Českou státnost utvářeli všichni lidé ochotní za svobodu obětovat život, říká Mikuláš Kroupa
Mikuláš Kroupa je duchovním otcem projektu Paměť národa, v jehož rámci dokumentaristé zaznamenávají osudy pamětníků klíčových okamžiků minulého století. „Českou státnost spoluvytvářeli lidé, kteří byli ochotni za svobodu národa obětovat život. Byli připraveni hájit svobodu vlastní, svobodu svých blízkých a zároveň pilíře této společnosti,“ říká ředitel a zakladatel společnosti Post Bellum.
Jako národ máme soucit, který se váže podle Kroupy k masarykovskému humanismu, jež byl postaven na křesťanském axiomu: Miluj bližního svého. „Láska k lidem kolem nás se má projevovat prací pro druhé. Je tu spousta lidí, kteří se o něco snaží, přináší do veřejného prostoru spoustu podnětů,“ říká.
Ti, kteří přežili, nám vypráví.
Každý příběh dvacátého století je pro Kroupu jedno velké dobrodružství. „S přáteli a kolegy ty příběhy zkoumáme, objevujeme z různých archivů události, které společnost nezná.“
Seznam lidí, které by chtěl v rámci projektu Příběhy 20. století zpracovat, jde do tisíců. „Máme na ně kontakty, známe jména. I těch pět tisíc lidí, které jsme vyzpovídali není přesné číslo. Denně natáčíme více než dva pamětníky.”
Možnosti Paměti národa jsou omezené i finančně, Post Bellum je financováno především ze soukromých darů.
Jaké budou Příběhy 21. století? „O nenaplněné naději, o tom, jak se zotročený národ snažil naučit žít svobodně. O lidech, kteří o něco usilovali a bohužel se jim to nepovedlo,“ zamýšlí se Kroupa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
