Češi v Monaku zrestaurovali strop kaple Božího milosrdenství, zasloužili si uznání knížete
Tento týden byl v Monaku slavnostně inaugurován strop Kaple Božího milosrdenství a to za přítomnosti monackého panovníka, knížete Alberta II., velvyslankyně ČR ve Francii a Monaku, Marie Chatardové, a kardinála Dominika Duky. Restaurátorské práce jsou dílem české firmy Jiřího Živného.
Projekt rekonstrukce kaple Božího milosrdenství vymyslel před několika lety honorární konzul České republiky v Monaku Jean Francois Brych – tehdy byl českým velvyslancem v Paříži Pavel Fischer, který vzpomíná na to, jak se to všechno seběhlo.
Pavel Fischer: „Totiž on je v téhle kapli vlastně členem toho farního společenstva a jednou mi tady vyprávěl, jak seděl a čekal a díval se na ten strop. Přišel dřív než bylo potřeba a najednou si říká: ‚To by chtělo opravit.‘ A máte tady tu linku, člověka s českými kořeny uprostřed Monaka, který má důvěru zdejších autorit a který sem přináší kousek naší země.“
Mnohé jistě napadne, proč dostal důvěru Čech, Jiří Živný, když kolem v Monaku žije spousta talentovaných restaurátorů nehledě na to, že Itálie se svým uměleckým potenciálem, je doslova za kopcem. Jiří Živný má pro to své vysvětlení:
Jiří Živný: „Důvod je ten, že v podstatě já jsem vyrostl, nebo resp. moje studia na akademii byly v období hluboké totality a řekl bych, že to studium se hlavně zaměřovalo na klasické techniky. Jaksi ten svět nějakým způsobem se šine dopředu a ty vrstevníci tady, se kterými jsme mluvili, tak tyhle techniky znají, ale už je neovládají.“
Vysvětluje Jiří Živný. Jeho práce Monačany nadchla tak, že nešetřili chválou.
Ian Selpineli: „Podařilo se mu přesně vystihnout místní styl jak v tónech, tak i v eleganci i motivech, výborná práce – je to dokonce lepší, než co tady udělali před několika staletími italští mistři.“
Tvrdí Ian Selpineli, místní novinář pracující pro Monaco Matin. A ještě kompliment z úst vůbec nejvyšších míst:
Albert II.: „Tak teď už vím, že Češi nemají jen fotbalisty, ale také umělce, kteří mají talent a jsem rád, že jsme se tady mohli o tom přesvědčit.“
Říká samotný monacký kníže Albert II., který svou návštěvou ještě zvýraznil význam celého projektu. V Monaku byla i současná velvyslankyně České republiky Marie Chatardová. Právě s pomocí jejího překladu vysvětloval Jiří Živný knížeti, jak při práci postupoval.
Marie Chatardová: „Tak jemu se velmi líbily, on si to samozřejmě zjistil už před tím a byl v té kapli před tím, takže věděl, že ty práce jsou velmi kvalitní a myslím si, že vůbec není nadsázkou konstatování, že jeho osobní přítomnost na té dnešní inauguraci je skutečně výrazem a potvrzením vynikajících bilaterálních vztahů.“
Vedle Jeana Francoise Brycha má na úspěchu celého projektu velkou zásluhu tehdejší obchodní rada naší ambasády Vladimír Bartl, který jednal s monackými úřady a připouští, že někdy to nebylo úplně jednoduché.
Vladimír Bartl: „V jeden okamžik byl problém těsně před tím, než pan Živný a jeho lidé přijeli na práce, tak bylo nutné práce nechat zkontrolovat sakrální komisí Monaka. Tohle všechno byly překážky, které se musely řešit a vlastně jsme rádi, že k tomu došlo, byť sice po tak dlouhé době, ale že se na konec celý projekt realizoval.“
Kaple stojí v jednom z nejpozoruhodnějších míst Evropy s vůbec nejvyšším příjmem obyvatel na hlavu na světě a tohle je reklama k nezaplacení. Možná větší, než kdyby Jiří Živný vyhrál Grand Prix Monaka Formule 1.
Jiří Živný: „Jsme velmi rádi, že jsme právě tady dokázali vlastně zapíchnout českou vlaječku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
