkrétně říct, co třeba budete dělat, pokud jde o shromažďovací právo. Nebo ochranu voleb.

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Já bych se, já bych se k tomu dostala. Co chci říct, je, že hybridní hrozby nejsou jenom dezinformace. Hybridní hrozby mohou být zneužívání buďto debat nebo různých institutů nebo různých procesů v našem státě, mohou to být kybernetické útoky a v tom nejrizikovějším slova smyslu to mohou být i vojenské útoky. Ať už ve smyslu těch neoznačených vojů anebo i potom samozřejmě vojenský útok, který je jako vyhlášený a oficiálně uznaný. A ministerstvo vnitra má ve svém portfoliu gescí velice širokou škálu činností. To, co jste jmenovala, můžu doplnit ještě třeba tím, že máme regulaci držení zbraní a střeliva, máme tam právě i ty volby ale i to shromažďovací právo. A pokud právě třeba ve shromažďovacím právu dojde k nějakým incidentům, a může to být tak, že je shromažďovací právo k něčemu zneužíváno nebo naopak je na shromažďovací právo někoho útočeno, tak ministerstvo vnitra jako gestor toho tématu má povinnost to vyhodnotit a má povinnost zjišťovat, jestli legislativní úprava je dostatečná, jestli opatření, která přijímá policie, jsou dostatečná.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, takže konkrétní příklad úplně. Tady byla velká diskuse o šibenicích na třeba na jedné demonstraci nebo další takovéto věci, tak to je práce pro vás, že vy budete zkoumat, jestli je dostatečně legislativně upraveno, jestli mohou být šibenice nebo ne, které měly být pro vládu?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Ano. Zrovna, když uvádíte šibenice, tak to by byl klasický případ, kde by centrum jistě ve spolupráci s dalšími odbory nebo odděleními ministerstva vnitra zkoumalo víceméně zejména, protože reakce policie je samozřejmě okamžitá na místě, tam nemůže centrum něco jako říkat, že má policie něco dělat nebo ne, ale zejména potom výstupy strategické komunikace, jak takovou situaci vyhodnotit a komentovat, a to by třeba nabídlo ministrovi vnitra nebo některým vyšším úředníkům ministerstva k reakci. A potom dále vyhodnocovat, třeba jestli postup policie je v takové věci správný, jestli metodika pro policisty je správná a ministerstvo vnitra má další útvary, které se zabývají činností, která vlastně má toto na starosti, tu odpovědnost ministerstva vnitra za toto nemůžeme popřít a centrum by vyhodnocovalo třeba i na základě monitoringu veřejné debaty, co je a není potřeba v takové věci dělat dál, jestli ta opatření, která přijímá státní správa, jsou dostatečná, jestli legislativa je dostatečná. To se samozřejmě vyhodnocuje ve spolupráci s právními odbory.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla jste na základě veřejné debaty, to je vlastně moje další otázka, jaké informace vůbec k mapování a zkoumání toho, co chcete dělat, budete mít k dispozici? Půjde tedy pouze o veřejné zdroje nebo budete nějakým způsobem spolupracovat s Národním bezpečnostním úřadem nebo s tajnými službami?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Centrum má za úkol vyhodnocovat vlastně hrozbu terorismu a všechny další projevy hybridních hrozeb zároveň s informačními nebo s dezinformačními kampaněmi. To znamená, že centrum bude, pokud se týká reakcí navenek, které bude dávat veřejnosti, bude vycházet z otevřených zdrojů, nicméně pro svou další práci, a to chci tady zdůraznit, že ty reakce na ty, na ty, na ty veřejné debaty nebo reakce na dezinformace by měly být tak asi 10, možná 5 % činnosti našeho centra. Ty další, další úkoly, které má centrum, tam bude samozřejmě vyhodnocovat situaci, tak jak to dělá i dnes ministerstvo vnitra, to znamená, ty zdroje budou různé. My máme různá hlášení od policie, dostáváme informace od zpravodajských služeb a centrum vlastně povede i tu práci směrem k různým koncepčním a strategickým materiálům a tam nemůžeme vycházet z veřejné debaty, tam ty zdroje, které ministerstvo vnitra má k dispozici, musí být odborné. Co se týká NBÚ, tak s NBÚ samozřejmě spolupracujeme již dnes, ale otázka kybernetické bezpečnosti je jejich gesce, takže tam my nemáme možnost to komentovat. Nicméně od nich přijímáme poznatky, jim předává poznatky a na úrovni vlastně takové té ústřední koordinace, která se chystá při Úřadu vlády, předpokládáme, že se vlastně tohleto sdílení poznatků rozšíří ještě o další subjekty.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A s Bezpečnostní informační službou budete také v kontaktu?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
My s ní už v kontaktu jsme. Ministerstvo vnitra...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A na to má těch vašich 20 lidí oprávnění?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
To není ale tak, že by našich 20 lidí chodilo na Bezpečnostní informační službu a vyzvídalo od jejích příslušníků nějaké, nějaké informace.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak tedy?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Bezpečnostní informační služba nám poskytuje informace, které považuje za nutné, aby je ministerstvo vnitra mělo k dispozici. A ten, kdo má oprávnění se s nimi seznamovat, což znamená, že musí být prověřen, musí mít určitý stupeň prověrky, většinou nebo na T nebo D, tak...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsou ti vaši lidé?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Oni ti, kteří nastupují na centrum, si budou muset všichni udělat prověrku na stupeň T, nicméně samozřejmě ji všichni nemají. Někteří naši nováčci zatím neměli možnost si tu prověrku udělat. To je docela dlouhý proces. Ale ten, kdo pro svou práci tu informaci od Bezpečnostní informační služby potřebuje a tu prověrku má, tak pokud BIS tu informaci poskytne, no tak samozřejmě se s ní seznámí, když ji ke své práci potřebuje.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem 20 minut Radiožurnálu je stále Eva Romancovová, koordinátorka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. My jsme tady narazily už nebo když jsem dávala ty konkrétní příklady, tak jsem mluvila o Facebooku. Vy jste řekli, že budete vlastně sdělovat ty informace pouze na Twitteru. Proč nejste na Facebooku?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Zatím to bylo z důvodů kapacitních, protože zatím centrum nebylo naplněno personálně a vznikalo. V současné době se domníváme, a bude to samozřejmě předmětem dalšího vyhodnocení, že naše role vzhledem k tomu, že ta práce s tím reagovat na nějakou dezinformaci a poskytovat informace veřejnosti, je minimum té práce, takže naše role je spíše spolupráce s médii a snaha dosáhnout toho, aby tradiční, důvěryhodná média šířila naše výstupy. K tomu se domníváme, že je Twitter vlastně praktičtější, protože Facebook je mnohem, možná by se dalo říct, lidovější sociální síť, která je velice silně sledovaná a debaty na ní jsou mnohem...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, ale není to trochu kontraproduktivní, když budete vlastně šířit ty vaše výstupy přes tradiční média, kterým právě ti lidé, kteří mají tendenci těm dezinformacím propadat, považují za nevěrohodné zdroje a vyhledávají si ty informace právě na různých pochybných webech?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Já úplně nevylučuju, že se tadle, tadle politika změní. Já nedokážu říct, že je tohleto úplně napevno finální, definitivní rozhodnutí. Nesmíte zapomenout, že centrum vzniklo před dvěma dny, takže je to něco, co patrně bude podléhat ještě dalšímu vývoji. Nicméně co je potřeba říct, v současnosti jiný oficiální kanál než Twitter není. Takže kdykoli byste viděli na Facebooku nějaký jiný profil, který se tváří jako profil centra...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Vy už máte dokonce dva falešné profily na Facebooku, což možná je další důvod pro to udělat si opravdu ten oficiální.

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Jak říkám, nemohu to úplně do budoucna vyloučit, nicméně v současnosti máme pouze twitterový účet a na tom budeme sdělovat veřejnosti to, co si myslíme, že je potřeba, aby se, aby se z hlediska gesce ministerstva vnitra dověděla. A jak říkám, stále vnímáme tu potřebu komunikovat s veřejností, nicméně nejsme, státní správa není úplně běžný komunikátor s veřejností. To, že by nějaké oddělení ministerstva komunikovalo s veřejností, není úplně standardní metoda práce. V tomhle směru chceme, aby se státní správa poněkud vyvinula. Nicméně nesmíme to dělat neuváženě, musíme ty kroky dělat postupně, nesmíme to lidově řečeno zvorat a zrovna Facebook je platforma, kde ty debaty jsou docela divoké a kde je možná trošku komplikovanější pro státního úředníka se pohybovat, proto zatím spoléháme i na tu pomoc těch tradičních médií, které, které budou naše informace šířit.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Mimochodem co tomu říkáte, že máte už 2 facebookové profily? To musí někdo zřejmě dělat profesionálně, ne? Nebo dá se něco takového dělat ve volném čase?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Já takovou informaci nemám, zda to někdo dělá profesionálně.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Budete se tím zabývat?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Tak pokud bude možnost k tomu něco zjistit, tak určitě to pro nás bude velice, velice zajímavý poznatek. Nicméně já myslím, že to je jasný důkaz toho, že dezinformační kampaně v této společnosti jsou, část společnosti jistě ovládají a jako víc k tomu vlastně není co říct. Je to potvrzení toho, že naše práce je potřebná.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je důležitá otázka, je, jaký efekt vlastně to vaše centrum bude mít? Nemáte nebo jak jste zvažovali vlastně tu obavu, že v momentě, kdy je to pod vnitrem, které vede politik z ČSSD, že vlastně lidé, kteří mají tu tendenci, jak už jsem říkala, propagandě nebo různým hoaxům propadat, tak jak pro ně bude důvěryhodné vaše centrum, které vlastně je pod ministerstvem vnitra, které je součástí oficiální politiky státu?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Tak je potřeba říct, že samozřejmě je celkem projev zdravého rozumu pochybovat o tom, že zrovna ministerstvo vnitra je úřad, který by dokázal hájit demokracii, protože česká společnost má různé zkušenosti, i třeba historické. Nicméně doufáme, že tuto otázku vyřeší práce centra. Veřejnost, když bude možnost seznámit se s větším množstvím výstupů, které z našeho centra budou vycházet, tak jistě bude mít možnost i zhodnotit, jestli je nebo není objektivní ten výstup. Nicméně chci říct, že nejsme jediný stát v Evropě, který takové centrum zřídilo, zřídily. A je potřeba říct, že ve většině, ve většině těch států je to na silových resortech. Velice často se jedná o ministerstvo obrany, protože se třeba vyhodnotí, že ta hrozba je více z vojenského, z vojenského hlediska nutné vyhodnocovat. Často to bývají ministerstva zahraničních věcí, která právě se snaží i směrem navenek třeba ukazovat stav situace v daném státě a snaží se, snaží se získávat spojence. Ta naše úvaha byla vedena tím, že ministerstvo vnitra je skutečně gestorem těch vnitřních problematik. Když si vzpomenete na to, jaké jste vyjmenovávala agendy, to znamená terorismus, extremismus, držení zbraní, shromažďovací právo, volby, to jsou všechno gesce ministerstva vnitra a ministerstvo vnitra má i z kompetenčního zákona povinnost veřejnost informovat o tom, jaké poznatky vlastně vývoje třeba i ve společenské oblasti v těch svých, v těch svých gescích má. A pokud dochází k tomu, že je společnost ohrožena panikou, poplašnými zprávami nebo lží, která je vyvratitelná fakty, které má státní správa k dispozici, a státní správa má i dispozici samozřejmě jiná fakta, než jaká třeba může mít nezisková organizace, pak je povinnost státu na to reagovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
To je moje další otázka. Protože vy jste uváděla i příklad, že je to i v jiných zemích, ale v jiných zemích nejvíce asi dělají tuto práci nevládní organizace. A nejenom v jiných zemích ale i v České republice samozřejmě, ať už jsou to třeba Evropské hodnoty a jejich program Kremlin Watch nebo Demagog.cz, Hoax.cz. Na Ukrajině existuje server StopFake News. Není toto ta důvěryhodnější cesta pro lidi, které, kteří nevědí, co je dezinformace, co je pravda než centrum při, spadající pod ministra vnitra?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Ale to je právě ten důvod, proč my nechceme jejich práci nahrazovat. My doufáme a jsme samozřejmě velice rádi, že neziskové organizace, občanská společnost se tématem zabývá, že ta diskuse probíhá a jsme rádi, že tady existují organizace, které upozorňují pravidelně na dezinformace, třeba i spekulují o těch názorech, což například Demagog nedělá, ale některé další mohou. My se chceme čistě zaměřit na to, kde uvidíme hrozbu pro vnitřní bezpečnost, to znamená šíření poplašné zprávy, šíření paniky, například informace, které vznikají po teroristických útocích v zahraničí mohou být v České republice velice intenzivně vnímány, ačkoli veřejnosti, mohou části veřejnosti připadat jako nesmysly, tak jiná část veřejnosti je vnímá jako velice pravdivé a velmi nebezpečné. A tam vidíme naši roli. To znamená tam, kde máme fakta, která můžeme uvést, které souvisí s tou dezinformací nebo ji přímo vyvracejí, tam je chceme uvést, aby veřejnost věděla, že stát má k dané věci informaci a tu informaci veřejnosti poskytuje. Ale ta činnost bude menšinová.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem 20 minut Radiožurnálu je stále Eva Romancovová, koordinátorka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Jsme na tom podle vás hůř jako národ v náchylnosti k uvěření propagandě než třeba jiné země Evropy?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
To se dá asi velmi těžko odhadnout, protože nějaké pravidelné výzkumy veřejného mínění, které by na toto téma probíhaly, se vlastně nedělají. Na druhou stranu je potřeba přiznat, že česká veřejnost je náchylná věřit dezinformacím. Jestli je to víc nebo míň než v zahraničí...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte si, že to může být třeba tím, že neumíme cizí jazyky na rozdíl od třeba severských zemí Evropy?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
To se neodvažuji, nedovažuji spekulovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemáme tolik zdrojů.

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Neodvažuju se spekulovat. Může to tím být ale nevím, jestli to je ten pravý důvod.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
No a z čeho vycházíte, když si myslíte, že jsme náchylnější?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Česká veřejnost má určitou tendenci mít třeba nějaké negativnější postoje k Americe nebo k NATO nebo k západu obecně. Je tady velice euroskeptická nálada, jako velice nadstandardně, když to porovnáte s jinými evropskými zeměmi. Z toho vycházím. Proč to tak je, to si netroufám odhadovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Sledujete případ hackerských útoků ve Spojených státech a o tom, že se vlastně mluví o tom, že v Německu budou volby a je tam velká obava, že také vlastně k něčemu takovému může dojít. V České republice samozřejmě jsme ve volebním roce. Máte obavy, že tady také dojde k takovýmto útokům před volbami?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Tak samozřejmě téma útoků na volby v zahraničí sledujeme velice intenzivně a právě vycházíme z toho i při našich přípravách na ochranu voleb, protože bylo by úplně naivní se domnívat, že něco, čemu čelí západní státy v současné době, zjevně už potvrzeně, americké zpravodajské služby o tom už budou vydávat teďko nějakou podrobnější zprávu, německé zpravodajské služby vydaly informaci o tom, že se toho obávají, že to riziko je velice intenzivní, takže spolupracujeme samozřejmě na tom v rámci státní správy, abychom ty různé scénáře, které by mohly připadat v úvahu v případě útoků na voleb, abychom prověřili, abychom prověřili, zda je naše, zda jsou naše protiopatření efektivní, zda je legislativa dostatečná. Modelujeme různé scénáře útoků na volby a zkoumáme, jak se s tím stát je schopen vypořádat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovolte mi na závěr jednu otázku. Prezident Zeman řekl v jednom rozhovoru, že vaše centrum povede totální blb. Prosím vás, kdo to je?

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
No, vzhledem k tomu, že ještě, pokud mám úplně nejpřesnější informace, ještě nebylo stanoveno, kdo centrum povede, protože výběrové řízení zatím nebylo uzavřeno, tak nevím. Pan prezident měl patrně na mysli někoho konkrétního, mohla jsem to být třeba já. Ale to opravdu nevím.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ví víc než my. Děkuji vám za rozhovor. Hostem 20 minut Radiožurnálu dnes byla Eva Romancovová, koordinátorka Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Na shledanou.

Eva ROMANCOVOVÁ, koordinátorka, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
--------------------
Já děkuji. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.