Christopher Andrew ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Jiří HOŠEK, moderátor Celých 18 let směl archiv vědecky zkoumat jeden jediný člověk profesor Cambridgeské univerzity a expert na zpravodajské služby Christopher Andrew. Ten Českému rozhlasu poskytl následující exkluzivní rozhovor.

Čtěte také

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityPohnutky Vasilije Mitrochina byly stejné jako u jiných disidentů, ať už těch veřejných, nebo jako v jeho případě tajných. Bavíme se o lidech, kteří po tajném Chruščovově projevu v roce 1956 věřili v další destalinizaci. Doufali v socialismus s lidskou tváří. Ten se skutečně dostavil v podobě Pražského jara roku 1968. Když ho zničily tanky sovětského svazu a jeho spojenců z východního bloku, dospěli tito lidé k identickému závěru, že nemá cenu doufat v evoluci systému v tom smyslu, že by začal respektovat lidská práva. Jediné, co přicházelo v úvahu, bylo pokusit se tento systém svrhnout.

Jiří HOŠEK, moderátorPodle profesora Christophera Andrewa existovaly pro sovětské intelektuály, kteří přišli o zbytky iluzí, v podstatě dvě cesty.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityLidé, jako Solženicin nebo Sacharov, se o pád režimu snažili svou prací veřejně, lidé v KGB, jako byli Vasilij Mitrochin nebo Oleg Gordijewski, měli dvě možnosti mohli rezignovat, čímž by ničeho nedosáhli, anebo se pokusit podkopat systém zevnitř. Gordijewski pracoval 11 let pro britskou zpravodajskou službu, než se mu v roce 1985 povedl velkolepý útěk na Západ. Vasilij Mitrochin začal tajně shromažďovat informace z archivu zahraniční rozvědky. S pomocí britské tajné služby se mu podařilo materiály dostat do Londýna, podařilo se mu to velmi vhodně, v roce 1992, tedy na 75. výročí Velké říjnové revoluce.

Jiří HOŠEK, moderátorChristopher Andrew tvrdí, že tajní sovětští disidenti byli skálopevně přesvědčeni o správnosti svého počítání. Přesvědčivým důkazem o ryzosti jejich aktivit bylo prý enormní riziko, které podstupovali.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityKdyž by bývali Vasilije Mitrochina přistihli, jak z archivu zahraniční rozvědky KGB vynáší originální dokumenty nebo jejich kopie, což dělal po dobu 12 let, následoval by tajný proces, trest smrti, krátká procházka do popravčí komory a jediná rána do týla. Nikdy bychom se o něm nedozvěděli.

Jiří HOŠEK, moderátorNa Radiožurnálu posloucháte "speciál" natočený v britské Cambridge s odborníkem na tajné služby, profesorem Christopherem Andrewem, který měl skoro 20 let exkluzivní vědecký přístup k Mitrochinově archivu. Jeho významnou součástí jsou i materiály o aktivitách KGB v událostech Pražského jara a hlavně operaci Progres, kterou posvětil tehdejší šéf sovětské tajné služby Jurij Andropov.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityMateriály, které Mitrochin získal ohledně událostí v Československu, nejsou přesnější než jiné dokumenty. Možná jsou jen trochu podrobnější. Opravdovou novinkou, která vyplynula z jeho poznámek, byl způsob, jakým KGB používala takzvané "nelegály". Namysli máme důstojníky a agenty KGB, kteří využívali toho největšího možného utajení, kteří přijali nejen novou identitu, ale také národnost. Než se Mitrochinovy svazky objevily na scéně, západní země se vždycky domnívaly, že KGB posílá "nelegály" právě na Západ, ale ve skutečnosti se tito agenti v rámci sovětského bloku používali ještě víc než na Západě.

Jiří HOŠEK, moderátorJak Christopher Andrew popsal pro Český rozhlas, "nelegálové" působili velmi důvěryhodně. Měli západní identitu, jinými slovy bylo velmi snadné jim naletět.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityPředstavte si, že k vedoucím postavám Pražského jara přijde někdo jako já, profesor z Cambridge, a řekne: "Fandím vám, přeju vám jen to nejlepší. Jak vám můžu pomoc?" No, asi bych nebyl podezřelý. A přesně to "nelegálové" KGB v roce 1968 dělali. Přijeli coby britští novináři, němečtí obchodníci, francouzští vydavatelé a nabízeli pomoc. Podkopávání Pražského jara zevnitř byla velmi úspěšná zpravodajská operace, ale bývala by nefungovala bez pomoci tanků. "Nelegálové" vyslaní do Československa nemluvili česky. Vždyť taky ani nepředstírali, že jsou Češi. Vydávali se za Angličany, takže bylo v první řadě důležité, aby byli anglicky bilingvní. Hodně se spoléhalo na to, že řada hlavně starších Čechů ještě stále mluví německy, takže byli schopni se v Československu "nějak" domluvit.

Jiří HOŠEK, moderátorVasilij Mitrochin pomohl rozkrýt identitu stovek agentů KGB působících různě po světě. I díky tomu byly materiály, které vynesl z archivu KGB a o nichž se teď ve "speciálu" Radiožurnálu bavíme, mimořádně cenné. Totožnost jednoho z agentů profesor Andrew nečekaně zjistil ještě dlouho předtím, než se do Mitrochinových svazků poprvé zahleděl.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityOleg Gordijewski z KGB, který pracoval pro Brity, mi prozradil, že jeho starší bratr byl jedním z "nelegálů", kteří působili v Československu. V Mitrochinově archivu najdeme na několika místech jeho krycí jméno "Gromov". Takže ano, tenhle "nelegál" byl bratrem přeběhlíka z KGB Olega Gordijewského. Oleg je ještě pořád naživu, ale jsem si prakticky jistý, že jeho bratr už je po smrti.

Jiří HOŠEK, moderátorPodle Christophera Andrewa, který mimochodem s Olegem Gordijewskim před pár lety navštívil Českou republiku, je známo pár případů sovětských agentů "nelegálů", kteří byli tak znechuceni svými úkoly, že na své poslání, na svou práci rezignovali.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityNa první schůzku s britskou zahraniční rozvědkou v lotyšské Rize přinesl Mitrochin část materiálů o identitě agentů nelegálů, a protože informace seděly, MI6 Mitrochinovi od začátku věřila. Vasilij Mitrochin totiž předložil Britům předpokládané občanské jméno agenta, jeho datum narození, krycí jméno a falešné doklady. Správně počítal s tím, že MI6 některé z těchto lidí bude znát. Britové si tím pádem uvědomili, že jim může obstarat i to nejposvátnější z archivů KGB, tedy identitu a úkoly "nelegálů". Rozvědka si uvědomila, že ten člověk měl mimořádný přístup k informacím, a to byla pravda.

Jiří HOŠEK, moderátorRusům trvalo velmi dlouho, než si uvědomili, že nenápadný exarchivář Vasilij Mitrochin zmizel i se svou rodinou. Ještě déle jim pak trvalo, než si uvědomili skutečný rozsah škod, které Mitrochin napáchal. Nejistota musela podle Christophera Andrewa trvat řadu let.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityMitrochin měl tři místa, mezi kterými pendloval byt v Moskvě, daču u Moskvy a jinou daču daleko od ruské metropole. Jeho sousedé si dlouho mysleli, že žije na jednom z těch dalších míst. Ještě několik dalších let mu chodila na účet jeho penze za léta u KGB. Jakmile se na útěk přišlo uvrhlo to zahraniční operace "nelegálů" v naprostý chaos. Nevěděli totiž, do kterých složek Mitrochin nahlédl a udělal si poznámky a které vynechal. Ona zmiňovaná síť "nelegálů" odhalená nedávno ve Spojených státech, to už byla "postmitrochinovská" operace.

Jiří HOŠEK, moderátorPosloucháte "speciál" Radiožurnálu věnovaný nejúplnějšímu zpravodajskému materiálu, který se kdy z Ruska podařilo propašovat na Západ. Takzvaný Mitrochinův archiv obsahuje řadu detailních informací o aktivitách "nelegálů" v Československu po roce 1968, včetně seznamů lidí, které agenti KGB měli za úkol kontaktovat. Na seznamu najdeme jména řady předních spisovatelů, novinářů, ale taky studentských vůdců, jako třeba Karla Kovandy, v nedávné minulosti našeho velvyslance při Severoatlantické alianci. Podle našeho exkluzivního hosta, historika Christophera Andrewa nejde o nic kompromitujícího.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityKdyž se KGB snažila někoho kontaktovat, to ještě není důkaz, že by dotyční provedli něco, za co by se měli stydět. Vždyť "nelegálové" si vytipovali i britského premiéra Harolda Wilsona. Z dnešního pohledu je to až komické, protože neexistovala možnost, jak by ho KGB mohla naverbovat. Díky Mitrochinově archivu víme o spoustě pokusů někoho získat ke spolupráci, kde nebyla žádná reálná naděje, že by mohly uspět.

Jiří HOŠEK, moderátorKGB ale neměla v plánu v Československu lidi jen verbovat ke spolupráci. Podle údajů v Mitrochanových svazcích chystala dokonce únosy prominentních postav veřejného života, jako byli literární vědec Václav Černý a spisovatel Jan Procházka. Profesora Andrewa to nepřekvapuje.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityByl to jednoduše extrémní příklad věcí, které byli agenti KGB s posvěcením politického vedení ochotni dělat. Vraťme se k vraždám sovětských emigrantů ve 30. letech, vraždě velkého heretika Lva Trockého v roce 1940, po druhé světové válce existoval brilantní plán zahrnující "nelegálem" KGB zavraždit dalšího komunistického kacíře, maršála Tita.

Jiří HOŠEK, moderátorPodle Christophera Andrewa ilustruje plán na odstranění Tita velmi dobře způsob fungování sovětské zpravodajské služby.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzity"Nelegál" KGB s kostarickou identitou se dokázal vetřít do přízně tamního prezidenta Figuerese. Když zemřel prezidentův nejlepší přítel, přišel za hlavou státu a prohlásil se za nelegitimního syna onoho přítele. Prezident ho objal a udělal z agenta velvyslance v Římě. Do jeho působnosti přitom spadala i Jugoslávie, takže měl coby velvyslanec k Titovi přístup. KGB taky sestavila tři různé plány, jak Tita zavraždit. Prokazatelně víme, že tento dokument měl v rukou Stalin v oné noci, kdy ho postihl smrtelný záchvat mrtvice, takže je docela dobře možné, že je to poslední dokument, který před smrtí viděl. Po Stalinově smrti se operace zrušila a dotyčný agent se nenápadně vypařil. Později se objevil na scéně už, coby prominentní sovětský akademik. Mám tady doma fotografii, jak si na jedné diplomatické recepci ironií osudu podává ruku s Titem, kterého samozřejmě nenapadlo spojit si tuhle stáž s kostarickým velvyslancem, kterého podle vzhledu tak dobře neznal.

Jiří HOŠEK, moderátorŘadu vražedných plánů KGB, jak známo, dotáhla do konce. Atentáty zosnované jejími agenty v cizině, jsou něčím, co podle profesora Andrewa spojuje některé události z počátku studené války s nedávnou minulostí.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityV západním Německu třeba KGB v 60. letech zlikvidovala několik představitelů ukrajinské emigrace. Tahle vražedná šňůra se přetrhla až v okamžiku, kdy tři z vrahů přeběhli na druhou stranu. I když byly potom tyhle zločiny méně časté, vzpomeňme si třeba na londýnskou vraždu Georgiho Markova, ze stejné škatulky je podle mně i stále kontroverzní otrava radioaktivním poloniem, která rovněž v Londýně postihla Alexandra Litviněnka. Ten byl mimochodem pár měsíců před svojí vraždou hostem na jednom mém semináři tady v Cambridge.

Jiří HOŠEK, moderátorV Mitrochinově archivu, jemuž jsme věnovali dnešní "speciál" Radiožurnálu, najdeme taky dlouhé pasáže o náladě a smýšlení obyvatel v období normalizace. Agenti si stěžovali, jak málo se chodí do kin na sovětské filmy, dozvídáme se i leccos zajímavého o chování tehdejších vrcholných československých představitelů, které měla KGB dokonale zmapované.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityZ Mitrochinova archivu se dozvídáme taky o naprostém pobouření KGB ohledně počínání československé delegace během nechvalně proslulé návštěvy Moskvy po sovětské invazi. Představte si, že její členové nechali poslední projev Leonida Brežněva vyhozený v odpadkovém koši ve svém hotelovém pokoji. No, pane Bože! Z dnešního pohledu je skoro nemožné pochopit, jak absurdní a směšný byl celý sovětský systém, hlavně posledních let před nástupem Gorbačova.

Jiří HOŠEK, moderátorČeskoslovenská rozvědka se vůči té sovětské chovala podle profesora Andrewa velmi servilně a neměla před ní v podstatě žádná tajemství. Konkrétně ve Velké Británii přitom měli Čechoslováci Sovětům co nabídnout.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityVzhledem k britským sympatiím vůči Čechům bylo pro agenty československé rozvědky mnohem snazší navázat kontakt s britským politikem než v případě Rusů. StB třeba úspěšně naverbovala labouristického poslance Willa Owena. Určitým bodem zlomu byl rok 1971. KGB byla do té doby v Británii mimořádně úspěšná. Na sovětské ambasádě pro ni pracovalo tolik lidí, že britská MI5 nestíhala sledovat a tak, protože tehdy Britové vyhostili asi stovku sovětských diplomatů, musela se KGB obrátit na své spojence, aby jí po dobu několika let pomohli řídit některé její agenty.

Jiří HOŠEK, moderátorVasilij Mitrochin žil až do své smrti v roce 2004 ve Spojeném království pod novou identitou a pochopitelně i přísnou ostrahou. Podle Christopha Andrewa cítil zadostiučinění ohledně toho, co udělal. Mitrochin prý ale současně nikdy nepřestal být ruským patriotem.

Christopher ANDREW, expert na zpravodajské služby, profesor Cambridgeské univerzityDisidenti chápali sami sebe, podle mého názoru zcela správně, jako opravdové patrioty. Těmi přece nemohli být lidé na špičce komunistického systému, kteří zlehčovali dědictví tak velké kultury. Vždyť největší literární díla od Bulgakova po Solženicina napsali lidé, kteří se necítili být součástí sovětského režimu. Z dnešního pohledu je pozoruhodné, že se tenhle režim vlastně udržel tak dlouho. Ukázalo se, jak vysoce efektní zpravodajská služba dokáže přesvědčit masy, že nemají proti systému vůbec žádnou šanci.

Jiří HOŠEK, moderátorUzavírá exkluzivní rozhovor pro Český rozhlas dlouholetý správce Mitrochinova archivu, profesor Christopher Andrew. Od mikrofonu se z Cambridge loučí Jiří Hošek.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.