"Esenbáci" v české justici

Tři soudci a 15 státních zástupců, to je přesný počet absolventů Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, kteří proklouzli skulinou, když zákonodárci připravovali nové zákony o soudech a státním zastupitelství. Obě normy začaly platit počátkem roku 2002, říká mluvčí Ministerstva spravedlnosti, Petr Dimun.

Petr Dimun: Do roku 2002 platil jak v případě soudů, tak státní zastupitelství, zákon, který umožňoval absolventu Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti stát se soudcem a nebo státním zástupcem. Od roku 2002 došlo ke změně a tato vysoká škola už se nepovažovala za dostatečné právní vzdělání, které opravňuje pro to, aby se člověk mohl stát státním zástupcem a nebo soudcem.

Takže od této doby se už žádný policejní právník do justice přihlásit nemůže. Ledaže by absolvoval civilní fakultu. A co oněch 18, kteří nastoupili v době, kdy zmiňovaná zákonná úprava neexistovala. Splnění předpokladů pro povolání žalobce nebo soudce po nich nikdo zpětně požadovat nemůže, natolik jsou zákony sofistikovaně zpracovány. Celá věc má ovšem mnohem absurdnější pozadí, než by se zdálo. Zatímco soudcem a státním zástupcem se absolvent policejních práv mohl, advokátem podle mluvčí České advokátní komory, Ivy Chaloupkové, nikoliv.

Iva Chaloupková: Takový výklad zákona nám potvrdil i nález Ústavního soudu, kdy se právě jeden z absolventů vysoké školy SNB soudil s komorou o to, zda může být zapsán na seznam nebo nemůže.

Stínového ministra spravedlnosti ODS, Jiřího Pospíšila, informace Radiožurnálu šokovaly.

Jiří Pospíšil: Mě to připadá velmi tristní, zvláště pokud by tyto lidé vstoupili do justice až po roce 89. To znamená, kdyby vstoupili do justice až poté, co proběhli ony prověrky v roce 90 až 92. Pokud někdo takový nemůže činit v advokacii, o to více by někdo takový neměl rozhodovat o osudech lidí a to jak při trestním řízení, tak při řízení civilním.

Také někdejší disident, Jiří Gruntorád, který má s absolventy policejní školy hojné zkušenosti, byl informace Radiožurnálu nemile překvapen.

Jiří Gruntorád: No tak, já z toho samozřejmě žádnou radost nemám. Já si myslím, že by na těch místech být neměli.

Naproti tomu předseda Soudcovské unie, Jaromír Jirsa, tvrdí, že soudci jsou pravidelně přezkušováni, takže by podle něj absolventi školy Sboru národní bezpečnosti neměli být justici na překážku.

Jaromír Jirsa: Tři soudci z 3 tisíc, i když mají podobně vzdělání, tak snad nemohou v této naší demokracii ohrozit výkon spravedlnosti. A je otázka, zdali vůbec dosažené vzdělání je tím hlavním, co ovlivňuje výkon soudcovského mandátu.

Ministerstvo spravedlnosti nemůže proti osmnáctce policejních právníků učinit zřejmě už nic. Otázkou také je, zda by vůbec chtělo, v justici totiž působí stále dost lidí, kteří rozhodovali i v politicky podbarvených procesech. Ministerstvo odmítá sdělit jména absolventů policejních práv s tím, že jde o osobní údaje. Podle mluvčího resortu, Petra Dimuna, byli soudci z řad absolventů usazeni na nejnižší soudní instance, 2 na Obvodní soud v Ústí nad Labem, třetí soudí v Lounech. Tři žalobci už ale pracují ve vyšší pozici na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem a 1 dokonce na Vrchním státním zastupitelství v Praze. Zbylých 11 je roztroušeno po republice.

Petr Dimun: Ten člověk neporušuje zákon, nemůže být tedy s ním rozvázán pracovní poměr, pokud samozřejmě nějakým způsobem nepochybí, nedostane se jeho věc ke kárnému řízení a kárný senát o tom nerozhodne, o tom, že ten člověk tady už nemůže pracovat jako státní zástupce.

Říká Petr Dimun. Na závěr si uveďme některá fakta o vysoké škole Sboru národní bezpečnosti. Existovala od roku 1974 do roku 1990. Studium bylo 4leté, asi polovina posluchačů studovala v denním studiu, 2. polovina při výkonu služby. Počtem studentů patřila mezi středně velké vysoké školy. V roce 1990 škola zanikla, aby se později proměnila v dnešní Policejní akademii. Pozdější rektor akademie a dnes ústavní soudce, Jan Musil, popisovat předchůdkyni akademie takto. Škola vznikla v prvních letech tak zvané normalizace a všechny nectnosti tohoto temného období se do ní promítly ve zvlášť koncentrované podobě nebo stovky výukových hodin byly věnovány disciplínám marxismu leninismu a ve výuce jiných předmětů bylo zastoupeno mnoho ideologického balastu. Horší bylo, že na škole byly vyučovány předměty, sloužící zcela nepokrytě represi namířené proti demokratické veřejnosti. Co dodat, snad už jen jeden poslední postřeh na závěr. Dokonce i v době Gorbačovovy perestrojky, ještě v roce 1988 byla v pražského lhoteckém areálu školy odhalena socha Felixe Edmundoviče Džeržinského, neblaze proslulého zakladatele sovětské tajné policie ČEKA.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.