Deníky ve stavu nouze II
Školačka Olívie: Není větší utrpení než nechodit do školy
Na rok 2020 malá Olívie jen tak nezapomene. Do školy kvůli pandemii střídavě chodila a nechodila a poprvé zažila výuku na dálku. Sama musela na testy, které nákazu nepotvrdily. Olívie také držela palce dědečkovi, který skončil kvůli covidu v nemocnici. Devítiletá školačka pro Radiožurnál od března namlouvala svůj deník. Tady je její rok.
Jaro 2020: Jsem jedináček, doma nemám nikoho
„Paní učitelka nám pořád posílá nějaké úkoly a já jsem s tím dost pozadu, takže jsem musela pracovat i o Velikonocích. Jinak si píšu s kamarády z naší třetí třídy. Píšeme si i s naší družinářkou a učitelkou. Většina z nich je doma nebo na chalupě,“ komentovala první týdny distanční výuky Olívie, která trávila v březnu a v dubnu stav nouze v bytě v Praze.
Čtěte také
Chodila ven do parku s rodiči, někdy si brala koloběžku. Kamarádi jí chyběli: „Jsem jedináček, takže tady nemám nikoho, s kým bych si hrála. Máma pracuje, táta pracuje. Moc bych si teď přála, aby se vytvořila vakcína na koronavirus, aby se už otevřely školy a abychom už mohli ven chodit bez roušek a všichni bychom mohli zase normálně žít.“
Konec května proto uvítala Olívie s nadšením: „Konečně jdeme do školy. Taky už se od 25. května nemusí venku nosit roušky. To je super. Ale ve společných prostorách školy roušky stále nosit musíme. Už jsem se na kamarády moc těšila a samozřejmě i na paní učitelku. Bylo hodně těžké zvyknout si na budík v sedm hodin.“
Po návratu do lavic nejdřív hodně opakovali, ale pak se začali učit i novou látku. „Jinak se tedy učíme normálně. Když přijdeme do školy, všichni se hrnou k umyvadlu, aby si umyli ruce. Většina dětí dostala ve třídě nové místo, abychom seděli každý co nejdál od sebe. Na obědy si taky musíme nosit vlastní krabičky a příbor.“
Léto 2020: K babičce bez roušky
„O prázdninách jsem si myslela, že pojedeme do Chorvatska. No ale nakonec ne, protože jsme nemohli. Nebo vlastně mohli, ale asi nám přišlo bezpečnější jet jenom na chatu. Což bylo taky super,“ stojí v letním audio deníku školačky.
„Najednou se o prázdninách všechno změnilo. Třeba na jaře jsme chodili za babičkou vždycky jenom s rouškou a o prázdninách jsme normálně jeli k ní na chatu a roušku jsme vůbec neměli. Možná to bylo špatně, najednou přestala platit pravidla, všichni se uvolnili a roušky se zapomenuly,“ hodnotila zpětně.
Moc bych chtěla, aby se ta zavedená pravidla hodně dodržovala. Kdyby někdo od nás z rodiny umřel, to bych nepřežila.
školačka Olívie
Podzim 2020: Chci ochránit celou rodinu
Říjnový přechod na povinnou distanční výuku nesla Olívie těžce: „Takže nám zase zavřeli školu. Tak jsem doma. A navíc nám dali milion úkolů. Nejhorší na tom ale je, že jsem už minulý týden pár dní nebyla ve škole. Psala nám e-Rouška, že jsme byli v kontaktu s někým, kdo byl nakažený. Chtěla jsem brát ohledy na naší těhotnou paní učitelku, takže jsem raději zůstala doma.“
Čtěte také
Test na covid absolvovala žákyně čtvrté třídy celkem třikrát, pokaždé byl výsledek negativní. „Když jsme přišli do místnosti, kde se testovalo, tak tam nám paní, která vypadala v obleku trochu jako mončičák, strčila takovou špachtli docela dost hluboko do nosu,“ popisuje nepříjemný zážitek.
Covid-pozitivní byla Olíviina nevlastní babička a nevlastní děda musel s nákazou do nemocnice. „Moc bych chtěla, aby se ta zavedená pravidla hodně dodržovala. Chci ochránit celou rodinu. Kdyby někdo od nás z rodiny umřel, to bych nepřežila. Chtěla bych všem popřát, abyste byli zdraví. Snad to tady celá Česká republika zvládne.“
Všichni společně za jeden provaz
„Člověk v roce 2019 by řekl: není větší utrpení, než chodit do školy. A člověk v roce 2020 by řekl: není větší utrpení než nechodit do školy,“ konstatuje Olívie na sklonku roku. „Největší nevýhodou online hodin je to, že ještě nikdo nevynalezl, abyste si mohl přes monitor k někomu vlézt a třeba si s ním povídat nebo ho jenom obejmout.“
Olívie má ještě další přání: „Já bych Česku popřála hodně štěstí, aby už nemocnice nebyly přeplněné, aby lidi k sobě byli ohleduplní, aby si lidi pomáhali a abychom všichni táhli za jeden provaz a společně to zvládli.“
Související
-
Deníky ve stavu nouze. Nový seriál Radiožurnálu se ptá, jak pandemie změnila život v Česku
Zdravotní sestra, učitel, seniorka, podnikatel, pečovatelka, prodavačka… Deníky deseti lidí, kteří prožívají epidemii jinak. Poslouchejte Radiožurnál každý všední den.
-
Deníky po stavu nouze. Nový seriál Radiožurnálu o tom, jak se změnil život po karanténě
Život v Česku se pomalu vrací do původních kolejí a s ním i všednodenní starosti pěti respondentů, kteří pro Radiožurnál před několika týdny psali své deníky ve stavu nouze
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
