Česnečka za deset korun, řízek za padesát. Pavel Maurer navštívil bufet s nízkými cenami jídel
V dnešní uspěchané době jsme zvyklí, že za kvalitní jídlo si musíme připlatit. Ceny pokrmů můžou být ale i tak levné, že se vám to ani nezdálo. Netradiční bufet popisuje Pavel Maurer ve své glose.
Já vám to městečko nemohu přesně pojmenovat, ono to ani není nutné, protože takových míst je u nás jistě víc. Nejdůležitější na této informaci totiž není, jestli se to děje v Žamberku, ve Žďáru nebo v Železném Brodě – ale to, že ceny jídla mohou být skutečně tak neuvěřitelně nízké, že nám, Pražákům, se protáčejí panenky! A věřte, že nejen nám, ale i obyvatelům mnoha dalších obcí a měst naší krásné vlasti. Tak pojďme k věci, já vám teď odrecituji jídelní lístek a hlavně cenovou kalkulaci, nad níž by komisaři Evropské unie nejspíš omdleli a šli vrátit své diety do parlamentu.
Frankfurtská polévka patnáct korun, česnečka dokonce za deset korun. Největší rána v tomto bufetu je ovšem kuřecí maso v bramboráku se šopským salátem za neuvěřitelných 58 korun! Pro vaši představu: to jsou pouhá dvě eura, tedy výše tringeltu, když si dáte nějaké průměrné meníčko. Za tyhle peníze se taky můžete čtyřikrát vyčůrat u pumpy na německých dálnicích.
Hamburger, kuřecí paličky i sekaná. Pavel Maurer odkrývá menu prezidentů
Když se řekne prezidentská večeře, většinou si představíme plné stoly kaviáru, krevet nebo nadívaných křepelek. Jak ale uslyšíte v gastroglose Pavla Maurera, obvykle mají prezidenti rádi stejné jídlo jako ostatní. V jejich jídelníčku tak nechybí třeba ani obyčejné smažené kuřecí paličky.
Přehlédl jsem ovšem v bufetové nabídce rybí filé s bramborovým salátem za šedesát! To je myslím, úplně nejdražší jídlo podniku, jehož jídelníček nyní studuji velmi podrobně. Pak už jsou tu řízky – tedy jedno z nejoblíbenějších českých jídel – všechny stojí „pade“, ať už kuřecí nebo vepřový a dokonce i smažák je za stejnou cenu. Ovšem pozor, když má člověk hlad a hluboko do kapsy, nabízejí nudle s mákem za 29 korun.
Jsem udiven, ale hodnotím to kladně. Nevím, jaké používají suroviny, jakého mají kuchaře a jak to všechno chutná, ale prý je tam pořád plno! Tak asi to špatné nebude. Dokonce tam jezdí na jídlo i přespolní. Ptáte se kde to je? To vám přece nemohu jen tak prozradit. Větší nápor zájemců by už asi nezvládli. Hledejte si proto své gastronomické oblíbence sami, je to docela zábava. Já vám totiž mohu pouze doporučit a nebo naznačovat směr. Ale věřte, že i tak se občas sám někdy šeredně spletu!
