Doživotní dříči. Poslouchejte seriál o lidech, kteří stále pracují vyššímu věku navzdory
35 let kastelánem v Krumlově. „Profesionál nesmí být provozně slepý a včas si všímat nedostatků,“ říká Pavel Slavko
Rozumí památkové péči, historii, zahradnictví, ovládá jazyky, je manuálně zručný a denně mluví s desítkami lidí různých profesí. To všechno musí zastat kastelán českokrumlovského hradu a zámku zapsaného na seznamu UNESCO. Už 35 let je jím Pavel Slavko. Poslechněte si v dnešním díle, jak je z jeho hlasu stále slyšet nadšení a zvídavost.
„Takhle se rozhlédnu a vidím jeden problém, druhý problém,“ říká kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko, zatímco se rozhlíží po čtvrtém nádvoří a ukazuje na různé detaily, které je potřeba neustále řešit.
„Když se podíváte takhle šikmo nahoru, tak vidíte velké boule. To je velká odchlíplá část fasády, kde stačí změna teploty a vlhkosti a půl metru čtverečního fasády vystřelí, dopadne na dlažbu, roztříští se a máme tam degradaci. Támhle zase nějaké nenechavé ruce ostrým nástrojem vyškrábaly do malovaného sgrafita monogram M,“ všímá si. Mezitím kolem proudí stovky turistů.
Míra patiny zámku sluší
„Ve chvíli, kdy degradace začne převažovat a je bijící do očí, tak si turisté začínají všímat nesouladu. My máme s Krumlovem to štěstí, že ho udržujeme, řekl bych, s mírou patiny,“ usmívá se zkušený kastelán.
„Profesionálové – kastelán a personál zámku – musejí mít oko, nesmí být takzvaně provozně slepí. Musí vnímat, že z malé degradace se může stát velká a v určitou chvíli a ve správný čas je třeba ji odstranit,“ doplňuje Pavel Slavko.
Čtěte také
V hlavní turistické sezóně začíná pro Pavla Slavka běžný den hned brzy ráno kontrolou takzvaných nádvorníků.
„Nádvorníci uklízejí spadané listí, jindy třeba povrch komunikací, který deformoval přívalový déšť. Každý den se musí areál poklidit. A všechny tyto činnosti, i ty související s pohybem pracovníků zahrady a jejich technikou, by měly končit někdy kolem osmé, půl deváté, kdy končí snídaně návštěvníků města a ti vyrážejí samozřejmě na prohlídku.“
Tajuplná místa
Svou rozlohou přes šest hektarů je zámek Český Krumlov po Pražském hradě druhým největším komplexem v Česku. Pavel Slavko je v jeho čele letos přesně 35 let.
„Co mě žene dál po 35 letech? Radost, touha, osobní a profesní seberealizace. Je to výlučné místo k životu. Stále jsou tu tajuplná místa, která vidím jednou za pět let. Hluboké sklepy, kouty na půdách, zámecká knihovna,“ vyjmenovává.
Také v sezóně pravidelně dohlíží na uvádění dobových oper v jeho oblíbeném zámeckém barokním divadle. „Při náročných efektech je tady až 32 osob, které ve třech patrech ovládají 32 rumpálových strojů. Ty zajišťují efekt výměny a nájezdu na scény, buď seshora z provaziště, nebo z boku,“ popisuje kastelán.
Stále nové objevy
V současnosti žije Pavel Slavko mimo jiné také obnovou Letohrádku Bellarie a jeho umělé jeskyně.
Čtěte také
„Největší překvapení byly otisky lůžek schránek perlorodky říční, kterých nakonec bylo napočítáno kolem 800 až 1000 kusů a tvořily dekorativní rámce jednotlivých stěn kolem nik,“ líčí Pavel Slavko.
„Je to chráněný živočich, jejich schránky jsou chráněny, a proto je nereálné tuto přírodninu získat v takovém množství. Nakonec nám ale pomohla moderní technologie a 3D tisk, který naskenoval schránku a začal přesně ve velikostech a poměrech, které potřebujeme, tisknout a vytvářet,“ vypráví kastelán a těší se, až příští rok na jaře otevře v Bellarii další prohlídkovou trasu a přivítá první návštěvníky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
