Džamila Stehlíková, ministryně

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Paní ministryně, do Litvínova dnes jede delegace nizozemské ambasády, hodlá si prohlédnout, kromě radnice, také Janov, mluvit s místními lidmi. Neobáváte se toho, že nám hrozí tak trochu ostuda?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Já se toho v žádném případě neobávám, protože s panem velvyslancem jsme se v této příležitosti setkali, bavili jsme se o tom, jakým způsobem Nizozemsko začleňuje, dejme tomu, Marokánce či další menšiny a domluvili jsme se, že budeme pokračovat ve spolupráci a pozval mě na návštěvu Rotterdamu, či dalších měst, kde rovněž mají problém s ghety a budeme si ty zkušenosti vyměňovat. Nicméně chci podotknout, že nejedná se ryze o etnický problém, shodli jsme se s celou řadou odborníků, mimo jiného i ze Světový banky, že se jedná primárně o problém sociální. Když na jednom místě dáte dohromady mnoho nezaměstnaných a zadlužených lidí, pramení z toho kriminalita, pramení z toho další sociální patologický jevy a bohužel i nárůst sociálního napětí. K tomu musíme přistupovat především z hlediska odborného a pragmatického, protože ty náklady, které nese systém na udržení těchto lokalit, na ty sociální dávky, na náklady ve vězeňství, soudnictví, v ústavní výchově, daleko převyšuje než ty náklady, který bychom měli investovat do prevence vzniku těchto lokalit. Eventuálně do toho, aby tyto lokality postupně se proměnily v živoucí součást měst.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, to je, řekl bych, problém názvu. Nevím, jestli je úplně klíčový pro řešení takových míst, jako je Janov nebo Chánov nebo, jak je psáno ve zprávě Ivana Gabala, pražský Žižkov a tak dále. Nevím, do jaké míry je to, paní ministryně, důležité pro to, jestli po devatenácti letech se začne konečně řešit problém toho, co je možno nazvat gheta.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Ten problém se musí řešit okamžitě a ten pilotní projekt agentury už nastavit na čerpání především evropských prostředků, který budou první injekce do tohoto procesu. A to, že se ten proces devatenáct let neřešil, to je bezesporu chyba všech předcházejících vlád a tato vláda musí se tý chybě vyhnout a nastavit ty mechanismy, jakým způsobem zabráníme vzniku nových ghet a nárůstu takto živoucích komunit, který, jejich životní styl je v podstatě zatěžující pro rozpočet a jejichž lidský potenciál není využit v tu chvíli, kdy jezdí k nám cizinci za prací. Máme mnoho dlouhodobě nezaměstnaných z důvodu, že ten sociální systém je udržuje doma. Musíme změnit jak sociální systém, tak pochopitelně i politiku na lokální úrovni, což je příkladem právě Litvínova, kdy radnice velice razantně se do toho, do toho obula.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomu se ještě dostaneme. Je vůbec podle vás možno, paní ministryně, řešit situaci v českých a moravských městech, které mají podobné problémy, jako právě v Litvínově, bez finanční pomoci státu?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Bez finanční pomoci státu ani bez finanční pomoci Evropské unie v této chvíli řešit to nelze, a právě proto Litvínov dostane od státu a především i z evropských prostředků peníze, aby nastavili systém sociální práce. To, co dostane, ušetří desetinásobek, protože pokud sociální pracovník zabezpečí docházku dítěte do škol, či pomůže dlouhodobě nezaměstnanému najít práci, tak ušetří se na pozdějších sociálních nákladech. Takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu, paní ministryně, rozumím. Na druhou stranu to, co líčíte, že by sociální pracovníci a terénní pracovníci docházeli, zajišťovali docházku, tím pádem zvyšovali vzdělanost dané, řekněme, sociální skupiny na daném místě, to je velice dlouhodobé, řekl bych, hledisko, či řešení. Co se, co udělá stát pro litvínovskou samosprávu, aby mohla Janov vyřešit teď, v tuto chvíli, kdy hrozí největší pravděpodobně problémy?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Já se nedomnívám, že to je dlouhodobé řešení. Již v tuto chvíli jsme zaměstnali pětačtyřicet dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel Janova. Ten počet ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolik žije lidí v Janově?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
... musí narůstat. V Janově žije přibližně čtyři až šest tisíc obyvatel, ne všichni jsou nezaměstnaný, ale problém je především s tím, abychom přerušili tu, jakousi generační tradici, kdy děti vyrůstají v rodinách rodičů, které, které nikdy nechodili do práce a přebírají ty vzory. Co se týče okamžitý pomoci, tak je to věc, o který bude jednat vláda příští týden a tam je především zapotřebí zajistit bezpečnost a sociální smír na sídlišti. Což je určitě cílem litvínovské radnice, s kterou v tom spolupracujeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžete být o něco konkrétnější, paní ministryně Stehlíková? S čím půjdete příští týden na zasedání vlády, až se právě bude jednat o těch bezprostředních opatřeních pro Litvínov?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Jedná se především o zařazení Litvínova do agentury, do pilotního projektu tak, aby stihla evropský výzvy a uspěla v podání evropských projektů. Především Integrovaného plánu rozvoje města, kde v plánu je revitalizace sídliště a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Paní ministryně, já se omlouvám, že vám skáču do řeči. Teď se tady bavíme o bezprostředních opatřeních. Vy dobře víte, že pokud by Litvínov uspěl s projektem na to, aby si sáhl na evropské peníze, tak je to záležitost, a teď budu opravdu jako velice, použiju velice rychlý odhad, a bude to záležitost půl roku, kdy přijdou nějaké peníze, které se budou nechat používat. Pojďme k těm krátkodobým opatřením, které budou řešit tuto situaci. Co budete navrhovat na vládě, aby došlo k tomu, o čem jste mluvila? To znamená o sociálním smíru.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Ty peníze přijdou za rok, pane redaktore. Ale ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já říkám, to byl rychlý odhad, vy ho máte realističtější, bude to za rok.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Ten rok, kdy přijdou velký investiční peníze, musíme využít pro sociální práce, protože nemůžete budovat bydlení, aniž by ti lidé, kdo do toho půjde, byli schopný se o něj náležitě starat a na to měli. To znamená už do tý doby musí pracovat. Na první místě je sociální práce, to je v podstatě to, co dělá radnice, to znamená, rodina od rodiny hledat individuální cestu, jak začlenit se do společnosti tak, aby odstranily se především ty negativní sociální jevy. To je drobná kriminalita, lichva, velkým problémem Litvínova. Ale pochopitelně jsou tam drogový závislosti, gambling, to je spolupráce policie městské, státní plus pochopitelně, řekla bych, navýšení počtu sociálních pracovníků, kdo bude pracovat s lidma. A ten záměr, například vystěhovat neplatiče mimo tu lokalitu, který zdánlivě jeví jako, bych řekla sankci jednostrannou, na druhé straně přinese těm lidem, že právě v té ubytovně, kde bude vlastně hlavní, hlavní pole té sociální práce, ty lidi dostanou šanci najít si práci, začlenit se do života tak, že dosáhnou na lepší výdělek, bude se s nimi pracovat v oblasti odstranění tý dluhový pasti, v který se octli a v podstatě změní se tak skladba obyvatelstva lokality. Nicméně chci říci, že to není věc jednoho, dvou let. Je to otázka deseti až dvaceti let, nicméně naším cílem zajistit bezpečnost tak, aby neodcházeli starousedlíci, kteří mají rádi svoje město, svoje sídliště. Většinou to jsou bývalí obyvatelé obcí, který byly zbouraný kvůli těžbě a chtějí tam žít. A opravdu ten sociální smír jednat jak se starousedlíky, tak s Romy, mimo jiného, je tam mnoho uspořádaných rodin, které se starousedlíky rovněž spolupracujeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Je úkol číslo jedna, a to je pochopitelně pracovníky krizového týmu a chci říci i osobně se v tom angažuji, byť i, byť i ta jednání velice komplikovaná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pojďme ... Pojďme o tomto receptu ještě mluvit, jen podotýkám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a mým dnešním hostem je ministryně vlády pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková. Já ještě jednou odcituji starostu Litvínova Miroslava Šťovíčka, který říká: "Rozhodli jsme se pro nulovou toleranci, nebudeme už nadále trpět lidi, kteří narušují pořádek, dopouštějí se přestupků, či trestných činů. A pokud si to situace vyžádá, ty nepřizpůsobivé lidi, kteří dělají největší nepořádek, vytlačíme do ubytoven." Paní ministryně, to je řešení, které možná vymyslel, ale v každém případě použil nynější místo..., první místopředseda vlády a tehdejší starosta Vsetína Jiří Čunek, je to tak?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Není to řešení pana vicepremiéra v období jeho starostování, protože pan vicepremiér byl kritizován za vystěhování několika mnohodětných rodin mimo kraj do opravdu obydlí na Jesenicku, které nejsou k tomu přizpůsobena.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale on také vystěhoval některé ty rodiny z onoho vsetínského domu do těch barevných buněk na okraji města.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Já to nevnímám jako špatné řešení, jelikož tam probíhá intenzivně sociální práce a znám osobně mnoho rodin, kterým to stěhování opravdu zvedlo jejich sociální úroveň. Pochopitelně stýská se jim po centru města, co budeme povídat. Nicméně důležité, že děti vyrůstají v daleko uspořádanějších poměrech a vidím to řešení, které vlastně ohlásil pan starosta Litvínova velice razantním způsobem, to je v podstatě taková silná rétorika, jako za jediný možný. Protože lidé, kdo je v podstatě neplatičem, je tam už soudní výměr na vystěhování, město se o ně postará, dá je do ubytoven a tam musí začít ta intenzivní sociální práce, na který dá peníze pochopitelně i stát, aby ty lidi nesetrvali tam dlouho. To není řešení jaksi napořád. Ty lidi tam nezůstanou, nejedná se o trvalé obydlí, jedná se o ubytovnu. A tam je možnost zvolit si jinou strategii a dosáhnout na lepší, kvalitnější bydlení zlepšením svého sociálního statutu, totiž prácí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, jinými slovy, že tento recept, který teď možná, jak vy říkáte, poměrně, řekněme, tvrdou rétorikou oznámil starosta Litvínova, to znamená nulová tolerance a u případných opravdu nepřizpůsobivých, řekněme, neplatičů, bude následovat vystěhování do nějaké ubytovny, tak to je recept, který vy, jako ministryně pro lidská práva a menšiny, budete podporovat. To je recept, který budete používat?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
To není recept, to je realita velmi mnoha českých měst, protože pokud město nevlastní tu nemovitost a majitel nemovitosti se rozhodne na základě soudního rozhodnutí vystěhovat toho neplatiče, ten zůstává na ulici, ten jde do ubytovny a děje se to opravdu skoro všude, kde jsou gheta, protože město nemá rezervní bytový fond, který by tomu člověku poskytl a nemá taky záruku, že budu platit. Otázka je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To, paní ministryně o tom, o tom ...

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Otázka v tom, jestli v tý ubytovně bude se s tím člověkem, s tou rodinou pracovat, nebo ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, to je ono, to je ono.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
To je ten litvínovský rozdíl. S těma lidma se bude pracovat. A to tak, aby se tam nezdrželi delší dobu. Pozor, je to dočasné řešení, protože ten člověk jinak by opravdu riskoval zůstat na ulici.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to je dočasné? A jakým způsobem zejména, a teď to zasaďme do kontextu současné, současné hospodářské krize a přicházející ekonomické recese, kdy je pravděpodobné, že se bude zvyšovat nezaměstnanost. Jakým způsobem chcete právě těmto lidem, kteří pravděpodobně jsou na nižší vzdělanostní úrovni než je možná průměr v dané oblasti, mají obecně větší problém se sehnáním práce, jakým způsobem jim chcete sehnat práci tak, aby měli možnost se alespoň o něco více zařadit do společnosti?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Ta práce je na prvním místě. Kupodivu stále existuje poměrně značná, značná nabídka nízko kvalifikovaných pracovních míst, nezaměstnaní z Janova, kteří již pracují, těch pětačtyřicet, pracují v Českých lesích. Teď jednáme s Českými drahami a s dalšími podniky, kde je stále nedostatek pracovníků na opravdu nízko kvalifikovanou práci a nepracují tam ani cizinci. Ta místa je naší povinností doplnit a ani ta recese nepovede k tomu, že se kvalifikovaní lidé budou na tyto funkce hrnout. Pokud někdo dostane ubytovnu, bude podmínka nejenom posílat děti do školy, rekvalifikovat se, ale vzdělávat se ve smyslu přípravy na práce a pokud někdo nemá k tomu potenciál, ne každý se může vzdělávat, tak od 1. 1. 2009 platí povinnost pracovat pro obec, což je velice významný motivační prvek. Člověk, který ty podmínky nesplní, nebo ta rodina, která ty podmínky nesplní, nemůže v tom programu pokračovat a zde, si myslím, je ta kombinace motivace, tý šance, kterou nabídneme, byť i nízko kvalifikované práce, nýbrž okamžik, ale okamžité. A na druhé straně ty sankce, protože ta rodina už nebude mít na výběr. A to zapojení, si myslím, do toho produktivního pozitivního procesu je velice častý. Zkušenosti z jiných ubytoven v jiných městech ukazují totéž. Málokterá rodina zdrží se déle, protože není to sice represe, ale vychází to tak. Pro romské rodiny je pobyt na těch ubytovnách velice stigmatizujícím prvkem, a proto tu situaci snaží se řešit urychleně. Buď tím, že si najdou práci, nebo pomocí rodinných příslušníků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, sankcí je už ten samotný pobyt na ubytovně? Nebo ještě chystáte nějaké další sankce?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Ano. Ano. Je to, je to pro ty lidi sociálně slabší jakýmsi stigmatem, nerada to říkám, nebylo to cílem, ale musela se řešit situace lidí, kdo přišel o bydlení. Protože v případě, že dlouhodobě neplatil, tak pochopitelně přišel o možnost dále bydlet. A toto řešení je opravdu v mezích možností obce, ale zároveň vždycky působí jako přechodné, nikoliv trvalé. A zde slíbil pomoc i stát, že ta práce se soustředí do těch ubytoven, kde jediná rodina neujde pozornosti sociálních pracovníků a pochopitelně musí dodržovat i ten bytový řád. To je bezesporu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ministryně vlády pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Paní ministryně, zhruba v půli listopadu byl hostem Dvaceti minut právě první místopředseda vlády Jiří Čunek a na otázku, kolik bude stát muset zaplatit za vyřešení situace v romských a vůbec sociálně vyloučených ghetech, uvedl odhad a říkal, že nemluví o tom, z jakých rozpočtů to půjde, ale uvedl odhad deset miliard korun. Souhlasíte s tím odhadem?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Podívejte se, nikdo nepoložil otázku, kolik za ty gheta už platíme. Platíme na sociálních dávkách, na soudnictví, vězeňství, ústavní výchově, ty částky jsou násobné. Na tu prevenci jde méně než deset procent z těch nákladů a každá koruna, která jde na prevenci, za deset let vlastně vrátí se minimálně desetkrát. U teď jsme propočítali, že jeden dlouhodobě nezaměstnaný, pokud se zaměstná, byť s vynaložením určitých nákladů, do roka se vrátí ta investice, protože nikoliv, je nikoliv příjemcem sociálních dávek, nýbrž daňovým poplatníkem, ale každý následující rok už je benefitem pro stát. Takže cílem je ušetřit ze státního rozpočtu zejména v budoucnu, protože když nás čeká stárnutí populace, když čekají nás demografický změny, nemůžeme si dovolit nárůst armády nezaměstnaných z přesvědčení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že si Jiří Čunek těch deset miliard vymyslel?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Já netvrdím, že vymyslel. Já tvrdím, že každá investice, která přichází do této oblasti, za deset let desetinásobně se vrátí. Ten odhad, který má ministerstvo pro místní rozvoj vychází především ze současného stavu ghet, ale tento náklad nemůžeme nést sami. Já předpokládám, že zde je zapotřebí aktivity samotné romské komunity, tedy komunity sociálně vyloučených, protože tam bydlí nejenom Romové. Já stále to vnímám jako problém sociální, nikoliv etnický. A to musíme nastavit i zákonnými prostředky, kde mimo motivaci a šanci musí přijít sankce, které vlastně fungují jako podmínku. Splníš dostaneš, nesplníš, tak bohužel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu úplně, tomu úplně rozumím, paní ministryně. Jenom mi, z prominutím, přijde, že kolem té částky poněkud kroužíte. Já rozumím tomu, že se ta částka v horizontu několika, či mnoha let, může několikanásobně vrátit. To rozhodně ano, na druhou stranu ministr pro vnitřní rozvoj učinil tento odhad a já se ptám vás, jako dalšího člena vlády, do jehož gesce spadají menšiny a téma vůbec, o kterém hovoříme ve Dvaceti minutách, jestli těch deset miliard je relevantních, nebo jestli to má být ten náklad násobně větší a pan první místopředseda vlády se akorát obával to říct?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Já ten přesný odhad vám neřeknu, protože tento odhad nikdo neví. Teď probíhá v podstatě závěrečný, závěrečná fáze vyhodnocení českých a moravských vyloučených lokalit z hlediska, mimo jiného, i toho, kolik budeme investovat do sociální práce. Pan ministr Čunek odhaduje především dopad na infrastrukturu, na bytový fond. Bez sociální práce ta investice je zbytečná, protože za dva roky může se to vrátit do původního stavu. Musí se přičíst náklady za tu sociální práci, ale stále je to o desetinu, desetkrát méně než to, co platíme již teď v rámci, v rámci výstupu ze sociálního systému, v rámci mandatorních výdajů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak. Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Ministryně vlády pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková byla mým hostem. Paní ministryně, děkuji za váš čas a na shledanou.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády pro lidská práva a menšiny:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný poslech a dobrý večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.