Dál nechoď, čekají tě tábory, vši a hlad, varovali Čechoslováky prchající za války do SSSR
Osudy více než tisíce Čechoslováků, kteří skončili v sovětských gulazích, zůstávaly dlouho neobjasněné. Už několik let po nich pátrají historici z Ústavu pro studium totalitních režimů. Výzkum formou rozhovorů s pamětníky přivedl tým historika Adama Hradilka postupně až do dosud uzavřených archivů ukrajinských tajných služeb. Teprve nedávno tak vyšla na světlo zcela nová fakta o lidech, kteří zmizeli v sovětských pracovních táborech.
„Rozhovory s československými pamětníky sovětských pracovních táborů postupně sbíráme někdy od roku 2008,“ přibližuje Adam Hradilek. „Asi před dvěma lety jsme se rozhodli pokusit dohledat příslušné materiály, které si o těchto lidech vedla NKVD.“
Studium vyšetřovacích spisů přineslo nová fakta, která nedávno zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů. Ukrajinské archivy ukrývají desítky tisíc spisů, jež mohou objasnit zapomenuté životní osudů Čechoslováků, kteří v gulazích zmizeli.
„Práce s pozůstalými a příbuznými je pro nás jednou z nejzajímavějších a dává našemu snažení vyšší smysl,“ vítá Adam Hradilek případné dotazy ze strany veřejnosti na osudy konkrétních lidí. Už několikrát se jeho týmu podařilo dohledat materiály, díky nimž mohli pozůstalým ukázat, čím jejich ztracení příbuzní před smrtí prošli.
Systém gulagu fungoval v rozmezí let 1930 a 1960, ovšem pracovní tábory pro politicky nežádoucí osoby sovětský režim zavedl už mnohem dříve, krátce po svém ustavení v roce 1917, vysvětluje Adam Hradilek.
Velký příliv československých uprchlíků do SSSR přinesla druhá světová válka. V první vlně šlo o Židy prchající před nacismem, v druhé vlně pak o obyvatele Podkarpatské Rusi, která se stala maďarským okupovaným územím. V otřesných podmínkách pracovních táborů pak skončili v neposlední řadě i váleční zajatci.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
