Chuťové kontroverze: hnědý norský sýr a velrybí maso. Obojí nabízí krámek Frode Rekveho
Pokud jde o sýry a jejich konzumaci, patří Česko mezi ty země, které se v žebříčcích umisťují vysoko. Ještě výše ale stojí skandinávské země, jako třeba Norsko. Severské sýry ale umí být velmi různé. O tom svědčí i malý krámek pojmenovaný Sýry a to je vše v centru Osla.
Hnědý sýr vůbec není sýr
Na sýry je v obchodě odborníkem samotný majitel Frode Rekve. Třeba i na norskou specialitu brunost.
Čtěte také
„Brunost znamená hnědý sýr. A zajímavé je, že to ve skutečnosti není sýr. Ve skutečnosti je to karamelizovaný mléčný cukr. Když děláte sýr, odeberete z mléka protein a zbyde vám syrovátka. A tu pak vaříte a vaříte a vaříte, až zhoustne a zkaramelizuje. Dám vám ochutnat, tenhle je můj oblíbený,“ nabízí mi.
Jeho brunost má výraznou kozí chuť a zároveň je dost slaný ve srovnání s tím, co znám jako brunost. „To je proto, že není průmyslově vyráběný. Všechno, co v tom mléce je, tam zůstalo a ještě je to zkoncentrované. V průmyslové výrobě se to upravuje aby to mělo stále stejnou chuť. Tohle je to skutečné,“ vysvětluje Frode.
Za co může dostatek dřeva?
Brunost nejenže není ve skutečnosti sýr, také historicky nepochází z Norska: „Původně se tenhle sýr vyráběl na území dnešního Rakouska a Švýcarska. Ale pak ho tam zakázali, protože jeho výroba spotřebovávala příliš mnoho dřeva. Ale my v Norsku máme spoustu dřeva a tak se to stalo norskou specialitou,“ dozvídám se.
Frodeho láska k sýrům prý začala už v mládí, podědil to prý po své matce: „Když jsem byl dítě, opravdu se na mne zlobila dvakrát, pokaždé kvůli sýru. Poprvé, když jsem načal francouzský camembert dřív, než byl dost zralý,“ směje se.
Frode totiž vyrostl na severu země, kde za jeho mládí byl takový sýr velkou vzácností. Naopak velmi obvyklá tam byla jiná věc, kterou také doporučuje, pokud chcete ochutnat pravé chutě Norska.
Velrybí maso chutná jako salám
„To nejzajímavější, co tady v obchodě mám, je velrybí maso. Vím, že je to kontroverzní, že Norsko loví velryby, ale to je všechno založeno na zastaralé představě z padesátých a šedesátých let. Ale svět se změnil. Je to velmi zajímavé a zdravé maso. Chcete ochutnat?
Čtěte také
Vůně je taková salámová, není ničím specifická. Má takovou zvláštní dochuť, ale je těžké popsat, v čem je to jiné. Asi je výraznější než běžný salám.
„Konzumace velryb bývala velmi běžná. Pak začala mizet a teď se opět vrací, stejně jako další tradice. Třeba jako sobí maso.“
I přes Frodeho nadšení a návrat velrybího masa do restaurací není tahle konzumace pro každého. Ale to není ani v případě brunostu, hnědého sýra. U toho se prý lidé dělí na dva tábory: na ty, co ho milují a na ty, co ho nenávidí.
Související
-
Na farmě Ženeva vyrábějí sýry lepší než ve Francii. A možná vás překvapí, že ji nenajdete ve Švýcars
V horách nad Riem už 20 let žijí rodáci z města pláží, kteří vyměnili pohodlný městský život za starost o kozí farmu. Nelitují toho a konzumenti jejich kozích sýrů také ne.
-
Sýr a roboti, kam se podíváš. V největším robotizovaném skladě na světě bude zrát 250 tisíc bochníků
Největší robotizovaný sklad sýrů na světě stojí v podhůří Benátských Alp. Právě v něm bude zrát čtvrt milionu bochníků sýru.
