Cameron by v otázce zásahu proti Asadovu režimu ustoupil širší opozici v RB OSN

02955024.jpeg

Velká Británie by neprosazovala vojenský zásah proti Sýrii, pokud by proti němu v Radě bezpečnosti OSN vznikla širší opozice. Na půdě britského parlamentu to prohlásil premiér David Cameron. Britské zpravodajské služby věří, že za údajný chemický útok v Damašku z minulého týdne je zodpovědná syrská vláda.

"Jestli je tu někdo, kdo neviděl videa, myslím, že by se k tomu měl přinutit. Nedá se zapomenout na dětská těla uložená na ledu, na dusící se mladé muže a ženy, kteří umírají bolestivou smrtí. A to všechno způsobily zbraně, které jsou zakázané téměř jedno století," obhajoval na půdě britského parlamentu premiér Cameron případný zásah v Sýrii.

Připustil současně, že by bylo nemyslitelné prosazovat intervenci v Radě bezpečnosti OSN, pokud by tam proti ní byla "rozsáhlá" opozice. V narážce na odpor Ruska ale řekl, že by případný útok nemělo blokovat jediné veto.

Spojenému království podle jeho slov nejde o podporu syrské opozice nebo změnu režimu v Sýrii. Případná vojenská intervence by byla reakcí na válečný zločin, tedy chemický útok na předměstí Damašku, který přímo na místě vyšetřují inspektoři OSN.

Případ možného chemického útoku přímo na damašských předměstích vyšetřují inspektoři OSN

Britské zpravodajské služby útok na základě svých zjištění připisují Asadovu režimu. Je to podle nich nejpravděpodobnější scénář. Vládě zároveň doporučily vojenský zásah proti Sýrii i v případě, že ho zablokuje Rada bezpečnosti.

O zapojení Británie do vojenské akce musí ještě dvakrát hlasovat parlament. Poprvé dnes a podruhé poté, co mezinárodní inspektoři oznámí výsledky svého vyšetřování. Britská opozice chce mít přesvědčivé důkazy o užití chemických zbraní předtím, než intervenci podpoří.

„Akce nesmí začít bez toho, že uvidíme výsledky vyšetřování mezinárodních inspektorů, proběhne hlasování Rady bezpečnosti a schválí ji tento parlament,“ prohlásil řekl šéf opozice Ed Miliband.

Čtěte také

Francie se dnes přiklonila k politickému řešení situace. Zastáncem mírového postupu je také Německo. Kancléřka Angela Merkelová to prohlásila během dnešního telefonického hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Rezervovaně se k silovému řešení krize staví také čeští politici. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka není pro vojenskou akci dostatek důkazů a prezident Miloš Zeman považuje případný zásah v Syrii za nepřiměřený.

„Myslím si, že v Sýrii je na jedné straně sekulární diktátor a na druhé straně náboženští fanatici vedení Al-Káidou. Z tohoto důvodu nevidím vojenský zásah v Sýrii jako přiměřený, protože to není žádná válka mezi dobrem a zlem, ale válka mezi dvěma zly,“ uvedl dnes Zeman.

Čtěte také

Mapa možných vojenských cílů v Sýrii