Dobrých fotografií je na světě málo, říká Josef Koudelka, jeden z nejvýznamnějších fotografů 20. století

9. srpen 2018
Josef Koudelka během rozhovoru s Lucií Výbornou.

Na dobrou fotografii se můžete dívat i po 50 letech. A takových je na světě velmi málo, říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Josef Koudelka, jeden z nejuznávanějších světových fotografů. „Já sám o svých fotografiích nemluvím, nikdy je nevysvětluju,“ upozorňuje.

Fotografie je prý snadná věc. Alespoň to Josef Koudelka tvrdí. Namíříte objektiv, zmáčknete spoušť – a je hotovo. 

Invazi propašoval za hranice, pak neztrácel čas ani nezávislost. Josef Koudelka slaví osmdesátku

Fotograf Josef Koudelka se svou knihou Invaze 68

Tanky v pražských ulicích, hodinky s pěti minutami po dvanácté a lidé s prapory. Tak zachytil jeden z historických okamžiků 20. století fotograf Josef Koudelka. Jeho fotografie z cyklu Invaze zachycující okupaci Československa v roce 1968 obletěly celý svět. A díky tomu se pak ve světě fotografie prosadil i jejich autor. Ve středu slaví osmdesáté narozeniny.

„Důležité je ale potom fotografii správně vybrat. Já sám se snažím dívat na své fotografie jako na potištěný papír. Snažím se nemít k nim emoce,“ upozorňuje, jak složité je pro autora posoudit, která z jeho fotografií je opravdu dobrá.

Fotograf dělá námět. A naopak

Žijeme dnes v divné době. Fotografuje snad skoro každý, a přitom je na světě jen pár lidí, kteří o sobě mohou říct, že jsou fotografové, uvažuje Josef Koudelka. 

„Když jsem začínal, potkal mě starý pán, který se jmenoval Jiří Jeníček, tehdejší fotograf a kritik. Řekl mi, že fotograf dělá námět. A námět zase dělá fotografa,“ vzpomíná.

Z výstavy Beautiful people (a skryté rány) - Josef Koudelka, Tchecoslovaquie, 1963

Jeho samotného tak od ostatních fotografů odlišuje to, že chodí po světě, a hledá místo, na kterém na něj čeká fotografie. „Když ho najdu, snažím se tam vracet. A když mám štěstí, podaří se mi fotografii udělat,“ popisuje muž, který fotil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, život Romů v Británii nebo třeba zdevastovanou krajinu v Podkrušnohoří.

Josef Koudelka během rozhovoru s Lucií Výbornou