Dvacet minut Radiožurnálu má novou moderátorku. Je to výzva, říká Karolína Koubová

Přitom Karolína Koubová pracuje pro Český rozhlas už 11 let. „Donutila jste mě vzpomínat a počítat,“ uznává v odpovědi na otázku, jak dlouho pracuje pro rozhlas. „Loni jsem nějak zapomněla oslavit první dekádu,“ dodává.

„Začínala jsem jako zprávařka na ČRo 6, kde jsem pak dostala možnost vytvářet autorské pořady, mezi nimi také komponované dokumenty. To byla úžasná škola,“ vzpomíná. Následně přešla do zpravodajsko-publicistického vysílání Rádia Česko. „Politika, ekonomika, kultura, věda. Prostě všechno a živě. Žádné předtáčení,“ popisuje.

Čtěte také

Před více než dvěma lety začala moderovat na Dvojce Jak to vidí a občas také ranní proud na stanici Český rozhlas Plus. „Každá moderace je úplně jiná a já si užívám tu pestrost, kterou mi práce v Českém rozhlase skýtá. Nemáte šanci zabřednout do rutiny. A teď k tomu Dvacet minut Radiožurnálu...,“ zamýšlí se.

Moderování Dvaceti minut Radiožurnálu bylo nabídkou, která se neodmítá, a také výzvou. „Snad se jí zhostím se ctí,“ doufá Karolína Koubová.

Byla bych ráda, kdyby se mi povedlo moderovat s podobnou lehkostí, humorem a nadhledem, jako to umí Martin Veselovský, ale to jsou jeho kvality a přednosti. Každý jsme jiný a každý pořad je jiný. Zvlášť když jde o živé vysílání. Přistupuji k tomu tak, že nastává jiná etapa Dvaceti minut – asi trochu méně vousatá a trochu víc blond.

A s jakými ambicemi začíná s moderováním Dvaceti minut Radiožurnálu? „Nejsem moc ambiciózní. Stačí mi odmoderovat tak, abych se za vysílání nemusela stydět, abych věděla, že jsem udělala vše proto, aby se k posluchači dostala kvalitní informace,“ odpovídá.

Dvacet minut je podle ní specifických. „Zveme většinou politiky nebo prominenty aktuálního dění. Často to jsou lidé, kteří jsou školení na veřejné vystupování, aby mluvili a nic neřekli. Jsou tedy pro moderátora těžkými soupeři,“ přibližuje.

„Mým úkolem je, abych je nenechala jen mluvit, ale aby také něco řekli. To jsem sice už zažila, ale poslechovost Dvaceti minut Radiožurnálu je vyšší, což je motivující, ale na druhou stranu každá chyba mnohem víc bolí. Zkrátka Dvaceti minutami zkouším zase další rozhlasáckou rovinu a mozaika mého moderátorského působení má zase další kamínek. A to je fajn,“ uzavírá.