Dodatečné vakcíny z EU: Cokoliv nad 240 tisíc dávek by pro nás byl úspěch, tvrdí státní tajemnice
Lídři států Evropské unie se na čtvrtečním summitu nedohodli, jak rozdělí dodatečných 10 milionů vakcín Pfizer/BioNTec mezi jednotlivé členské státy. Kolik z nich požaduje Česká republika? Proč česká vláda už na podzim nevyužila možnosti objednat si víc vakcín? A jak pandemie mění vztahy mezi členskými státy unie? Hostem Tomáše Pancíře byla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Pokud jde o to aktuální vyjednávání, jaké je stanovisko České republiky? Kolik dávek požaduje?
Snažíme se na ten problém nedívat čistě bilaterálně – chceme tolik a tolik, nebo nebudeme souhlasit. Spolu s Rakouskem upozorňujeme na to, že tady je nějaký problém, který v červenci bude vadit všem. Sice budeme mít v Evropě skoro 500 milionů dávek vakcín, což stačí na naočkování 70 procent populace, bohužel ale v některých státech to bude více než 75 a v jiných méně než 50 procent. Myslíme si, že těch 10 milionů vakcín by se mělo využít právě na vyřešení tohoto problému. Nechci říkat úplně přesně kolik, ale musíme se posunout k té projektované vakcinační míře.
Čtěte také
Na druhé straně předpokládám, že propočítané to mít musíte. To znamená, že tak aby to odpovídalo té zásadě, o které jste mluvila, kolik bychom měli dostat?
Já vám řeknu takové rozmezí. Pokud by se deset milionů rozdělilo přísně pro rata – podle počtu obyvatel, což je zatím princip, který se na jednotlivé kontrakty uplatňuje, dostali bychom 240 tisíc vakcín. Pokud bychom chtěli použít celou porci 10 milionů na vyrovnání toho problému, o kterém jsem mluvila, tak by muselo jít České republice kolem dvou milionů dávek. Je jasné, že ten kompromis bude někde mezi. Určitě se to nedá počítat jako aritmetický průměr, ale říkám to pro představu. Některé státy to chtěly rozdělit celé pro rata, jiné státy by si přály použít to celé na vyřešení té nerovnoměrné rychlosti. V průběhu týdne bychom měli vědět, kde skončíme.
Z vašeho pohledu, co by bylo úspěchem české diplomacie?
Úspěchem by bylo v podstatě cokoliv, co bude více než pro rata.
Takže cokoliv nad těch 240 tisíc?
Myslím si, že ano, protože některé státy na tom pro rata trvají velmi silně a to i ty, které mají v červenci projektováno téměř 90 procent proočkované populace.
Související
-
Praktičtí doktoři chtějí očkovat, ale nemají dost vakcín. „Situace závisí na krajích,“ říká lékař
U praktiků se k očkování registrovalo 450 tisíc lidí, jen asi 20 tisíc z nich má termín. „Nemáme je čím naočkovat,“ upozorňuje Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů.
-
Vakcína od firmy Johnson & Johnson dostala v EU zelenou. Účinná by měla být už po první dávce
Členské státy Evropské unie by mohly už brzy začít očkovat čtvrtou vakcínou proti koronaviru. Jak funguje a v čem se liší od už používaných očkovacích látek?
-
Pro Česko je fond obnovy obrovskou šancí, musíme ho ale čerpat smysluplně, myslí si Věra Jourová
Summit lídru Evropské unie schválil dohodu o fondu obnovy a víceletém unijním rozpočtu. Státy Evropské unie z něj budou moct už od ledna čerpat 750 miliard eur.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
