Československo na jaderné použití

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Reportér Lubomír Smatana přede dveřmi údajného skladu sovětských jaderných hlavic v Míšově

Byly, nebo nebyly v Československu jaderné zbraně? Čeští historici mají většinou jasno a říkají, že jaderné hlavice na naše území okupační Sovětská armáda přivezla. Ovšem přímé důkazy chybějí. A nejsou jimi ani tři jaderná úložiště v prostorách bývalých sovětských kasáren: Míšov v Brdech, Mimoň a Červený Újezd u Lovosic. Přestože jediným účelem podzemních bunkrů, kam nesměli žádní českoslovenští občané vkročit, bylo skladovat jaderné zbraně.

Břízky pomalu přerůstají opuštěné bytovky v areálu kasáren v Míšově, které dnes spravuje Ministerstvo obrany. Od brány vede asfaltová cesta asi dva kilometry mezi neudržovanými stavbami, zastavujeme u objektu, který ničím nevyniká. Dokud správce nevytáhne obrovský klíč a neotevře masivní ocelové dveře jako do ponorky.

Objeví se typická žlutá značka, která varuje před radiací, a po železných schodech sestupujeme do podzemní haly. Na stropě vedou kolejnice pro posunování nákladu. „Když sem přijeli Američané kvůli radaru v Brdech, tak do bunkru odmítli vstoupit. Báli se,“ říká správce Jan Vyskočil a rozsvěcí světlo. Po stranách se bunkr větví do prázdných místností, které mají na podlaze sérii úchytů. „Tady byly hlavice. Možná,“ dodává správce. Bunkr je obrovský, další dveře a chodba vede kolem toalety evropského stylu do řídícího střediska. Přístroje jsou zakonzervované a designem odpovídají době vzniku.

Podzemní prostory Míšova chrání několikanásobná ocelová vrata

„Já si vůbec nejsem jistý, jestli zbraně byly v těchto třech lokalitách,“ říká ve své kanceláři v centrále NATO v Bruselu vojenský historik Petr Luňák. Podle něj to nemá logiku. Základny začala budovat československá vláda po dohodě s Moskvou už v 60. letech minulého století, dlouho před sovětskou okupací. „O akci Javor (budování jaderných úložišť) vědělo mnoho důstojníků, kteří byli po roce 1968 vyhozeni, a někteří emigrovali na západ.“

Jaderné silo v Míšově viděl mnohokrát i starosta obce Pavel Hrubý. Sovětské vojáky stejně jako ostatní sousedé vídal výjimečně, o případných hlavicích neměl ani tušení. Ovšem o tajném skladu podle něj vypovídá jedna dopravní nehoda: „Do příkopu spadlo auto, které táhlo raketu a bylo to zavřené 24 hodin. Celé okolí. Ale přímý důkaz vám nikdo nedá.“

Míšov, Brdy, údajné úložiště sovětských jaderných hlavic

Nic není nemožné

Jaderné zbraně potřebovala Československá lidová armáda k útoku na NATO, tedy na Západ. Cílem generality, tak jak uvádějí vojenské dokumenty, bylo za šest dnů dobýt Rýn a sedmý den zaútočit na francouzský Lyon. Bok po boku s Rudou armádou.

Plány objevil v archivech historik Petr Luňák a publikoval je v knize Plánování nemyslitelného. „To byla fantasmagorie, která vznikla někde v hlavním velení sovětských vojsk. Potvrdilo mi několik zasvěcených, že pro Rusy bylo velkým překvapením, že na československo-německé hranici jsou hory.“

Petr Luňák, historik, specialista na studenou válku

Řídký smrkový lesík na jižním Plzeňsku zajímá jenom houbaře a občas sem místní zajdou na dřevo. Tuto oblast pět kilometrů východně od Dobřan vytipovali generálové pro „pohyblivé velitelské stanoviště československého frontu“. Odtud měla generalita velet jadernému útoku na Západ v případě, že ostatní velitelská stanoviště nepřítel zničí.

„Počítali s jaderným útokem a zároveň s tím, že pěší a tankové divize budou útočit na území, kde chvíli předtím vybuchly atomové pumy. To je bizarní představa,“ říká historik Petr Luňák, podle kterého generálové plánovali, že dobyté území zaberou a civilní obyvatelstvo bude spolupracovat v budování šťastných zítřků. „Řada cvičení vycházela z toho, že pokrokové síly socialismu převezmou v západním Německu moc a budou podporovat pochod komunistických armád.“

Luňák z archivních materiálů vyvozuje, že ani jedna strana se nechystala napadnout tu druhou, všichni čekali, že protivník zaútočí první. Ovšem rozdílně pojímali obranu. „Pokud by k válce došlo, tak plány na Západě byly jednoznačně defenzivní. Plány na Východě však byly až do poloviny 80. let ryze útočné.“

Historik Luňák nepochybuje, že na území Československa jaderné zbraně byly. Přímé důkazy podle něj leží ve vojenských archivech Ruské federace. „Jestli je někdy otevřou, dozvíme se hodně věcí.“


Zobrazit sklad sovětské jaderné munice u Míšova na větší mapě

autoři: pan , ľsm
Spustit audio