Dominik Duka

Životní motto:
In spiritu veritatis – V duchu pravdy

Co dělám v rozhlase:
Pravdivé slovo je pro mě jako pro křesťana vyjádřením vztahu k Bohu. V Janově evangeliu čteme, že na počátku bylo slovo, které bylo u Boha a které bylo Bohem. Ve stejném duchu bych rád vedl dialog s posluchači Českého rozhlasu Dvojky v rámci pořadu Jak to vidí..., tedy inspirovat korektní diskuzi s úctou k názorovému oponentovi. Byť by se mi jeho názor zrovna nezamlouval.

Mimo rozhlas:
Pocházím z Hradce Králové, z rodiny důstojníka Československé armády, který po komunistickém puči strávil pro svou vlast několik let v kriminále. Vyučil jsem se (z politických důvodů) strojním zámečníkem, poté pracoval několik let v hradeckém podniku ZVÚ. V době krátkého politického uvolnění jsem vystudoval seminář v Litoměřicích a od roku 1970 sloužil jako kaplan na Sokolovsku a tajně vstoupil mezi dominikány. V roce 1975 jsem ale přišel o státní souhlas k výkonu kněžské služby a na 15 let jsem se ocitl jako rýsovač v plzeňské škodovce. Po revoluci jsem se naplno zapojil do obnovování církve: jako provinciál dominikánského řádu, od roku 1997 jako biskup v Hradci Králové a od roku 2010 jako 36. arcibiskup pražský, metropolita český, předseda České biskupské konference – roku 2012 jmenovaný papežem Benediktem XIV. kardinálem.

Co mě baví:
Jsem vášnivým čtenářem, diskutérem politických a společenských témat. Záleží mi na svobodě a demokracii nejen u nás, ale kdekoliv na světě. Snažím se plnit povolání sloužit Bohu. Mám rád vážnou hudbu, operu a po tatínkovi jsem zdědil zvláštní vztah k naší armádě. Více se dozvíte na mém osobním webu a na facebooku.