Došlo v Turecku před 100 lety k masakru, nebo ke genocidě? Nebyla vůle k bádání, míní Tomáš Laně

„Turecká reakce se dala očekávat. Turecko vždy reaguje podrážděně, když se v souvislosti s masakrem mluví o genocidě,“ přibližuje turkolog a diplomat Tomáš Laně. Řada historiků mluví o genocidě, ale situace v Turecku byla tehdy nejasná, z čehož podle něj těží různé výklady minulosti.

Zatímco Arménie mluví o genocidě, Turci se brání, i když přiznávají masakr. „Mluvilo se o arménské zradě, Turci podezřívali Armény z kolaborace a napomáhání Rusku,“ připomíná Tomáš Laně další souvislosti.

Dokumenty o případné zamýšlené likvidaci Arménů však neexistují. „Tajné dokumenty byly zničeny, stejně jako u nás dokumenty StB. Dnes se proto neví, jestli byl vydán příkaz, nebo ne,“ vysvětluje Tomáš Laně s tím, že tehdejší osmanská vláda zřejmě neměla v plánu arménskou menšinu zničit.

Čtěte také

V roce 1915 byli zatčeni a popraveni istanbulští arménští předáci. 27. května téhož roku byl vydán zákon o vystěhování. Ten měl podle údajů Tomáše Laněho určit vystěhování Arménů do syrské pouště. „Nenaplňuje to rysy židovské genocidy, která byla přímo vymyšlena užším kruhem NSDAP,“ uvažuje.

Tomáš Laně, turkolog|foto: Šárka Ševčíková

Dění na tureckém území by se podle Tomáše Laněho dalo interpretovat jako genocida, pokud za genocidu považujeme „úmyslné a systematické zničení celé nebo části etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“. „Z konvence o zamezení o potrestání genocidy vychází, že by se definice genocidy na událost, ke které došlo v Turecku, dala aplikovat,“ soudí.

Proč Turci neotevřeli archivy a nebádají? A jak se žije arménské menšině v Turecku? Ptala se krátce po 17. hodině moderátorka Karolína Koubová.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.