Školy by měly děti připravit na budoucnost – a ta je nejistá. Důležitá je kreativita a flexibilita

Svět se zrychluje a je stále složitější. Profesor Michael Šebek dělí lidi na dva druhy: „Část lidí si na to stěžuje a nic s tím nedělá, a druhá část se pokouší se na budoucí změny připravit. Myslím si, že naše děti by měly být připravené na úplně jiný svět.“

Čtěte také

Václav Hlaváč: Některým lidem roboti práci vezmou, jiným zase dají

Žijeme v době, kdy o budoucnosti víme pouze to, že se bude rychle měnit. „Musíme rozvíjet dovednosti, které se hodí v každé době: logické, kritické, tvůrčí myšlení, tvořivost, všeobecnou šikovnost ve stylu hnutí making. Ale také schopnost komunikovat s lidmi, roboty, umělou inteligencí. Podstatná je flexibilita, nutnost připravit se na změnu.“

Právě proto považuje profesor Šebek budoucnost za věk generalistů. „Když nevím, co bude v budoucnu potřeba, proč se stávat specialistou. Druhá věc je, že chytré stroje nás ve specializaci předhánějí už dnes.“

Základní je porozumění světu. „Svět bude daleko složitější. Jsem si skoro jist, že lidstvo osídlí vesmír, hodně se toho bude dít v kybersvětě, svět se rozšíří a nebude-li připraven, nebude pro jednotlivce snadné najít v něm své místo.“ Proto je zásadní vzdělávání.

A právě české školství zůstává pozadu. „Školy dělají to, co chce společnost, a ta chce to, co se naučila ve škole,“ směje se profesor. „Školy by měly děti připravovat na budoucnost. Je jedno, co dnes potřebují firmy a společnost. Děti budou žít v budoucnosti a na tu je třeba se připravit.“

Jaká úskalí má české školství? Jakou inspiraci přináší finský model vzdělávání? Co znamená hnutí making? A čemu se budou věnovat profese budoucnosti? Poslechněte si celý rozhovor.