Edvard Sequens, energetický expert, o smyslu a výhodnosti dostavby JE Temelín

10. říjen 2012
Edvard Sequens

Z tendru na dostavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín byla vyřazena francouzská státní firma Areva. Její vedení se sice rozhodlo proti svému vyřazení podat protest, ale už teď jsou na místě důležité otázky. Může Česká republika ze soutěže dvou zájemců získat zajímavou cenu? Kdo vlastně konkrétně rozhoduje o tom, kdo v tendru zůstane a kdo ne? A je opravdu tím nejlepším energetickým tahem postavit v Česku další jaderné reaktory?

Odpovědi uslyšíte v příštích dvaceti minutách. Dnes je mým hostem Edvard Sequens energetický expert sdružení Calla. Dobré odpoledne, pane Sequensi.

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Byl jste překvapen tím rozhodnutím ČEZu, že jednu z firem, respektive firem a konsorcií ucházejících se o dostavbu Temelína, vyřadí?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Byl jsem překvapen, že k tomu vyřazení došlo již teď, že tam byly takové důvody, které vedly k zákonnému vyřazení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podle ČEZu, který sice podává opravdu velice málo informací k tomu důvodu vyřazení, ale podle ČEZu francouzská Areva nerespektovala ve své nabídce český atomový zákon. Dokážete si, při znalosti tohoto zákona, představit, v čem ho mohli nerespektovat?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Trochu mi chybí znalost přesně podmínek toho tendru, který není veřejný. Patrně tak, jak jsou ty kusé informace, které unikají po tom rozhodnutí, vyřazení Arevy, tak Areva nepřevzala na sebe zodpovědnost za transporty těch klíčových částí elektrárny, hlavně reaktoru a možná i dalších jaderných materiálů. To je asi jediný důvod, který si dokážu momentálně představit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podle zdroje z ČEZu, který citoval server idnes, také Areva negarantovala fixní cenu. Je ale otázka, když se člověk podívá po světě, jakým způsobem se staví v současné době jaderné elektrárny, jestli je vůbec u stavby bloku jaderné elektrárny možné takovou cenu garantovat?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
No, je to hodně obtížné. Areva po těch zkušenostech, které udělala ve Finsku, ale i doma ve Francii se zřejmě zalekla garantovat tu fixní cenu, protože tam došlo k výraznému prodražení obou zakázek. Ve Finsku je to už o více než dvojnásobek. Takže z tohoto hlediska bych pochopení pro Arevu měl, ale na druhou stranu, bylali to nepřekročitelná podmínka české strany, tak si nedovedu vůbec představit, proč to Areva nerespektovala.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu jeden z těch tří uchazečů se rozhodl, že z nějakého důvodu prostě nemůže garantovat fixní cenu té celé zakázky. Ti další dva možná ano, protože k jejich vyřazení doposud nedošlo. To znamená, že ve Westinghouse a Konsorcium MIR.1200 tu cenu budou garantovat. A teď je otázka, jestli jsou toho opravdu schopni, jestli v horizontu, řekněme, více než deseti let, budou schopní garantovat cenu toho, co budou pro Českou republiku dělat.

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Ano, ono bude velmi záležet, jak to v té smlouvě závěrečné potom s dodavatelem by vypadalo, zda tam budou nějaké podmínky, za kterých je možno tu fixní cenu nedodržet. To v této chvíli zatím se nedá úplně říci. Podívámeli se na ty zakázky, které jsou ve světě, které má Westinghouse, tak v Americe už u těch prvních reaktorů, které tam spustili po té dvacetileté prodlevě, dochází k prodražení. A to tak velkému, že se ten investor s dodavatelem bude momentálně i soudit. Co se týká ruské technologie, tak tam je to trošku obtížnější sledovat cenu na ruském trhu. Tam to není úplně relevantní pro ten evropský, ale můžeme se podívat na zakázku pro Belene v Bulharsku, nebo pro turecké Akkuyu. Pokud se podíváme na Akkuyu, tak tam vidíme momentální cenu nějakých 150 miliard korun, když si to přepočte za jeden reaktor, čili jako celkem výrazná, ale je tam jedna důležitá věc. Turecko není zapojeno do toho evropského trhu a je tam dohodnutá pevná, pevná cena, za kterou bude Turecko odebírat elektřinu z té elektrárny, kterou ty Rusové postaví. A ta je taky poměrně vysoká, ale pořád to není vůbec jako srovnatelné s podmínkami na českém středoevropském trhu. Když se podíváme na nabídku Arevy, tak já si myslím, že by nemohla být vůbec přijatá na konci toho procesu, na konci výběru tendru. Prostě protože by ČEZ na tu cenu neměl. Když se podíváme na tu nabídku, které má ve Velké Británii, kde chce stavě elektrárnu Hinkley Point, tak momentálně, když se to přepočte z liber, vychází, by vyšla cena Temelína, tedy dvou reaktorů, na nějakých 440 miliard korun. To je nepředstavitelně velká částka. Myslím si, že ČEZ by tyto investiční prostředky k dispozici neměl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a pak se na celou věc dá podívat ještě z jednoho úhlu. Vy už jste zmiňoval, že Areva, která poskytuje, nebo staví bloky v elektrárně ve finském Olkiluoto, tak samotná ta stavba má zhruba pět let zpoždění. Zhruba dvojnásobně se prodražuje, téměř stejný postup byl zaznamenán i ve francouzském Flamanville, zatímco dva reaktory stejného typu, které jsou stavěny v Číně, žádné zpoždění doposud nezaznamenávají. Co to znamená, že to prostě v Číně jde snadněji, že evropské, řekněme země, jsou svázány spoustou pravidel, které stavby zpožďují a zdražují?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Tak, já myslím, že ty analogie lze hledat i v jiných výrobcích čínských a evropských. Přece jenom požadavek na bezpečnost na ty přísné regule bezpečnosti bude v Evropě vyšší, než v Číně. To je asi jeden z důvodů. Je tam jiný asi přístup k řízení těch firem. Nedá se to ale úplně srovnávat. I Westinghouse staví v Číně a rád by vydával ty typy svých reaktorů, které tam staví za ty referenční pro Temelín, ale zase nejsou to úplně totožné typy a nejsou tam všechny bezpečnostní prvky tak, jak můžeme sledovat tu čínskou stavbu, jako by měly být nabízeny pro Česko.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Edvard Sequens, energetický expert sdružení Calla je dnes mým hostem. Francouzská Areva nabízela dva reaktory o výrazně vyšším výkonu, než dva její konkurenti, tedy Westinghouse a Konsorcium MIR.1200. Využil by se vůbec takový, řekněme, příval elektrické energie v České republice? Pokud by tak silné reaktory byly opravdu postaveny?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
No, právě to je jeden z těch problémů. I centralizovat takto velký zdroj do Temelína, kde už dneska jsou dva tisíce megawattů, tak plus k tomu 1650 krát 2, velký problém s přenosem z Temelína. Bude se stavět vedení, ať se tam postaví jakýkoliv reaktor, tak se bude muset postavit nové vedení napříč Vysočinou do Havlíčkova Brodu. To je osm miliard korun. Pokud by tam měly být reaktory /nesrozumitelné/, musely by se stavět další vedení do západních Čech, čili celkové investice nějakých 12,5 miliardy korun, které zaplatí spotřebitel v ceně elektřiny mimo tu investici do elektrárny. Čili jeden tento problém. Druhý problém je v celkové bilanci České republiky. My máme dneska vysoké exportní saldo. Vloni jsme vyvezli 17 terawatt hodin elektřiny. Jsme druhý po Francii v Evropě ve vývozu elektřiny a jsme na špičce v Evropě. A takové ty odůvodnění, že už 2015, 2020 přestaneme elektřinu vyvážet a budeme naopak závislí na dovozu, jsou postavené v podstatě na vodě. Všechny bilance, i ty, které má Ministerstvo průmyslu a obchodu, ty oficiální, hovoří o naší přebytkové bilanci v elektřině. Dlouho někam do roku 2030 nejméně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pardon, pane Sequensi, co je na tom principiálně špatného, že by se Česko prostě orientovalo na to být energetickým vývozcem, možná číslo jedna v Evropské unii?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
No, v tomto objemu to asi není úplně dobré, protože přece jenom všechny ty škody v případě jaderné energetiky, hlavně rizika s tím související, zůstávají na českém území. Máme ty, je to vlastně centralizovaná, vysoce centralizovaná energetika. Jsou to obrovské bloky na jednom místě. To je zrovna případ Temelína. A teda je poměrně v rozporu s tím, jak by mohla vypadat energetika budoucnosti a ta je hlavně založená na decentralizaci. Což znamená i větší bezpečnost dodávek elektřiny na konci. Ono to má více konotací. Já nevím, jestli tady dokážu úplně všechno vysvětlit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zkuste.

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Ale opravdu, jakoby stavímeli velké bloky, mámeli tady přebytek toho základního výkonu, který se dá velmi obtížně regulovat, což jsou ty elektrárny jaderné, tak vlastně ony vytlačují třeba z trhu ty obnovitelné. Fakticky, tou výrobou denní, kterou nemohu regulovat a zároveň tady vedle toho mám výrobu elektřiny ve zdrojích, které fungují podle toho, jestli slunce více svítí, nebo méně, nebo vítr fouká více nebo méně. Čili, nedají se tak dobře regulovat. A už dnes, už dnes vlastně to je limitní. Ten vysoký podíl jádra, které v Česku, relativně vysoký podíl jádra, které v české energetice máme, už je limitní pro to, kolik obnovitelných zdrojů do soustavy vlastně dokážeme absorbovat. A to není jenom z hlediska teda Česka, a teď se na to musíme podívat i z hlediska toho evropského trhu, kdy okolní státy jdou přesně opačným směrem než my, decentralizují.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, to, co vy jste popisoval, že je určitá vlastnost jaderných elektráren, to znamená, řekněme, ta stabilita nemožnost úplně, řekněme, nějaký základní výkon, regulovat, to se také dá přece pokládat za velkou výhodu, je to prostě stabilní energetický zdroj, který prostě jede, ač se v podstatě děje, co se děje.

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Ty samozřejmě soustavy budou potřeba i dlouho do budoucna, ale mámeli je opravdu takhle veliké, tak už to začíná být problém a dělá to vrásky na čele i energetikům. Těm, kteří řídí provoz soustavy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, z jakého důvodu tedy, podle vašeho názoru, vůbec je myšlen vážně ten záměr dostavit další dva bloky Temelína?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
To je, tady je vidět, že na to mnohem více tlačí česká vláda, než sám ČEZ. Konečně i výroční zpráva BIS za loňský rok ukazuje, že vlastně BISka sledovala i management ČEZu na kolik je ochotný, nebo neochotný řešit tu dostavbu. Je tady jeden zajímavý prvek, že vláda vlastně zrušila v lednu svoje původní usnesení a nenechali si zpracovat analýzu, dvě důležité analýzy. Ta jedna je právě dopad v případě vyřazení uchazečů o tendr na ty státy a zpět na Českou republiku. Tato analýza měla být hotová v letošním roce a druhá analýza měla řešit související ekonomické dopady. To všechno vláda zrušila, to vůbec nechtěla vědět. Čili ona se trochu vzdává těch informací, nechtěla je mít, nebo minimálně je neměla veřejné, protože ty analýzy měly být na konci veřejné a zároveň je tady další prvek, kdo vlastně rozhodl dneska o vyřazení Arevy, kdy oficiálně je to ČEZ, který vede tendr a také zcela správně na to ministerstvo, nebo vláda odkazuje, že to je záležitost ČEZu. Ovšem ČEZ je ve státním vlastnictví, ten výkon práv vlastníka by měl být vykonáván zcela standardně přes valné hromady, nebo přes obsazení funkcí v dozorčí radě, nebo v představenstvu, ale tady najednou bylo něco obejito. Areva ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, co bylo obejito?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Areva byla podle těch informací, které sám ČEZ poskytuje, vyřazena oficiálně až minulý pátek, ale přesto například již ve čtvrtek ministr zahraničí Schwarzenberg francouzské straně sděluje, že je vyřazenou společností s tendru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co z toho dovozujete, pane Sequensi?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Že tady dochází k nějakému rozhodování mimo ty formální a správné struktury řízení podniku. Prostě je tady trochu nejistota, kdo vlastně ve skutečnosti o tom tendru rozhoduje a trochu se potvrzuje, že v tom hodně roli hraje spíše nějaké přání a tlaky politiků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, ČEZ je z více než dvou třetin státní firma. Vláda v podstatě skrze některá svá ministerstva by měla do značné míry rozhodovat o tom, jakým způsobem tato firma bude dále jaksi zacházet se svými aktivy a pasivy, tak co je špatného na tom, že by vláda měla nějaký pevný názor a prosazovala ho ohledně toho, jak ten tendr bude vypadat.

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Naopak , ona by ten názor měla mít, ale ty formy prosazování jsou dané obchodním zákoníkem. Prostě přes představenstvo, dozorčí radu, valné hromady. Nikoliv nějakými zásahy, nebo rozhodnutími, které jsou mimo tyto kroky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Dnes mluvím s energetickým expertem sdružení Calla Evdardem Sequensem. pojďme zpátky k tomu tendru na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Co by měl teď ČEZ, podle vašeho názoru pane Sequensi, udělat? Měl by dál v tom tendru normálně pokračovat i s tím, že tam jsou jen dva účastníci, nebo by bylo lepší pod nějakou, řekněme, reálnou záminkou ten tendr zrušit?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Podle mého názoru by ho měl zrušit prostě proto, že dneska se pouštět do takového dobrodružství jako je stavba nových reaktorů ve střední Evropě, může přijít Česko ještě hodně draho. Tady, zmínil jsem na začátku případ Belene, kdy to měla stavět bulharská vláda, tuto jadernou elektrárnu společně s Rusy, dodavatelem měla být německá firma RWE a ještě bez ohledu na to, německé rozhodnutí už v roce 2009, ale německá firma z toho vycouvala, když se ukázalo, že reálná investice bude zhruba dvakrát dražší, než si původně Bulharsko představovalo. Výsledkem je zrušený tendr. Výsledkem je soud, kdy Rosatom bude požadovat po Bulharsku 1,8 miliardy euro za škodu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, když říkáte, že je riskantní pouštět se do takového dobrodružství, jako stavět jadernou elektrárnu, nebo další bloky jaderné elektrárny, tak si myslíte, že by něco z toho mohlo potkat Českou republiku, nebo je to jistota?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Obávám se toho, ono to už naznačuje sílící tlak na kompenzace ceny elektřiny z těch nových reaktorů. Přesně to znamená spíše garantovaná cena elektřiny tak, jak ji dneska známe například z příplatku na obnovitelné zdroje. Fakticky, vláda chce zřídit takový mechanismus, aby ČEZu garantovala, že v roce 2025, 27 nebo kdy by ty bloky mohly být uvedeny do provozu, bude ta cena garantovaná a ta bude mnohem vyšší, než je dneska ta tržní. Dneska se dlouhodobě cena na trhu v Evropě pohybuje pod padesáti eury za megawatt hodinu a pokud hovoří dobře ty analýzy, které zpracovávaly různé finanční společnosti a bankovní domy o té ceně elektřiny z jádra, tak to je někde od 75 do 90 euro, čili dvojnásobek. A to vám nikdo nebude garantovat, že ta cena na evropském trhu vyroste na dvojnásobek, proto je to dobrodružství.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud to z tohoto rozhovoru ještě někdo nepochopil, tak vy, pane Sequensi, nejste nijak nadšen z jaderné energetiky, zejména z jaderné energetiky v Česku. Co by z vašeho pohledu bylo nejlepší pro Českou republiku? V tuto chvíli odstavit všechny jaderné bloky?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Ne, to takový návrh tady nezazněl a nezaznívá. K tomu odstavení samozřejmě dříve nebo později dojde ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale vyčerpáním životnosti.

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Vyčerpáním životnosti. Ukáže se možná, že investice do některých opatření pro zvýšení bezpečnosti asi v případě Dukovan budou už příliš vysoké, než aby se tam ta životnost prodlužovala, ale my v podstatě, i kdyby jsme dneska jednu z jaderných elektráren vypnuli, tak na naší bilanci elektrické energie to nepoznáme. Pořád ještě více vyvážíme, než nám vyrábí Temelín, nebo Dukovany. Ale do budoucna by nám to samozřejmě stačit nemohlo bez investic do přeměny naší zdrojové soustavy, ale hlavně, do snížení spotřeby. Máme jeden velký problém s návrhem státní energetické koncepce, kterou předložil ministr Kuba, a to je, že ona ani do roku 2040 nepočítá při snížením spotřeby primárně energetických zdrojů. Což hodně lidem uniká, ale ona tam prostě na té straně úspor a energetické efektivity je velmi slabá a v zásadě to znamená, že my budeme stále více a více závislí na nějakých dovážených palivech. Dneska máme 43 % závislost, ropa, zemní plyn, jaderné palivo. V roce 2040 to má narůst na dvojnásobek. To není jako dobrá cesta vize rozvoje energetiky. Pro nás je dobrý příkladem nejenom to Německo, Dánsko, ale i další země, které se snaží decentralizovat, posilovat rozvoj obnovitelných zdrojů a řešit otázku spotřeby.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem, to je otázka na v podstatě naprostou současnost českých jaderných elektráren. Jak vy se díváte na tu zprávu, která vzešla z prostředí evropské komise a patřičného komisaře, která, řekněme, popisuje nutná opatření na zabezpečení větší bezpečnosti evropských jaderných elektráren?

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Tak, ona ještě není úplně závěrečná. Není tam příliš technických konkrétností. My známe ty zprávy, které posílala Česká republika do Bruselu už tehdy na začátku letošního roku byly podrobeny i nezávislé analýze, co tam v nich je a zjistilo se, že je vlastně ČEZ spolu se /nesrozumitelné/, některé záležitosti celkem bagatelizoval, a to nám dneska vlastně evropská komise, nebo respektive ta skupina Ensec vrací zpátky, že vlastně popisuje to samé, že tady některé z těch opatření v České republice budou muset být udělána. Hovoří se v řádech jednotek, zatím miliard korun, které by to mělo stát v Dukovanech i v Temelíně něco už je, zejména ty administrativní opatření udělány, ale takové ty technické jsou teprve před námi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, děkuji pěkně za komentář. Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Edvard Sequens, energetický expert sdružení Calla byl dnes mým hostem. Pane Sequenci, díky za váš čas, hezký podvečer.

Edvard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Také hezký večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Přeji dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Spustit audio
autor: Martin Veselovský