„Domácí blázen, miláček žen.“ První kuchyňský robot byl obrovský a vyráběl se ve Zbrojovce

Ve podsbírce gastronomie pečujete hlavně o staré kuchařské knížky, domácí receptáře. Chtěli jste, aby vám lidé posílali recepty, staré knížky, hrnce, strojky, roboty. Co se vlastně sešlo?

Čtěte také

Šimlena, káva v příboru a bramborový chléb… Alexandr Burda přibližuje gastronomii první republiky

Veřejná sbírka se opravdu vydařila. Nápad oslovit veřejnost s tím, aby nám lidé přinášeli staré kuchařské knihy, kuchyňské náčiní, hrnce, stolní nádobí, to se opravdu vydařilo. Naše sbírka gastronomie se předměty významně naplnila a můžeme říct, že máme největší národní sbírku rukopisných receptářů u nás.

Objevili jste nějaké staré recepty třeba i na využití zbytků? Protože teď se hodně mluví o tom, že je potřeba šetřit jídlem, neplýtvat…

Šetrnost v kuchyni, to je velké téma, které právě dnes „objevujeme“. Ale řekla bych, že je to takový typický rys české kuchyně. Tradiční lidová kuchyně vždy hospodařila s málem, musela maximálně využívat suroviny, využít zbytky, to byla nutnost. Takže bych dokonce řekla, že šetrnost českou kuchyni charakterizuje.

Řekněte nějaký konkrétní příklad…

Rozhodně to jsou zbytky pečiva využívané pro žemlovku, pro chlebovou polévku, nejrůznější využití vnitřností na nádivky, do polévek, do zavářek. A k šetrnosti bych zmínila také důležitý bod, a to je zavařování, které je také velice typické pro české, moravské a slezské hospodyňky, tedy uchovávání potravin pro budoucí zužitkování v roce, kdy suroviny nemáme k dispozici čerstvé.

Dá se říct, že největší rozkvět české kuchyně byl právě v období první republiky?

Prvorepublikovou kuchyni známe asi nejvíce, je nám nejbližší, a to zejména proto, že si o ní umíme udělat ten nejjasnější obrázek. Máme nejrůznější dobovou literaturu, dobové fotografie a hlavně filmy pro pamětníky, kde nedílnou součástí příběhů byla kavárenská a restaurátorská kultura.

Čtěte také

Slabá večerní chvilka při hubnutí? Emoce se dá obrátit v silnou vůli, míní nutriční terapeutka

Známe příběhy známých pražských lahůdkářství Paukert, Lippert, Zoufalý, známe kavárny Slavia, Louvre, Elektra v Ostravě, Era v Brně, cukrárna Myšák… Takže v období první republiky se kulinární kultura stává nedílnou součástí měšťanské kuchyně, tedy movitější měšťanské třídy, takzvané smetánky, kdy patří k dobrému tónu navštěvovat tyto podniky, a to například i o nedělích.

V období první republiky se vybavení kuchyní domácností začalo modernizovat. Co patřilo tehdy k novinkám, po kterých každý chtěl sáhnout?

K technickým vymoženostem dopomohla průmyslová revoluce, která nejprve obohatila kuchyně mechanickými strojky, prvními mlýnky, šlehači. Potom to byly nejrůznější vařiče, lívanečníky, kuchyňské roboty. Mimochodem robot zvaný domácí blázen, miláček žen, je také jedním z exemplářů naší podsbírky gastronomie.

Jak vypadá?

Je obrovský, strašně těžký a vyráběla ho Zbrojovka Brno, která ho vybavovala  těžkými motory, které dávala do velkých strojů. Takže domácí blázen, protože vydává neuvěřitelný ohromující rámus, a miláček žen, protože měl ulehčit ženám domácí práce.

Co se na současné české gastronomii dá pochválit? Poslechněte si celý rozhovor.