Do Mikulova v 15. století mířili Židé z Vídně i z Brna
Naše země se díky své bohaté historii může pochlubit opravdu výjimečným počtem památek a zajímavostí, a tak v některých městech můžete klidně strávit prodloužený víkend a ani si nestihnete všechny tamější pamětihodnosti prohlédnout. Zcela určitě mezi taková města patří Mikulov na jihu Moravy. Tentokrát se vydáme po stopách tamních Židů.
„První zmínka o Židech v Mikulově pochází z roku 1369. Téměř symbolicky se jedná o dlužní úpis, a to jistého Jana z Nikolčic Židu Eframovi,“ dozvídám se.
Pravděpodobně šlo o Žida, který se v tehdejším městečku na okraji Pálavy zdržoval jen velmi krátce. Alespoň to dodává Marie Leskovjanová ze Spolku přátel židovské kultury v Mikulově.
„První imigrační vlnu představovalo vyhnání Židů z královských měst Vídně, Brna a Znojma v polovině 15. století. V Mikulově našli útočiště,“ přibližuje.
Postupně pak ve městě vznikla samostatná židovská čtvrť, která roku 1591 získala samosprávu v čele s vlastním rychtářem a mnoha výsadami. Židé se většinou věnovali řemeslům, obchodu a také lichvě. Jejich čtvrť v dalších staletích vzkvétala.
„Tenkrát zde žilo nejvíce Židů,“ upřesňuje Marie Leskovjanová. „Šlo celkem o polovinu obyvatel města, konkrétně přes tři a půl tisíce lidí.“
S 600 rodinami a 317 domy to byla největší židovská obec na Moravě. I proto tu sídlil moravský zemský rabín, a to až do poloviny 19. století.
Židovské město se rozkládalo na západní straně Zámeckého kopce kolem ulice, která se dnes jmenuje Husova. Kdysi se jí však říkalo Hlavní. Společně se svou průvodkyní si ji jdu prohlédnout.
„Domů se tu bohužel dochovalo velmi málo. Židovská čtvrť totiž byla zbořena v 50. letech. Památky tu však k vidění jsou. Patří k nim například hotel postavený v budově bývalého rabinátu, tedy domu, v němž sídlil moravský zemský rabín. Je zde k vidění i budova, v níž fungovala židovská chlapecká škola,“ ukazuje Marie Leskovjanová.
Na každém ze židovských domů najdete cedulku s informacemi o jeho historii, a to právě díky Spolku přátel židovské kultury v Mikulově. Mezi jeho členy – mimochodem – není ani jeden Žid.
Bezesporu nejzajímavější stavbou v bývalém židovském městě je někdejší Stará, nebo také Dómská, respektive Hlavní synagoga. Dochovala se až do dnešních dnů, a to jako jediná z původních dvanácti synagog.
„Tato budova je datována k roku 1550. Sloužila jako nejvýznamnější synagoga, v níž bohoslužby sloužil moravský zemský rabín,“ upozorňuje má průvodkyně.
„Architektonicky je velmi zajímavá. Je totiž postavena v takzvaném polském nebo lvovském stylu. Jde o jedinou stavbu na území našeho státu v tomto stylu. Ovlivněna byla polskými emigranty, kteří do Mikulova přišli po Chmelnického povstání v roce 1648,“ dodává.
Nejde o jedinou zajímavost, která je s někdejší Starou synagogou spojena. Každého pozorovatele jistě zaujme to, že synagoga, která právě prochází rekonstrukcí, směrem do ulice neobrací své průčelí. Naopak do ní vybíhá jedním svým rohem, jaksi „na koso“. Je totiž postavena – jak je u synagog zvykem – podle světových stran.
Zobrazit židovský hřbitov v Mikulově a okolí na větší mapě
