David Netušil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste pomáhal v srpnu dva týdny v hotspotu Moria na řeckém ostrově Lesbos migrantům, kteří se snaží získat azyl v Evropské unii, řekněte, jak jste se vlastně k této práci dostal?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Dostal jsem se k tomu tak, že se tomuto právnímu odvětví, respektive cizineckému právu a s tím spojenému uprchlickému věnuji od roku 2009 a poslední 4 roky se již tomu věnuju intezivně a je to téměř hlavní, respektive výlučná oblast mé působnosti.

Čtěte také

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale na ten ostrov Lesbos, tam jste nejel sám, tam jela celá řada jiných advokátů z Evropské unie, co to bylo tedy za program, kdo to platil?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Samozřejmě. Je to, je to projekt Evropské rady, advokátních komor, společně s německou advokátní komorou a o tomto projektu jsem se dozvěděl prostřednictvím internetových stránek České advokátní komory, takže jsem jako každý ostatní podal přihlášku k účasti s takovým motivačním dopisem, no a ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A odjel jste potom.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Následně jsem odjel.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
První dva týdny v srpnu jste tam strávil na ostrově Lesbos, právě jste pomáhal v tom hotspotu Moria, jak to vypadá v tom hotspotu?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
No tak vlastně vypadá to tak, jak je to vidět v těch, v těch médiích, prostě je to kus, kus plochy v takové hornaté oblasti na ostrově Lesbos obehnané, obehnaný ploty s žiletkovým, s žiletkovým drátem a ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená ti lidé nemohou se dostat z toho místa nijak, myslíte.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
No, ti lidé jsou tam po příjezdu v detenci, v omezení svobodní svobody 25 dnů. Pokud u nich nevznikne nějaký problém, že by byli podezřelí například z terorismu nebo něco podobného, tak po těch 25 dnech, pokud dostanou identifikační doklad, tak se mohou už volně pohybovat mimo ten kemp, mimo ten hotspot a po tom ostrově, ale nesmí, nesmí vycestovat z toho ostrova.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, takže když se vrátíme k tomu samotnému hotspotu, takže vy jste říkal, je tam žiletkový plot, ti lidé jsou tam ubytovaní ve stanech, muži?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
No určité skupiny takzvaných zranitelných osob, mezi které se počítají například těhotné ženy anebo samotné ženy s dětmi, zranění lidé, oběti mučení a další podobné skupiny, tak tihle mají možnost ubytování v klimatizovaných kontejnerech například. Úplné rodiny s dětmi jsou například v kontejnerech bez klimatizace a samostatní muži jsou umístěni různě ve stanech, kde v těch stanech může být tedy i velké množství těch mužů, mužů najednou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
25 dnů jste říkal, že vlastně musí, musejí přečkat, až 25 dnů musejí přečkat tady v těchto podmínkách, vede to často k potyčkám? Protože o nich často informují média, že došlo k tomu či onomu na ostrově Lesbos. Nedávno jsme informovali, že hořelo třeba právě v tomto hotspotu.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Za dobu mého působení, tedy první dva týdny v srpnu, jsem nezaznamenal jakejkoliv náznak agresivity nebo viditelné agresivity mezi migranty v tom táboře. Působilo to na mě dojmem, že je tam poměrně v uvozovkách přátelská atmosféra, ale ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, to jde trochu v rozporu s tím, ale co, co potom slyšíme my tady. Tak buď to se vyostřilo v těch posledních týdnech, protože v září se několikrát informovalo právě o těch, o těch šarvátkách anebo jste měl šátek na očích a nechtěl to vidět.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Ano. Tak jako v jiných místech, kde se shromáždilo takové velké množství lidí a navíc v tom, v těch podmínkách, v tom, v tom vedru, tak určitě dochází ke konfliktům. Já samozřejmě občas jsem měl informace od individuálních, jako různých, různých klientů nebo těch uprchlíků, že tam dochází k nějakým, k nějakým potyčkám mezi nimi, ale nebylo to jako viditelné, že by to bylo nějaké hromadné. Samozřejmě měl jsem informace z ostatních táborů v Řecku, i na ostrově Lesbos, že některé etnika byly třeba v důsledku násilí donuceny opustit kemp a ubytovat se mimo jeho území, konkrétně se jmenovalo o skupinu jezídů, ale jako já konkrétně během toho mého pobytu jsem žádnou agresivitu, žádnou konkrétní potyčku jako, jako na vlastní oči neviděl.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale problém je podle vás, pokud už k těm potyčkám dojde, že tam jsou spolu různá etnika, která se třeba nemusejí.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
To těžko říct, ale samozřejmě ta, tenhle rozdíl mezi těmi etniky může, může být důvodem těch potyček, ale jako já jsem zas slyšel názor, že se jednalo o nějaký konflikt ohledně stravování, ohledně jídla, takže těžko ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem také četla, že například problém může nastat ve chvíli, že se upřednostňují třeba lidé, kteří jsou ze Sýrie, že jejich žádosti se upřednostňují a že to právě potom třeba vadí lidem z jiných oblastí, z Afghánistánu, z Pákistánu. Je to tak, že vlastně lidé, kteří přicházejí ze Sýrie, že jejich žádosti jsou upřednostňovány?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Ano, dá se to takhle říci. Vlastně nová úprava řeckého řízení o mezinárodní ochraně umožňuje větší množství různých typů řízení, které mají i různou rychlost projednávání. A skutečně u osob pocházejících ze Sýrie se jejich žádosti vyřizovaly přednostně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to férové? Připadá vám to férové?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
No tak s ohledem na dejme tomu nějakou statistiku úspěšnosti těch žadatelů a hlavně tedy na poměrně objektivní zprávy o situaci v těch různých státech, si myslím, že je takový postup, je opodstatněný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
David Netušil, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Jenom abych si v tom udělala jasno, v tom hotspotu Moria, tam jsou lidé, kteří se do Evropy dostali přes pašeráky, tedy tou nelegální cestou, je tomu tak?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A neměli by být vraceni do Turecka v rámci třeba už té dohody, která tady je mezi Evropskou unií a Tureckem, tak neměli by být vraceni do Turecka?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
No tak pokud se podíváme na mezinárodní uprchlické právo, které, jehož počátky sahají již do 20. let minulého století a které bylo vlastně tedy upraveno takzvanými Ženevskými úmluvami o právním postavení uprchlíků po druhé světové válce, vlastně těmito, těmito úmluvami jsou vázány téměř všechny civilizované státy světa a tato úmluva naprosto vylučuje, že by uprchlík, u kterého jsou důvody pro mezinárodní ochranu, mohl být vracen nějak prostě jednoduše tam, odkud přišel, takže takovéto vracení nenastává tedy ani v současnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Byť je tady ta dohoda od jara mezi Evropskou unií a Tureckem, která říká, že pokud se někdo dostane právě nelegálně, je odhalen, takže má být vrácen a potom se zase z Turecka přivážejí uprchlíci tou legální cestou?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Tak ta dohoda má spíš tu funkci, že když se tedy dostane nějaký ekonomický migrant, který, který nemá nárok na azyl, do Evropy, respektive do Řecka, je mu tedy zamítnuta ta žádost o udělení mezinárodní ochrany, tak potom může být problém ho vrátit do toho státu, ze kterého přišel, už i například z toho důvodu, že ten stát nekooperuje, nejsou tam vůbec vytvořeny pro to podmínky, aby tam mohl být dopraven. A vlastně ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, a ti lidé ale utíkali z Turecka, což je země, která je považovaná za bezpečnou zemi, ať se nám to líbí, nebo nelíbí.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
No, takže já bych napřed dokončil tu první otázku a pak můžeme k té bezpečné zemi, takže vlastně aby se to jako, jako zjednodušilo to vracení těch nelegálních migrantů, ekonomických zejména, tak bylo dohodnuto s Tureckem, že tam tedy mohou být vraceni, ale to neznamená, že paušálně každý, kdo se dopraví do Řecka nelegálně, že automaticky bude předán do Řecka. K tomu, aby se posoudilo předběžně, zda tam přichází do úvahy tedy udělení toho azylu, tak vlastně to řecké právo umožňuje takzvané předběžné přezkoumání té, té žádosti, takzvané řízení o přípustnosti vůbec té žádosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A pardon, že vám do toho skočím, a bavil jste se s těmi lidmi, proč prostě zkrátka nevytrvali třeba v Turecku, proč se vydávali nelegální cestou do Evropy?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Tak to se přiznám, takhle moc jsem jako s těma uprchlíkama, kterým jsem poskytoval právní pomoc, tohle nějakým způsobem nerozebíral, protože jsem se soustřeďoval tedy na řešení těch právních otázek, takže na toto nedokážu jako nějak zodpovědně odpovědět.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, jestli vám právě, jste se bavili o tom, že vlastně už se dostávali do Evropy z Turecka, které je považováno za zemi bezpečnou.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Takže Turecko za bezpečnou zemi z hlediska azylu považováno není. Samozřejmě v mnoha státech Evropské unie se o tom uvažuje, že by Turecko bylo zařazeno do tady toho seznamu států bezpečných zemí, nicméně to neznamená, že by ten neúspěšný žadatel o azyl tam nemohl být vrácen. To spíš pokud by byl, bylo tedy Turecko uznáno jako bezpečná země, tak by to tedy mohlo znamenat, že ten žadatel si má zažádat prostě o azyl v Turecku, což v době, v době mého působení tedy oficiálně Turecko jako za bezpečnou zemi zatím uznáno nebylo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy jste pomáhal těm lidem, alespoň takhle jsem se to dočetla třeba ve vašem rozhovoru pro server iDnes.cz, většinou jste řešil slučování rodin, jak velkým problémem to je odhadnout, kdo má právo na to jít dál do Evropy, třeba do Německa, do Rakouska, kde má třeba příbuzné?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Takže takzvané dublinské nařízení upravuje tyhle situace a přednostní právo, kde, kde o tom není žádných pochyb, mají takzvaní blízcí příbuzní, což jsou manželé, a potom rodiče a nezletilé nebo nezaopatřené děti. Vzdálenější příbuzní, jako jsou sourozenci, strýcové, tety, tam je ta možnost zachována, ale už je tam možnost určitého správního uvážení orgánů těch jednotlivých států, takže u těchto žadatelů, kteří mají ty vzdálenější příbuzné, tam není taková jistota, že budou přemístění za zbytkem té rodiny. Potom ještě to dublinské nařízení umožňuje sloučení, takzvané sloučení rodiny v případě, kdy jsou tam nějaké kulturní nebo humanitární důvody, že tedy nejsou přímo, přímo příbuzní, ale ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale jak těžké to je, když ti lidé přijdou, mají doklady, že to je jednoduché posoudit, jestli opravdu mají někde příbuzného nebo, nebo nemají?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Ano, tak právě tohle byly jako nejčastější případy, kde jsme poskytovali tu pomoc, takže pokud někdo tvrdí, že má prostě manžela v jiném státě, tak potom se tedy řeší, jakým způsobem to může prokázat, tedy zpravidla nějakým oddacím listem, takže pokud je toto doloženo, tak potom tedy příslušný, příslušný orgán, prostě řecký orgán potom řeší, zda se tyto tvrzení zakládají na pravdě a potom tedy může následovat ta žádost vlastně Řecka.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tady se velmi často mluvilo o tom, jestli uprchlíci mohou představovat bezpečnostní riziko, dokáže se v těch hotspotech posoudit, jestli ten člověk představuje, nebo nepředstavuje bezpečnostní riziko?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Tak já bych uvedl takový, takový příklad. Vlastně během mého pobytu se tam kolovaly zvěsti, že tam byl zachycen nějaký náborář Islámského státu a v rámci mého kontaktu s mnoha neziskovými organizacemi mně bylo řečeno nebo měl jsem z toho takový dojem, že takový, takových případů už se tam stalo víc, ale že tito lidé byli ihned jako zjištění a oznámeni příslušným autoritám.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jak na ně přišli, jak byli zjištěni? Prozkoumali se jim doklady, které měli, nebo neměli nebo ...

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
No, měli být jako zjištěni tak, že vlastně ti ostatní uprchlíci, kterým, kterým byly jako nabízeny nebo jako sdělovány nějaký tyhle informace nebo aby se přidali třeba k Islámskému státu, tak ti to okamžitě oznámili neziskovým organizacím, které tyto informace předaly jako příslušným autoritám, takže to byl můj dojem nebo informace, co takhle jsem získal neformálním způsobem, ne při poskytování právních služeb, ale při běžným, při běžným hovoru prostě s ostatními lidmi a hlavně tedy s těmi neziskovými organizacemi, se kterými jsme hodně spolupracovali.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
David Netušil, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Mají ty, ti lidé představu o tom, co vlastně je dál v Evropě čeká? Do kterých zemí půjdou, co vlastně vědí o Evropské unii? Vy jste říkal také v tom rozhovoru pro iDnes.cz, že do Česka nechtějí nebo že spíš Česko neznají.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Respektive o České republice jsme se nijak jako vůbec, vůbec nebavili.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy jste to říkal v tom rozhovoru, že jste se, že právě jste, že "ne, oni Českou republiku ani neznají, žádný klient neměl v Česku rodinu, se zájmem o Česko jsem se nesetkal".

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Ano, nesetkal jsem se se zájmem o Česko a pokud tedy, jako hovořil jsem i mimo tedy mojí činnost, mojí práci poskytování právních služeb i jako samozřejmě neformálně s některými migranty, tak, tak že samozřejmě Českou republiku nikdy nikdo neznal. S tím jsem se nesetkal, jako že by vůbec někdo měl představu, kde Česká republika jako leží nebo ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A říkali vám tedy, o které země mají zájem?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Tak přiznám se, že tuhle otázku nějak jsem jako s nima, s nima neřešil. Prostě ti uprchlíci, se kterýma jsem přišel do styku, třeba při poskytování těch právních služeb nebo i neformálně, tak spíš mluvili v tom smyslu, že jsou rádi, že se dostali prostě do, do klidné oblasti. Tohle všeobecně platí, bych řekl, pro většinu, většinu těch cizinců, i když jako nejsou uprchlíci, že prostě jsou, jsou jako rádi v tom státě, kam prostě přišli, kde se jim líbí, že je tam klid. To klid, to je vlastně jako slovo, který prakticky se všema těmato cizincema je jako to hlavní, o co jim jde.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, a myslíte si, že mohou fungovat uprchlické kvóty, na kterých se částečně dohodly vlastně země Evropské unie, že by na základě, už mají být rozdělováni uprchlíci a právě panuje obava takových zemí, jako je Česká republika, že ty kvóty fungovat nebudou, protože ti uprchlíci zkrátka nechtějí třeba do České republiky nebo na Slovensko nebo do Polska, tak myslíte, že to může fungovat?

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Zase, na tuhle otázku jako těžko můžu nějak jako jednoznačně odpovědět, jestli ano, nebo ne. Spíš jenom bych tady k tomu řekl, že pokud by tedy nějakej uprchlík byl na základě kvót přemístěn do konkrétního členského státu a tam by probíhalo řízení o jeho žádosti a on by tedy z toho státu jako v rozporu se zákony odešel do nějakého jiného státu, tak by byl potom zase přemístěn zpět a mohl by být tedy umístění do detence, takže tohle platí během řízení vlastně o udělení té mezinárodní ochrany, to znamená v době, kdy, kdy se ještě neví, jestli ty důvody azylu jsou a kdy by mohlo být nějaké podezření dejme tomu z terorismu nebo něco podobného, tak v této době dle mého názoru je to celkem jako dobře vyřešeno, protože ten, ten člověk, který by nerespektoval to umístění v tom státě, tak by tedy mohl být k tomu donucen dejme tomu i, v nejhorším případě i tou, i tou detencí. Poté, co by byl tedy tomu uprchlíkovi přiznán, přiznána mezinárodní ochrana, tak pak už je nikdo nemůže tedy násilím v tom státě držet, mají právo volného pohybu po celé Evropské unii, je to prakticky něco podobného, jako, jako trvalý pobyt z hlediska toho, toho cestování, dostanou prostě průkaz, nicméně kdyby se, chtěli trvale žít v jiném státě, tak by tím porušovali zákon. Jsou tam nějaké sankce, ale jako pokud by ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy si myslíte, že ten systém fungovat může, ale má samozřejmě svá, svá úskalí.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Ne, já chci říct tohle, po udělení té, té mezinárodní ochrany už prostě ty, by ty uprchlíky nebylo možné jako donutit v tom státě zůstat, pokud by nechtěli.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
David Netušil, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo, byl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Děkuju za to, na shledanou.

David NETUŠIL, advokát, odborník na cizinecké a migrační právo
--------------------
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.