Egyptská vláda připravila chudé křesťany o obživu

00283894.jpeg

Takzvaná prasečí chřipka způsobila ve světě paniku. Opatření proti šíření nemoci nabyla v různých zemích různých podob. Snad nejdrastičtější postup zvolil Egypt, kde se přitom žádný případ této nemoci zatím neobjevil. Egyptská vláda nařídila vybít všechna prasata na svém území. Chovatelé vepřů se proti vládnímu plánu bouří. Vydali jsme se do jedné chudé káhirské čtvrti, kde chov prasat představuje důležitý zdroj obživy.

Mluvit o vepřích v souvislosti s muslimskou zemí se může zdát zvláštní, protože islám, jak známo, konzumaci vepřového masa zakazuje. V Egyptě se přesto chová asi 350 tisíc prasat. Vepřové sice není typickou součástí egyptské kuchyně, ale místní asi desetimiliónová křesťanská menšina ho jí celkem běžně. Pro chovatele prasat tak představuje početnou klientelu.

V Káhiře můžete na čuníky narazit nepříliš daleko od historického centra v chudinské čtvrti zvané Zabbálín, neboli čtvrti popelářů. Ta se táhne v délce několika kilometrů, stísněná mezi rozlehlými hřbitovy a skalnatým útesem hory Muqattam. Většina jejích obyvatel má specifický zdroj obživy: živí se svozem odpadků, jejich tříděním a následným prodejem v podobě druhotných surovin. Na oslích povozech nebo dodávkami sem svážejí odpadky z celé Káhiry. V prašných a blátivých ulicích a dvorech svých domů pak hlavně ženy a děti ručně třídí hromady odpadků.

"Za metrák plastů dostane popelář tak 10 až 15 egyptských liber, ale ti, co plasty vykupují, je pak drtí a perou a prodají do továrny klidně za 300 i 500 liber za metrák. A podobně je to s jinými surovinami - sklem, papírem, kovy," vysvětluje mi Ádil, který tu žije už od vzniku popelářské čtvrti. Kuchyňské odpadky, jako jsou zbytky jídel nebo slupky od brambor, využívají popelářské rodiny právě k chovu prasat.

"Prase se živí na odpadcích, vyroste a rodina ho pak zabije a maso prodá a má tak další příjem. Výhoda je, že prasata mají hodně mláďat, a tak se dobře zpeněží," přiblížil Ádel a také mi vyprávěl o vzniku popelářské čtvrti.

"Prezident Násir řekl, že všichni popeláři v Káhiře musí odejít a žít za městem. To bylo v roce 1969 a tohle místo tehdy za městem bylo. Nebylo tu nic, stavěli jsme na divoko. Odvoz odpadků už tradičně souvisel s chovem prasat, a tak tuto práci dělali v Káhiře odedávna hlavně chudí křesťané. A tak je tomu i dnes. Muslimů je tady málo. Ve čtvrti popelářů žije 55 tisíc křesťanů a jen 11 tisíc muslimů," dodal.

V těchto dnech ale v popelářské čtvrti vládne napětí. Na začátku ulice vedoucí do nitra čtvrtě stojí několik policejních antonů a ozbrojení policisté mají na ústech roušku. Přestože se v Egyptě dosud žádný případ prasečí chřipky neobjevil, vláda preventivně nařídila zlikvidovat všechna prasata v zemi. Chudí popeláři se ale bránili a odmítali zvířata vydat. Došlo na útoky kameny a lahvemi a zatýkání. Nakonec ale úřední moc a policie zvítězila.

Ze dvorků domů se ozývá kvičení vyděšených čuníků. Majitelé je musí naložit na přivolaná auta a ta je odvážejí na jatka. "Vláda dává kompenzace. Za kus vám dají 100 liber, za malého vepříka dostanete 50 liber. To je nic! Rodina měla z prasat příjem třeba 5, 10 tisíc liber ročně, a teď nic," říká Ibráhím před svým řeznictvím v popelářské čtvrti.

Vládní nařízení o likvidaci prasat, které je podle mezinárodních organizací nesmyslné, tak připraví chudé rodiny o podstatný zdroj obživy. Za nemilosrdným postupem vlády je zřejmě špatná zkušenost s ptačí chřipkou, která si v Egyptě vyžádala už několik desítek obětí. Stejně tak je to ale ústupek islamistické opozici, která chov prasat v převážně muslimském Egyptě nelibě nese. Její zástupci v parlamentu přivítali plán na likvidaci zvířat s jásotem.