Chcete rozhodovat u soudu? Staňte se laickým přísedícím
I lidé, kteří nemají právné vzdělání, v Česku rozhodují soudní spory. Jde o takzvané laické přísedící, kteří sedí v taláru spolu s profesionálním soudcem, předsedou senátu, u některých kauz v prvním stupni posuzování. Tito přísedící přitom mohou soudce-profesionála i přehlasovat. Víte, jak se takovým soudcem můžete stát i vy?
Přísedícím se může stát bezúhonný člověk, kterému je alespoň 30 let a jehož nominaci podpoří příslušné zastupitelstvo (další podrobnosti viz box).
Předpoklady pro funkci přísedícího
Přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen občan), který je plně svéprávný a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin.
Přísedící okresních soudů volí zastupitelstva obcí v obvodu příslušného okresního soudu (k obvodním soudům v Praze zastupitelstva příslušných městských částí).
Přísedící krajských soudů volí zastupitelstva krajů, jejichž území je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu (k městskému soudu v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy).
Kandidáty do funkce přísedícího navrhují členové příslušného zastupitelstva. K navrženým kandidátům si zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu.
Přísedícím může být zvolen občan, který je přihlášen k trvalému pobytu v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen, nebo který v těchto obvodech pracuje.
Funkční období přísedícího je čtyřleté.
„Přísedící se podílí na rozhodování soudů, nicméně nerozhodují samostatně, nemohou být samosoudci ani předsedy senátů,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Přísedící rozhodují pouze v některých typech sporů, a to v první instanci. „Přísedící působí ve tříčlenných senátech složených z jednoho profesionálního soudce a dvou přísedících, a to v pracovněprávních věcech a trestním řízení u okresních soudů – vždy, pokud nerozhoduje samosoudce – a v trestním řízení u krajských soudů – tam pouze u trestních věcí, jež jsou rozhodovány v prvním stupni,“ dodává mluvčí.
Přísedící bývá povoláván k soudu maximálně na 20 dní v roce.
Dva „soudci z lidu“, jak se laickým přísedícím dříve také říkalo, přitom mohou při rozhodování kauzy soudce-profesionála přehlasovat.
Práce u soudu je prakticky nehonorovaná. „Přísedícímu za každý den výkonu funkce náleží paušální náhrada ve výši 150,- Kč hrubého. Tuto paušální náhradu však nelze v žádném případě považovat za odměnu, případně ohodnocení přísedícího,“ vysvětluje Hrochová. Kromě toho stát přísedícímu nahrazuje i hotové výdaje (například na cestu k soudu) a mzdu nebo plat. Zaměstnavatel musí přísedícímu dát neplacené volno.
