Domácí vzdělávání přináší dětem hodnoty, které ve škole nedostanou, říká pedagožka Kašparová
Rodiče se k domácí výchově svých dětí rozhodují ze čtyř hlavních důvodů, říká Irena Kašparová, vysokoškolská pedagožka a autorka knihy Průvodce domácím vzděláváním v České republice. Ona sama se k domácí škole rozhodla, protože to jednoduše chtěla zkusit jinak. „Můžeme mít jiné hodnoty, které ve škole dítě nedostane, neseznámí se s nimi,“ upřesňuje, proč se někteří rodiče rozhodnou, že by to mohli zkusit sami.
K pozitivům domácího vzdělávání patří podle Kašparové především to, že rodiče mohou být se svými dětmi – vidí je vyrůstat, mluví s nimi a zná jejich zájmy. „Žijete s nimi. A to bylo pro mě to největší obdarování, které jsem od domácí školy dostala,“ přiznává.
Čtěte také
Na druhé straně ale panuje mnoho negativ – ne všechny děti se chtějí každý den učit. Následně vznikají pochybnosti rodičů, zda nekazí dítěti život a zda mu nechybí kamarádi. V té chvíli je podle Kašparové důležitá podpora z různých stran – manželů, partnerů, rodičů, prarodičů… Svou roli ale hrají i sociální sítě.
„Před deseti lety, když jsme začínali, tak to bylo někde jinde, hledali jsme se lupou. Dnes je to mnohem rozvinutější síť… Takže podpora zvenčí!“ zdůrazňuje.
Obavy z anarchie se nepotvrzují
Zájem o domácí vzdělávání kvete nejvíce u školky a prvního stupně, na druhém stupni ale jde spíše o stabilní čísla. Obavy z anarchie z domácí školy, kterou měli někteří ministři školství, se tak podle Kašparové nepotvrzují.
A jak jsou další důvody k domácímu vzdělávání? Třeba cesty rodičů za prací do zahraničí, nebo naopak kariéra dítěte, které má nadání, a režim domácí školy umožňuje dítěti rozvinout talent.
„Pak jsou to také často rodiče, kteří mají dítě nějakým způsobem jiné, ať už mentálně nebo fyzicky,“ říká s tím, že přestože existuje ve školách inkluze, tak podmínky nejsou stále ideálně nastavené. A někteří rodiče pak volí možnost přejít do režimu domácího vzdělávání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
