Pro Česko je fond obnovy obrovskou šancí, musíme ho ale čerpat smysluplně, myslí si Věra Jourová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO)

Summit lídru Evropské unie schválil dohodu o fondu obnovy a víceletém unijním rozpočtu. Státy Evropské unie z něj budou moct už od ledna čerpat 750 miliard eur. Česko získá přes 230 miliard korun. Je schválená dohoda opravdu důvodem ke spokojenosti? „Hrajeme o čas. Máme neuvěřitelně špatná čísla a nemůžeme si v Evropě dovolit žádné poražené. Hlavně o tom je rozpočet i balík obnovy,“ říká eurokomisařka Věra Jourová (hnutí ANO).

Ještě ale není zcela vyhráno. Schválený návrh musí ještě odsouhlasit parlamenty národních států. Pokud se to podaří, Česká republika by mohla z fondu obnovy získat částku dosahující až 11 procent HDP.

„Je potřeba se podívat, jak Česko profituje na společném trhu, protože český export je z 84 procent závislý na ekonomické kondici celé unie. Evropský trh by měl být i díky těmto penězům zachován v plné síle,“ popisuje Jourová.

Velký prostor pro národní strategie

Podle analytiků je 11 procent HDP dokonce víc, než reálná pomoc, kterou česká ekonomika získá od vlády. Upozorňují také, že i nadále bude Česká republika čistým příjemcem peněz z rozpočtu Evropské unie.

„To jsou všechno skvělé zprávy. Tenhle rozpočet je obrovskou šancí namixovat evropské a naše peníze tak, aby se česká ekonomika zvedla a dostala se do dobré kondice,“ myslí si Jourová.

Podle eurokomisařky budou mít státy možnost samy říct, na co chtějí peníze z balíku obnovy použít. „Budou předkládat národní strategie pro obnovu a mají tam velký prostor, aby navrhly věci, které vycházejí jako smysluplné,“ vysvětluje.

Hlavní důraz se má klást na investice do infrastruktury, do digitalizace nebo do opatření na podporu životního prostředí.

Dodržování zásad právního státu

Nizozemský premiér Mark Rutten na summitu prosazoval, aby rozdělování peněz z fondu obnovy bylo podmíněno dodržováním zásad právního státu. To bylo bráno jako narážka na Polsko a Maďarsko, se kterými vede Evropská komise řízení kvůli porušování evropských hodnot.

„Jak jsme viděli i z reakcí států, které jsou čistými plátci, tak je poměrně nízký apetit posílat peníze jejich daňových poplatníků zemím, kde se nedodržují základní principy, jako je právní stát,“ doplňuje eurokomisařka, která má na starost právě tuto oblast.

Podmínka je podle ní potřebná, aby se dospělo ke konsenzu a aby se vyrovnala určitá nedůvěra, která panuje mezi státy, co se týče principu právního státu.

Maďarský premiér ale v Budapešti řekl, že se mu nakonec podařilo tuto podmínku zrušit. „Je tam sice změna v hlasování, kvůli které bude potřeba více států, aby se mechanizmus spustil, ale stále tam je,“ popírá slova Viktora Orbána Jourová.

Spustit audio
autoři: Jan Pokorný , vla

Odebírat podcast

Související