Český ostrovní dům má vlastní mozek, zvládne fungovat zcela soběstačně, říká Pavel Podruh
Představte si dům, do kterého nevedou žádné sítě – a přesto je zcela soběstačný. Tak nějak by měl fungovat takzvaný „ostrovní dům“, na kterém právě pracuje Pavel Podruh se svým týmem. „Soběstačný dům už mohl stát před dvěma lety, čekáme ale na legislativu,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Po technologické stránce už je prý všechno připravené. „Vyvinuli jsme vlastní systém řízení, a odpojili dům od sítí. V porovnání s českou stavební legislativou je ale tohle všechno sranda,“ usmívá se.
Český ostrovní dům je soběstačná architektura nejen pro preppery a anarchisty
„Blížil se mi věk na to, abych zakořenil, a začal jsem přemýšlet o tom, jak by měl vypadat můj dům. Přišlo mi, že na to, jak jsme už technologicky daleko, stavíme pořád hrozně nešetrně a neudržitelně.“ Když Pavel Podruh zjistl, že mu nikdo v Česku nemůže nabídnout dům podle jeho představ, rozhodl se, že si ho dá dohromady sám. Ostrovní dům by měl být zcela soběstačnou kompaktní jednotkou, oproti pasivním domům by měl energii nejen šetřit, ale také sám pro sebe produkovat.
Žádná elektřina, žádná veřejná kanalizace ani vodovod. Nic z toho ostrovní dům, na kterém Pavel Podruh s týmem už několik let pracuje, nepotřebuje. Klíčové je totiž slunce. „Jde o dva malé baráčky, na střechách jsou v plné ploše solární panely. To je základ, na kterém budou oba domy fungovat,“ vysvětluje.
Energii si navíc ostrovní dům dokáže spořit a distribuovat sám. Dům totiž bude mít vlastní „mozek“. „Jde o hardware, kterému jsme naprogramovali software tak, aby byl připraven na každou eventualitu. Předpovídá počasí a flexibilně přizpůsobuje míru nabití,“ vysvětluje.
Ovšem nelekejte se. Ostrovní dům je navržen tak, aby fungoval i ve chvíli, kdy jeho „mozek“ z nějakého důvodu přestane fungovat. „Moderní systém chytrých domů funguje tak, že když selže, tak si doma ani nerozsvítíte. Ostrovní dům je ale navržen tak, aby analogová složka fungovala i tehdy, když přestane fungovat ta digitální.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
