Čeští vědci jako první na světě přišli s metodou, která přemění peří na hnojivo
Češi snědí každý rok miliony kuřat. Tuny peří, které z nich zbydou, ale nemá téměř žádné využití. Končí buď ve spalovnách, nebo na kompostu, kde se ale dlouho rozkládá. Výzkumníci z Ústavu chemických procesů proto vymysleli způsob, jak by se dala nepotřebná surovina využít. Peří hydrolyzují na kapalinu, kterou lze využít třeba jako hnojivo.
„Tady vidíte takový balík, je to zmrzlé odpadní peří, které dále zpracováváme hydrolýzou. Je to vlastně to samé, jako když se v papiňáku vaří maso,“ vyndává vedoucí projektu Olga Šolcová z mrazáku balík peří.
„Říkali jsme si, že bychom z peří mohli udělat něco, co by se dále mohlo používat. A napadlo nás, že by se z toho dalo udělat hnojivo,“ vysvětluje, jak se v Ústavu chemických procesů zrodila originální myšlenka.
Z laboratoře se přesouváme k velké tlakové nádobě, kde se poklop vytahuje pomocí řetězu. Do ní se dá peří, voda a kyselina jablečná, která proces hydrolýzy nastartuje. „Je tam vyšší tlak, teplota asi 130 stupňů a budeme mít 15 litrů hydrolyzátu,“ popisuje Olga Šolcová.
„Do reaktoru dáváme 2 kila peří, což je dané především jeho konstrukcí,“ doplňuje Stanislav Šabata.
Po pěti hodinách vaření je hotovo. Výsledná kapalina se musí ještě přefiltrovat.
Lépe koření, rychleji rostou
Žlutý nebo žlutohnědý roztok je zcela ekologický a podporuje růst rostlin. Peří totiž tvoří hlavně bílkoviny, které se právě pomocí procesu hydrolýzy rozštěpí na aminokyseliny a ty mohou fungovat jako biostimulanty. Záleží, jaké to jsou a v jaké kombinaci.
Výzkumníci účinky roztoku nejprve testovali na malém záhonku feferonek: „Ty, co jím byly zalévané, měly asi trojnásobné množství krásných, velkých červených feferonek,“ popisuje Stanislav Šabata.
Vliv na růst rostlin ale potvrdily i další instituce, třeba Výzkumný ústav Silva Taroucy, kde biostimulant testovali na topolech. „Lépe zakoření, rostou rychleji a vypadá to, že mají i silnější kmínky,“ shrnuje výsledky zkoumání Olga Šolcová.
Ekologický přípravek by se měl dostat i na trh. Vědci už spolupracují s českou firmou, která by měla hnojivo prodávat. Ukazuje se ale, že látka z peří by mohla fungovat i na odstraňování těžkých kovů z půdy.
Postup, jak z peří vytvořit užitečný roztok, si nechali chemici patentovat. Přišli s ním totiž jako první na světě.
Související
-
„Nevzniká nic, co by mohlo půdu zatěžovat.“ V Brně testují hnojivo z bakterií, které se samy chrání
Pro dlouhodobější účinek v půdě potřebují bakterie ochranný obal, jehož výroba je drahá. V Brně nyní testují biohnojivo s bakteriemi, které si ochrannou látku samy vytváří.
-
Živiny z odpadu na druhou. Čistírenský kal může stromům pomoci prospívat v suchu
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity se rozhodli využít čistírenský kal – materiál, kterého je v čistírnách odpadních vod přebytek a přitom je plný živin.
-
Budou se na oběžné dráze pěstovat rostliny? Vědci teď zjišťují, zda k tomu mohou využít lidskou moč
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici musí vyžít s velmi omezenými zásobami. Vše, co na oběžnou dráhu nevynese nějaká raketa, si musí sami vypěstovat nebo zrecyklovat.
